Josef Palivec
Author
Albert FloresJosef Palivec (7. října 1886 Švabín, dnes součást Zbiroha - 30. ledna 1975 Praha) byl československý diplomat, český básník, esejista, překladatel z francouzštiny, španělštiny a angličtiny (Paul Valéry, Stéphane Mallarmé, Luis de Góngora y Argote, Samuel Taylor Coleridge).
Život
Josef Palivec se narodil vrchnímu kočímu u Colloredo-Mansfeldů Josefu Palivcovi a manželce Marii, rozené Muchové (vzdálené příbuzné Alfonse Muchy) Bratr Václav Palivec byl mecenáš, mezi jiným při příležitosti sňatku Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové (26. 8. +more1935) jim věnoval k doživotnímu užívání dům ve Staré Huti u Dobříše - Strž (dnešní Památník Karla Čapka).
Josef Palivec studoval v Rokycanech, Plzni a Praze. Půl roku dělal písaře Jaroslavu Vrchlickému, působil v redakcích novin a časopisů. +more V roce 1914 byl těžce raněn na srbské frontě. Po externím studiu maturoval roku 1918 na vinohradském reálném gymnáziu. V roce 1919 byl ministerstvem zahraničí vyslán do Ženevy a pak až do roku 1930 pracoval v Paříži. Na čs. vyslanectví pečoval o kulturní propagaci ČSR. Rytíř Řádu čestné legie (1928).
Po rozvodu svého prvního manželství s francouzskou malířkou Stéphanií Guerzoniovou se roku 1930 stal druhým manželem Heleny Čapkové. V roce 1936 obhájil na Univerzitě Karlově doktorát práv. +more Za okupace působil na ministerstvu školství, byl zapojen do protifašistického odboje (skupina ÚVOD). Od ledna do května 1945 vězněn fašisty v pankrácké věznici, po osvobození krátce na ministerstvu zahraničí. V prosinci 1949 zatčen a souzen komunistickou justicí v tzv. procesu se skupinou Milady Horákové. O dva roky později byl za posílání informací do zahraničí odsouzen k trestu odnětí svobody na 20 let, k peněžitému trestu 50 000 korun, konfiskaci jmění a ztrátě občanských práv. V říjnu 1953 byl odeslán dopis 42 českých spisovatelů, kteří žádali pro J. Palivce milost. V roce 1954 byl trest snížen na 10 let a byl prominut zbytek peněžitého trestu, vězněn až do roku 1959. V roce 1969 byl rehabilitován, ale roku 1971 byl osvobozující rozsudek opět zrušen.
Překládal z francouzštiny Paula Valéryho, a také Coleridge a Góngoru a též české básníky do francouzštiny, psal vlastní poezii a prózu. Zemřel roku 1975 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
V roce 1992 byl vyznamenán Řádem Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy in memoriam.
Citát
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Jiří Rambousek: Nechci být básníkem nasnadě, doslov ke knize Josef Palivec, básně, eseje, překlady, Praha, Torst, 1993, * Přemysl Blažíček: heslo Josef Palivec, in: Lexikon české literatury, díl 3, svazek II, Praha, Academia, 2000,
Externí odkazy
[url=http://databaze.obecprekladatelu.cz/databaze/P/PalivecJosef.htm]Medailon na stránce Obce překladatelů[/url]
Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Čeští spisovatelé Kategorie:Čeští esejisté Kategorie:Čeští překladatelé z francouzštiny Kategorie:Čeští překladatelé ze španělštiny Kategorie:Čeští překladatelé z angličtiny Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Překladatelé z češtiny do francouzštiny Kategorie:Básníci tvořící česky Kategorie:Básníci tvořící francouzsky Kategorie:Diplomaté Československa Kategorie:Osobnosti Ústředního vedení odboje domácího Kategorie:Osobnosti Parsifalu Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu Kategorie:Nositelé Řádu Tomáše Garrigua Masaryka Kategorie:Narození 7. +more října Kategorie:Narození 1886 Kategorie:Narození ve Zbirohu Kategorie:Úmrtí 30. ledna Kategorie:Úmrtí 1975 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži Kategorie:Umělci ze Zbirohu Kategorie:Pohřbení na Olšanech.