Kamenná hlava z Mšeckých Žehrovic

Kamenná plastika hlavy z Mšeckých Žehrovic byla nalezena v těsné blízkosti významné keltské archeologické lokality (tzv. Viereckschanze) 0,5 km jižně od Mšeckých Žehrovic. Je datována do 3. století př. n. l. Na českém území jde o jediný nepochybný doklad keltské monumentální plastiky a i v celoevropských souvislostech jde o výjimečný nález keltského umění.

Popis předmětu

Velmi realistická skulptura vysoká asi 25 cm je vyrobena z místní bělohorské opuky a zobrazuje patrně keltského druida nebo jinou vysoce postavenou osobu. Zobrazený muž má plochý obličej s rovným nosem a zdůrazněnýma blízko u sebe posazenýma očima. +more Bradu má oholenou, tvář ozdobenou nakroucenými kníry. Nakroucené má i konce obočí. Temeno hlavy má muž rovněž vyholené - jako by měl tonzuru, zatímco na zátylku má drobný copánek. Na krku je zřetelně vyobrazen nákrčník - tzv. torques, typický keltský šperk, který svého nositele zařazoval mezi nobilitu. Bez vysvětlení zůstává neuměle provedené zahloubení v místě úst. Svým provedením i zachovalostí představuje plastika hlavy keltského heroa světový unikát.

Historie nálezu

Opuková hlava byla nalezena 19. +more května roku 1943 v malé pískovně u Mšeckých Žehrovic na Rakovnicku. Plastika byla rozbitá na více dílů, z nichž čtyři největší se podařilo najít. Ve stejném místě byly nalezeny zbytky po ohništi, mnoho úlomků keramických nádob, kosti, švartnové náramky a velký zvířecí zub. Nálezce, pan Josef Šlajchrt, rozpoznal výjimečnost nálezu a přizval k objevu pracovníky Národního muzea. Do muzea byla socha převezena v utajení, v obavě ze zabavení vzácného nálezu nacisty.

Expozice originálu a kopie

Kopie hlavy ze Mšeckých Žehrovic v expozici Národního muzea v Praze

Z originálu opukové hlavy bylo postupně vytvořeno více kopií. Jedna z nich byla ozdobou expozice střední až mladší doby laténské v Národním muzeu do jeho uzavření 7. +more července 2011.

Originál předmětu je pro svou unikátnost vystavován jen výjimečně. V tuzemsku byl k vidění jen několikrát - v roce 1958 na výstavě Pravěk Československa v Národním muzeu, v roce 2008 na výstavě ke 190. +more výročí Národního muzea a v roce 2011 na 20 hodin na výstavě Příběh keltské hlavy v muzeu v Novém Strašecí (kde je expozice věnovaná jak tomuto nálezu, tak keltské Viereckschanzi a především unikátní výrobě švartnových náramků).

Naposledy pak v rámci projektu „Strážci paměti“, jímž tři největší zemská muzea České republiky - Národní muzeum, Moravské zemské muzeum a Slezské zemské muzeum připomínají dvě století své existence, byla od července do září roku 2014 jedním z hlavních lákadel společné putovní výstavy těchto tří muzeí (vedle Věstonické venuše a meteoritů z Opavy-Kylešovic) konané postupně v Praze, Brně a Opavě. Kromě toho bývá ozdobou prestižních celoevropských i světových výstav o Keltech, např. +more v roce 1991 v Benátkách, v roce 1993 v Rosenheimu, v roce 1998 v Tokiu, 2001 v Ávile, v roce 2009 v Bernu, v roce 2012 ve Stuttgartu aj.

Místo nálezu

Okolí

Okolí Mšeckých Žehrovic bylo osídleno již ve starší době kamenné. Dokladem může být nález pazourkového úštěpového škrabadla jihovýchodně od obce v lokalitě zvané „Libeň“. +more V této lokalitě jsou známé i mladší nálezy pazourkových a rohovcových nástrojů, broušených sekerek a klínů, dokládajících trvalejší osídlení.

Z blízkého okolí pocházejí i nálezy dokládající osídlení v době bronzové. Na jižním okraji zástavby obce v lokalitě "Pod vsí" byla osada knovízské kultury a v lokalitě „Na vrchu“ západně od obce Lodenice druhá.

Nejvýznamnější nálezy souvisejí s existencí zdejšího laténského sídliště. Připomeňme, že významné Oppidum Stradonice se nachází jen necelých 20 km jižně. +more Na zdejším sídlišti jsou prokázány nálezy několika polozemnic obdélníkového tvaru, se sedlovou střechou vynesenou na dvou kůlech. Nálezy keramiky, železných předmětů, strusky, hliněných přeslenů, kamenných brousků, zuhelnatělých zbytků obilí a zvířecích kostí dokládají bohatou zemědělskou a řemeslnou činnost. Prokázáno je rovněž zpracování švartny (sapropelitu), ze které se vyráběly oblíbené náramky, jež byly distribuovány nejen v rámci keltského osídlení Čech, ale dálkovým obchodem i na Moravu, Slovensko a dokonce až do Karpatské kotliny.

Lokalita nálezu

Samotný nález kamenné hlavy pochází z jámy v těsném sousedství čtyřúhelníkového valového areálu - tzv. Viereckschanze, sestávajícího ze dvou čtvercových částí o rozloze 100 x 100 m (poloha GPS: 50°10'11. +more22"N; 13°55'16. 79"E), vymezených ohrazením tvořeným sypaným valem s vnějším příkopem.

Reference

Literatura

Borkovský Ivan, Keltská tvář z Čech. Obzor prehistorický 13, 1946, 16-22. +more * Blažková Kateřina - Sedláček František - Stolz Daniel - Stolzová Dana - Venclová Natálie, Příběh nejkrásnější keltské hlavy. Pohled do života Keltů nejen na Novostrašecku. Ústav archeologické památkové péče středních Čech; Muzeum T. G. M. , Praha - Rakovník, 2011, ;.

Externí odkazy

[url=http://keltoman. sweb. +morecz/nalez_hlavy_kelta. htm]Vzpomínky Josefa Šlajchrta na nález v roce 1943[/url] * [url=http://aktualne. centrum. cz/domaci/fotogalerie/2011/05/20/pamatka-keltska-hlava-vystava-narodni-muzeum/]Fotografie z výstavy Příběh keltské hlavy[/url] * [url=http://muzeum3000. nm. cz/clanek/video-top-predmety-hlava-kelta]VIDEO: Top předměty - Hlava Kelta[/url] - Muzeum 3000 * [url=https://www. archeologienadosah. cz/clanky/keltska-hlava-z-mseckych-zehrovic]Keltská hlava z Mšeckých Žehrovic[/url] - Archeologie na dosah.

Kategorie:Keltské umění Kategorie:Pravěk a starověk na území Česka Kategorie:Starověké umění Kategorie:Archeologické nálezy v Česku