Joseph Roth

Joseph Roth (2. září 1894 Brody (Rakousko-Uhersko, Halič) - 27. května 1939 Paříž) byl rakouský spisovatel a novinář židovského původu, který se proslavil zejména romány Pochod Radeckého a Kapucínská krypta.

Život

Narodil se v rodině židovského obchodníka v haličském městě Brody. Jeho otec se však brzy nato na cestě z Hamburku pomátl, byl odvezen do ústavu pro choromyslné a později k zázračnému rabínovi v Haliči, kde ještě dlouho jako nesvéprávný žil. +more Jeho choroba uvedla rodinu do těžkého postavení, protože matka se s manželem nemohla ani rozvést a chasidští židé pokládali choromyslnost za boží trest. Po maturitě roku 1913 odešel Roth do blízkého Lvova, kde začal studovat na univerzitě. O rok později odešel do Vídně, kde studoval filosofii a germanistiku, ale roku 1916 se dobrovolně přihlásil do armády a sloužil jako armádní novinář ve Lvově. Válka, smrt císaře Františka Josefa I. a rozpad Rakouska-Uherska znamenaly pro mladého Rotha těžký otřes - nejen ztrátu rakouské vlasti, ale i konec „starých časů“, s nímž se nikdy úplně nesmířil.

Po válce nemohl ve studiu pokračovat a začal psát do novin, od roku 1920 v Berlíně. Roku 1922 se ve Vídni oženil s Friederike Reichler, od roku 1923 psal fejetony pro prestižní Frankfurter Zeitung, přispíval ale i do jiných novin, např. +more Prager Tagblatt. V první polovině 20. let inklinoval Roth k socialismu. V tomto duchu je zaměřená jeho publicistika do rakouských listů Der Neue Tag (do roku 1920) a Vorwärts (od 1922). V roce 1925 byl korespondentem Frankfurter Zeitung v Paříži a v následujících letech psal reportáže z cest např. po Sovětském svazu, který navštívil v létě 1926, Jugoslávii, Polsku a Itálii. Cesta do SSSR mu poskytla námět pro román Útěk bez konce.

+more3'>J. Roth (vpravo) s manželkou Friedrike v roce 1925 (. ) Už v roce 1926 začala jeho žena trpět duševní nemocí, která se stále zhoršovala, takže od roku 1930 žila po ústavech a roku 1940 zahynula jako oběť nacistické eutanazie choromyslných. Její choroba jej velice trápila a snažil se hledat pomoc i u haličského rabína. Jelikož nic nepomáhalo, sám trpěl depresemi a podléhal alkoholu.

30. ledna 1933, tentýž den, kdy byl Adolf Hitler jmenován říšským kancléřem, emigroval Roth do Paříže, a v dopise Stefanu Zweigovi napsal: „Je jasné, že se blíží velká katastrofa a všechno to vede k nové válce. +more (. ) Nedělejte si žádné iluze: vládne peklo. “ I v následujících letech ale často cestoval hlavně do Holandska a do Polska, kde roku 1937 na pozvání polského PEN-klubu přednášel. I v exilu byl velmi činný, jeho situace se ale zhoršovala. V důsledku alkoholismu a oboustranného zápalu plic se v květnu 1939 zhroutil a brzy nato zemřel.

Byl pohřben na katolickém hřbitově v Thiais jižně od Paříže, při pohřbu vznikl málem konflikt mezi rakouskými loajalisty, židy a komunisty, kteří Rotha všichni pokládali za svého člověka.

Význam a vliv

Byl velmi bystrý pozorovatel a střízlivý zpravodaj, jeho dílo je však plné drobných mystifikací (například ohledně jeho původu a dětství, služby v armádě apod. ) a tajemství. +more Zároveň to byl citlivý člověk, který ostře vnímal konec „starých časů“, kdy mohl být, jak napsal, "zároveň Němcem a vlastencem mezi ostatními národy". Po válce měl blízko k levicovým postojům, ale nikdy se nestal komunistou. Od konce 20. let, jak stoupal Hitlerův vliv, se však stále víc přikláněl k rakouským legitimistům, protože je pokládal - stejně jako katolickou církev - za možnou obranu proti nacismu. Na konci února 1938, jen několik málo dní před „anšlusem“ Rakouska, odcestoval do Vídně s úmyslem pokusit se přemluvit tehdejšího kancléře Schuschnigga, aby abdikoval ve prospěch Otty Habsburského. Ke schůzce s Schuschniggem však nedošlo a Roth se zklamaný vrátil do Paříže. Hrob Josepha Rotha na hřbitově 'Cimetière parisien de Thiais' v departementu Val-de-Marne. Jeho romány měly jistý ohlas už před druhou světovou válkou, ale známost mu přinesly až po ní. Mnohé z nich byly přeloženy do řady jazyků i zfilmovány.

Dílo

Větší polovinu Rothova díla tvoří fejetony a novinové články. Jeho hlavní romány jsou:

* Das Spinnennetz (Pavučina) (1923) * Hotel Savoy (Hotel Savoy) (1924) * Die Rebellion (Povstání) (1924) * April. Die Geschichte einer Liebe (Duben: příběh jedné lásky) (1925) * Der blinde Spiegel (Slepé zrcadlo) (1925) * Juden auf Wanderschaft (Židé na cestách) (1927) * Die Flucht ohne Ende (Útěk bez konce) (1927) * Zipper und sein Vater (Zipper a jeho otec) (1928) * Rechts und links (Vpravo a vlevo) (1929) * Der stumme Prophet (Němý prorok) (1929) * Hiob (Job (román)) (1930) * Radetzkymarsch (Pochod Radeckého) (1932) * Der Antichrist (Antikrist) (1934) * Tarabas (Tarabas. +more Host na této zemi) (1934) * Die hundert Tage (Sto dní) (1935) * Beichte eines Mörders (Zpověď vraha) (1936) * Das falsche Gewicht (Falešné závaží) (1937) * Die Kapuzinergruft (Kapucínská krypta) (1938) * Die Legende vom Heiligen Trinker (Legenda o svatém pijanovi) (1939) * Die Geschichte von der 1002. Nacht (Příběh 1002. noci) (1939) * Der Monstrum (Monstrum) (1940) * Der Leviathan (Leviatan) (1940).

Česky vyšlo

Pochod Radeckého. Praha 1934 (přeložil Josef Vrbata) * Job. +more Praha 1934 (přeložil Vincenc Svoboda) * Tarabas. Host na této zemi. Praha 1934 (přeložila Zdeňka Münzrová) * Antikrist. Praha 1935 (přeložil Josef Otto Novotný) * Pochod Radeckého. Praha 1961 (přeložila Jitka Fučíková), znovu vydáno 1974, 1986, 2012 * Kapucínská krypta. Praha 1969 (přeložila Jitka Fučíková), znovu vydáno 1986 * Pochod Radeckého; Kapucínská krypta. Praha 1986 (přeložila Jitka Fučíková) * Job. Román prostého člověka. Praha 1991 (přeložil Miroslav Petříček), znovu vydáno 2016 * Zipper a jeho otec. Praha 1991 (přeložil Karel Houba) * Legenda o svatém pijanovi a jiné prózy. Praha 1992 (přeložila Hana Linhartová) (obsahuje prózy Pavučina, Útěk bez konce, Legenda o svatém pijanovi) * Leviatan a jiné prózy. Praha 1994 (přeložila Veronika Pokorná) (obsahuje prózy Leviatan, Falešné závaží, Přednosta stanice Fallmerayer, Legenda o svatém pijanovi) * Hotel Savoy. Praha 1995 (přeložili Eva a Karel Houbovi) * Císařova bysta. Praha 2000 (přeložil Evžen Turnovský) * Legenda o svatém pijanovi. Havlíčkův Brod 2011 (přeložila Hana Linhartová) * Filiálka pekla na zemi. Spisy z emigrace. Praha 2011 (sestavil Helmut Peschina, přeložil Ondřej Sekal) * Touha po Paříži, stesk po Praze. Život ve vlastních svědectvích. Praha 2011 (sestavil Helmut Peschina, přeložila Zlata Kufnerová) (komentovaný výbor z próz, publicistiky a dopisů) * Židé na cestě. Praha 2013 (přeložil Ondřej Sekal) * Příběh tisící druhé noci. Praha 2016 (přeložil Miroslav Stuchl) * Cesta do Ruska. ' Fejetony, reportáže, poznámky v deníku 1919-1930. Brno 2017 (přeložil Pavel Váňa) * Útěk bez konce. 2021. Dostupné [url=http://www. hks. re/wiki/zs2021:utek_bez_konce]ONLINE[/url].

Film

Román Pochod Radeckého (Radetzkymarsch) byl dvakrát zfilmován: * jako televizní film NSR v roce 1965 * jako třídílná televizní minisérie natočená v roce 1994 v koprodukci Rakouska, Německa a Francie Zfilmováno bylo dalších 12 Rothových děl, z toho Hiob, Die Rebellion a Die Legende vom heiligen Trinker dvakrát.

Odkazy

Literatura

Ottův slovník naučný nové doby, heslo Roth Joseph. Sv. 10, str. 752 * MAGRIS, Claudio: Daleko odkud. Joseph Roth a východožidovská tradice. Praha : Sefer, 2009.

Reference

Externí odkazy

[url=http://gutenberg.spiegel.de/autor/1026]Joseph Roth na Projekt Guttenberg (životopis a texty spisů)[/url]

Kategorie:Rakouští spisovatelé Kategorie:Rakouští novináři Kategorie:Židovští spisovatelé Kategorie:Narození v roce 1894 Kategorie:Úmrtí v roce 1939 Kategorie:Muži Kategorie:Rakouští Židé Kategorie:Haličští Židé Kategorie:Židovští novináři Kategorie:Úmrtí 27. +more května Kategorie:Narození 2. září Kategorie:Rakouští monarchisté.