Johann Baptist Coronini-Cronberg

Životopis

Polní podmaršál hrabě Johann Coronini-Cronberg jako guvernér v Banátu (litografie, 1853, Josef Kriehuber) Pocházel ze starého šlechtického rodu Coronini-Cronberg, který od roku 1687 užíval říšský hraběcí titul. +more Narodil se jako starší syn hraběte Jana Křtitele Coronini-Cronberga (1761-1847) a jeho manželky Eleonory, rozené hraběnky ze Strassolda (1764-1842). Jako kadet vstoupil v roce 1813 do armády a zúčastnil se závěru napoleonských válek v Itálii. V roce 1824 vstoupil do vojenských služeb Modenského vévodství, kde setrval do roku 1831, poté se vrátil do rakouské armády a v roce 1827 byl jmenován c. k. komořím.

Erb rodu Coronini-Cronberg V roce 1836 byl přidělen ke dvoru arcivévody Františka Karla a stal se vychovatelem jeho nejstaršího syna, pozdějšího císaře Františka Josefa. +more Souběžně postupoval v hodnostech (major 1837, plukovník 1843). I když v té době pobýval u císařského dvora ve Vídni, formálně příslušel k 7. pěšímu pluku s velitelstvím Klagenfurtu. V revolučních letech 1848-1849 velel brigádě v Tyrolsku, v roce 1848 byl povýšen na generálmajora a již v roce 1849 dosáhl hodnosti polního podmaršála. V této hodnosti byl krátce zastupujícím velitelem v Chorvatsku a Slavonsku a v letech 1850-1859 zastával funkci civilního a vojenského guvernéra v Banátu (Srbská Vojvodina a Temešský Banát). V roce 1851 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence a téhož roku se stal také předsedou Komise pro reformu vojenského školství. Jako banátský guvernér vytvořil na počátku krymské války pozorovací armádní sbor na rusko-turecké hranici. S tímto sborem v roce 1854 obsadil Valašské knížectví, které vyklidil až v roce 1856 na základě podmínek Pařížského míru.

Od července 1859 do června 1860 zastával funkci bána v Chorvatsku. Jako nástupce populárního generála Jelačiće byl vnímán jako cizinec, který se odmítal naučit chorvatsky, přitvrdil cenzuru a zakazoval Chorvatům nosit národní kroj. +more V Chorvatsku byl natolik neoblíben, že již po necelém roce byl z funkce odvolán. V roce 1860 získal hodnost polního zbrojmistra a plánoval odchod do penze, nakonec ale zůstal v aktivní službě a v letech 1861-1865 byl ještě vrchním velitelem v Uhrách se sídlem v Budapešti. Do penze odešel k datu 18. dubna 1865 a poté žil v soukromí na svém rodovém sídle v St. Peter (dnes Šempeter pri Gorici).

Tituly a ocenění

Během své kariéry obdržel řadu vyznamenání, byl nositelem velkokříže Řádu sv. +more Štěpána a Leopoldova řádu, držitelem Řádu železné koruny I. třídy s válečnou dekorací a Vojenského záslužného kříže. Několik ocenění obdržel také od zahraničních panovníků, byl nositelem velkokříže řeckého Řádu Spasitele, tureckého Řádu Medžidie I. třídy a papežského Řádu sv. Řehoře Velikého. V době svého působení v Banátu získal čestné občanství v Temešváru. Od roku 1851 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 6. V roce 1862 získal Řád zlatého rouna.

Zemřel na zámku St. Peter (dnes Šempeter u Gorice) 26. +more července 1880 ve věku 85 let. Pohřbu o dva dny později se zúčastnila široká veřejnost z okolí, císaře zastupoval generální pobočník Friedrich von Mondel. Sám František Josef navštívil Coroniniho hrob až v letech 1882 a 1900.

Rodina

Během své služby v Modeně se v roce 1828 oženil s italskou šlechtičnou hraběnkou Mariannou Testa-Carcano di Marsciano (1797-1855), která se později stala dámou Řádu hvězdového kříže (1839) a c. k. +more palácovou dámou (1851). Z jejich manželství se narodil jediný syn František (1830-1901), který se uplatnil v politice a státní správě, byl dlouholetým poslancem a v letech 1879-1881 předsedou poslanecké sněmovny Říšské rady, zastával také funkci zemského hejtmana v hrabství Gorice a Gradiška (1870-1899) a nakonec byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny (1897).

Z jeho sourozneců sestra Klementina (1792-1867) byla manželkou generálmajora barona Josefa von Adelstein (1780-1850), další sestra Marie Josefa (1793-1877) se provdala za Aloise Vinzenze von Thinnfeld, prezidenta zemského soudu v Klagenfurtu.

Odkazy

Reference

Literatura

Der Landständische Adel des Herzogthums Steiermark; Landesarchiv Steiermark, Štýrský Hradec, 2020; heslo Coronini-Cronberg s. 332-343 [url=https://www. +morelandesarchiv. steiermark. at/cms/dokumente/12799919_160291652/a7a9fa8a/NASCHENWENG%20Webseite%20Version%20Oktober%202020. pdf]dostupné online[/url].

Externí odkazy

[url=https://de. wikisource. +moreorg/wiki/BLK%C3%96:Coronini-Cronberg,_Johann_Baptist_Alexander_Graf]Johann Baptist Coronini-Cronberg in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich[/url] * [url=https://www. biographien. ac. at/oebl_1/155. pdf]Johann Baptist Coronini-Cronberg in: Österreichisches Biographisches Lexikon[/url].

Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Chorvatští bánové Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Osobnosti krymské války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu Spasitele Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu svatého Řehoře Velikého Kategorie:Narození 16. +more listopadu Kategorie:Narození v roce 1794 Kategorie:Narození v Gorici Kategorie:Úmrtí 26. července Kategorie:Úmrtí v roce 1880 Kategorie:Úmrtí v Gorici Kategorie:Muži.