Jo-Wilfried Tsonga

Wimbledonu 2011 proti Djokovićovi Jo-Wilfried Tsonga (* 17. dubna 1985 Le Mans) je bývalý francouzský tenista, který se na okruzích pohyboval v letech 2004-2022. Na okruhu ATP Tour vyhrál osmnáct turnajů ve dvouhře, včetně dvou v sérii Masters, a čtyři ve čtyřhře. V rámci challengerů ATP získal osm a na okruhu ITF pak šest titulů ve dvouhře. Na US Open 2003 ovládl juniorku dvouhry.

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v únoru v2012 na 5. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2009 na 33. +more místě. Domovským tenisovým klubem byl Tennis Club de Paris (TCP).

Na Australian Open 2008 se jako nenasazený probojoval do finále dvouhry, když v semifinále porazil světovou dvojku Rafaela Nadala. V boji o titul podlehl turnajové trojce Novaku Djokovićovi ve čtyřech sadách a sebral mu tak jediný set na celém turnaji. +more Semifinále si zahrál na Australian Open 2010 a ve Wimbledonu 2011. Na londýnském Turnaji mistrů 2011 se probojoval po semifinálové výhře nad Berdychem do finále, v němž nestačil na obhájce titulu Rogera Federera.

V rámci série Masters získal dva singlové tituly. První na pařížském BNP Paribas Masters 2008, když ve finále zdolal Argentince Davida Nalbandiana. +more Mezi poslední dva hráče soutěže se na stejné události probojoval opět v roce 2011. Ve finále podlehl Švýcaru Federerovi. Druhou trofej si odvezl z Rogers Cupu 2014, kde Federerovi oplatil porážku v přímém boji o titul. Deblový Masters vybojoval také ve čtyřhře, když s krajanem Julienem Benneteauem zvítězili na Shanghai Masters 2009. Společně s Alizé Cornetovou získal pro Francii premiérový titul na Hopmanově poháru 2014. Ve finál zdolali Polsko 2:1 na zápasy.

Narodil se v Le Mans do rodiny francouzské matky Évelyne Tsongové a konžského otce Didiera Tsongy, který se do Francie přistěhoval v 70. letech, aby mohl rozvíjet svou házenkářskou kariéru.

V roce 2007 jej ATP vyhlásila nováčkem roku. V prosinci 2012 obdržel francouzské vyznamenání Národní řád za zásluhy.

Tenisová kariéra

Profesionálnním tenistou se stal v roce 2001. Do sezóny 2003 se pohyboval především na okruhu ITF a challengerech, kde se probojoval nejdále do semifinále.

V juniorském tenise se probojoval do semifinále Australian Open 2002 a 2003, French Open 2003, Wimbledonu 2003. Zvítězil pak na US Open 2003, když ve finále porazil Kypřana Baghdatise). +more Rok 2003 zakončil jako světová juniorská dvojka.

První titul v seniorské kategorii získal v červnu 2004 na turnaji ITF v Lanzarote, o měsíc později vyhrál challengery v Nottinghamu a Toljatti. V září měl premiéru na turnaji ATP v Pekingu, kde postoupil do druhého kola. +more V listopadu 2004 dosáhl rovněž druhého kola na Paris Masters. V sezóně 2005 vyhrál jeden turnaj ITF a jeden challenger. V květnu 2005 se účastnil French Open, ale vypadl již v 1. kole s Roddickem. V roce 2006 se zúčastňoval pouze turnajů nižší kategorie, přičemž čtyři z nich vyhrál a v dalších dvou postoupil do finále.

V sezóně 2007 se dostal na Australian Open díky divoké kartě, ale hned v prvním kole znovu podlehl Roddickovi ve čtyřech setech. První sadu získal až v těsném tiebreaku 20:18, jenž se stal nejdelší zkrácenou hrou v historii Australian Open. +more Ve Wimbledonu pak došel bez ztráty setu do čtvrtého kola, kde prohrál s Richardem Gasquetem. V první polovině roku ovládl jeden turnaj ITF a čtyři challengery, od června již pravidelně startoval na turnajích ATP. Na US Open postoupil do třetího kola, kde podlehl Nadalovi. V říjnu se na turnaji v Lyonu probojoval až do semifinále, kde prohrál s Grosjeanem. Rok zakončil na 45. místě žebříčku ATP.

Rok 2008 zahájil semifinálovou účastí na turnaji v Adelaide, kde podlehl Nieminenovi. O velké překvapení se postaral na Australian Open, když jako nenasazený hráč došel až do finále, kde podlehl třetímu nasazenému Novaku Djokovićovi. +more V průběhu turnaje přitom vyřadil devátého nasazeného Andyho Murrayho, osmého Gasqueta, čtrnáctého Južného a turnajovou dvojku Nadala. Díky finálové účasti na Australian Open postoupil na 18. místo žebříčku ATP.

Profesionální kariéru uzavřel ve 37 letech na květnovém French Open 2022, kde jej v úvodním kole vyřadil Nor Casper Ruud.

Trenérské vedení

Eric Winogradsky (2004-2011) * Roger Rasheed (2012-2013) * Nicolas Escudé (2013-2015) * Sergi Bruguera (2019-2022)

Finále na Grand Slamu

Mužská dvouhra: 1 (0-1)

Finále na Turnaji mistrů

Dvouhra: 1 (0-1)

Finále na okruhu ATP Tour

Dvouhra: 30 (18-12)

Čtyřhra: 8 (4-4)

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Čtyřhra

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Francouzští tenisté Kategorie:Francouzští stříbrní olympijští medailisté Kategorie:Rytíři Řádu za zásluhy Kategorie:Narození v Le Mans Kategorie:Narození 17. +more dubna Kategorie:Narození 1985 Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži.