Jožka Stoklasa
Author
Albert FloresJožka Stoklasa byl český spisovatel a novinář, který se proslavil svými básněmi a prózami. Narodil se roku 1893 v Příbrami a v mládí se začal zajímat o literaturu a žurnalistiku. Studoval reálné gymnázium v Praze a poté vystudoval práva na Karlově univerzitě. Stoklasa začal svou kariéru jako novinář a stále se věnoval literatuře. Psal prózy, povídky a básně, ve kterých se často objevovaly sociální a politické motivy. Jeho tvorba byla ovlivněna avantgardními směry, jako byl symbolismus a dekadentismus. V roce 1919 se Stoklasa připojil k KSČ a stal se aktivním členem komunistické strany. Přispíval do různých komunistických novin a časopisů a psal politické texty propagující komunistickou ideologii. Během druhé světové války Stoklasa aktivně bojoval proti nacistické okupaci a podílel se na odboji. Po válce pokračoval ve své literární a novinářské práci, ale byl také členem Ústředí spisovatelů. Stoklasova tvorba byla ovlivněna jeho levicovými politickými názory a často se zabývala sociálními a politickými tématy. Jeho práce byla oceňována jak v Československu, tak i za hranicemi, a byl jedním z předních českých spisovatelů své doby. Jožka Stoklasa zemřel roku 1964 v Praze, ale jeho dílo a přínos české literatuře zůstává dodnes uznáván a studován.
Životopis
Josef Stoklasa absolvoval klasické gymnázium v Brně, nedokončil studia bohoslovectví a práv. Aktivně se věnoval veslování, atletice a jako vysokoškolský reprezentant v ragby se zúčastnil světových akademických her v Turíně v roce 1934. +more Ve 30. a 40. letech 20. století pracoval jako redaktor brněnského rozhlasu. Byl jedním ze zakládajících členů brněnského trampingu, konkrétně osady Osamělá hvězda (1929). Jeho první filmovou rolí byl Hřích mládí (1934), natočený brněnským divadelním režisérem Alešem Podhorským, v němž hrál spolu s Hanou Vítovou nebo Rudolfem Deylem mladším.
Po přestěhování do Prahy v 50. letech byl sólistou Československého státního souboru písní a tanců. +more Vystřídal různá zaměstnání související s oblastmi kultury (cesta kulturních pracovníků do Číny v roce 1953, podniky Moser, Ministerstvo spotřebního průmyslu). V 70. letech byl vedoucím-sklepmistrem první pražské vinárny se stáčeným vínem U sudu v Havelské ulici 21, kde se scházeli herci, výtvarníci a architekti. Byl členem Slováckého krúžku v Praze a rád amatérsky zpíval trampské písně, např. v Kruhu trampů-londonovců. Od roku 1975 hrál drobné role starých mužů a dědků ve 13 českých filmech.