Kaple svaté Alžběty (Uherské Hradiště)

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Kaple svaté Alžběty je historická kaple v Uherském Hradišti. Byla postavena v roce 1906 a sloužila jako pohřební kaple pro členy rodu Bata, významné průmyslové rodiny. Kaple se nachází na hřbitově a je jednou z architektonických dominant tohoto města. Je postavena v novogotickém slohu a její design je inspirován francouzskou architekturou. Kaple svaté Alžběty je zapsána mezi kulturní památky České republiky.

Gotická kaple svaté Alžběty ve Vodní ulici v Uherském Hradišti je nejstarší dochovanou původně církevní stavbou ve městě. Kaple postavená počátkem 15. století u městského špitálu v těsné blízkosti městských hradeb u Staroměstské brány sloužila svému původnímu účelu, tedy jako špitální kaple, až do počátku 20. století. V devadesátých letech 20. století došlo k zásadní rekonstrukci objektu do dnešní podoby. V současné době je kaple využívána jako lékárna. Objekt je nemovitou kulturní památkou.

Historie kaple a špitálu

Půdorys gotické části kaple svaté Alžběty v Uherském Hradišti +morejpg|náhled'>Jihovýchodní fasáda s presbytářem kaple svaté Alžběty Kaple byla postavená na počátku 15. století u městského špitálu. Z původní konstrukce gotického špitálu se do dnešní doby nedochovalo nic; lze předpokládat, že se jednalo o stavbu dřevěnou, tedy snadno spalitelnou. K roku 1582 byl špitál téměř opuštěný a v kapli se nekonali bohoslužby, lze předpokládat špatný stavební stav celého objektu. Roku 1610 byla kaple opravena a znova zařízena pro bohoslužby. V roce 1643 byl špitál společně s kaplí poškozen požárem města. V rámci odstranění škod vzniklých požárem došlo i k dílčí raně barokní přestavbě kaple, což je doloženo letopočtem 1656 v portálku dnes druhotně osazeném v bočním vstupu do lodi kaple. V roce 1681 unikl špitální kostelík dalšímu velkému požáru města. Při výbuchu nedaleké prašné Červené věže v roce 1695 došlo pravděpodobně ke statickému poškození špitálu i kaple, což vedlo ke stržení budovy špitálu a výstavbě nové vrcholně barokní stavby špitálu. V roce 1727 byl špitál rozšířen o dnes již nestojící zadní část budovy. V roce 1782 byly městské hradby společně se Staroměstskou bránou zbořeny, což umožnilo budování nemocnice probíhající od roku 1797. Požár Vodní ulice v roce 1849 vedl k dalším stavebním úpravám celého areálu. Ke kapli byly přistavěny dva boční trakty a celé vstupní průčelí bylo sjednoceno novou fasádou vykazující vliv eklektického historismu. Kaple dostala i novou nízkou sedlovou střechu, nové střechy byly pořízeny i na budově špitálu, společně s novými rovnými stropy v rozsahu 1. patra. V letech 1856-1923 sloužil špitál jako městská veřejná nemocnice, zatím co kaple sloužila mezi lety 1904-1918 jako prostor pro provozovny, většinu času jako řeznictví a uzenářství a kratší dobu po roce 1910 jako stolařství. V roce 1924 byla kaple adaptována, v roce 1964 uzavřena a v roce 1965 definitivně zrušena a bylo sem rozšířeno skladiště družstva Obzor. V osmdesátých letech 20. století byla zbořena východní část špitálu, zatím co zbytek areálu chátral. Havarijní stav celého areálu vedl v devadesátých letech k zásadnímu regeneračnímu zásahu. Po rekonstrukci slouží prostory bývalého špitálu jako zdravotnické zařízení s ordinacemi, v prostorách původní gotické kaple byla v říjnu 1998 zprovozněna lékárna Lucie.

Popis

Exteriér

Původně gotická kaple postavená na počátku 15. století byla v období baroka stavebně upravena. +more V roce 1849 byly k původní kapli přistavěny boční trakty a vstupní průčelí bylo sjednoceno novou fasádou.

Severozápadní průčelí otočené do Vodní ulice opravené po požáru v roce 1849 interpretuje řádovou architekturu. Do průčelí rozděleného na tři části se propisují trakty budovy, původní hlavni trakt a dva boční dostavěné později. +more Prostřední část je lemována pilastry interpretujícími iónský řád. Prostřední portál sloužící jako hlavní vstup je opatřen archivoltou a supraportou s lizénami, kde místo hlavice nese římsu pouze vejcovec. Nad prostředním portálem se nachází elipsové okno se štuky okolo. Nad prostřední částí průčelí lze vidět atiku a tympanon s reliéfem. Boční části průčelí jsou osově symetrické, nacházejí se zde opět portály se supraportou, tentokrát však už bez archivolty, supraporta je o poznání méně zdobná. Nad portály jsou obdélníková okna se suprafenestrou, opět méně zdobná než elipsové okno v prostřední části.

Severovýchodní strana objektu je oproti hlavnímu průčelí velmi strohá, nacházejí se ze pouze tři nad sebou posazená okna. Z této strany je nejlépe vidět sklon sedlové střechy, kterou kaple dostala v rámci dostavby po požáru v roce 1849.

Jihovýchodní průčelí viditelné z atria komplexu dnešního zdravotnického zařízení u kaple ukazuje opravdové staří stavby. Vystupuje z něj původní gotický polygonální presbytář kaple, ve kterém jsou vidět tři okna s lomenými oblouky. +more Presbytář je podepřen jednoduchým opěrným systémem ve formě dvou pilířů na vystupujících rozích polygonu. Střecha polygonálního presbytáře je zakončena malou věžičkou. Na průčelí je zřetelné, že presbytář je nakloněn k jihu a hrany pilířů opěrného systému netvoří rovné linie. Nejedná se o ojedinělý úkaz v Uherském Hradišti, podobný náklon lze sledovat například na budově staré radnice, což je pravděpodobně způsobeno měkkým podložím města.

Interiér

Klenák presbytáře kaple svaté Alžběty v Uherském Hradišti Vnitřní členění objektu odpovídá jeho historickému vývoji; centrální jednopodlažní gotická kaple s presbytářem a později dostavěné dvoupodlažní boční trakty. +more Historicky významnou gotickou kapli tvoří obdélníková vstupní místnost a navazující polygonální presbytář, kde se v současné době nachází veřejně přístupný hlavní prostor lékárny. Na jihozápadní stěně vstupní místnosti se nahází kamenný raně barokní portálek osazený během částečné raně barokní přestavby v roce 1656. Stěny vstupní místnosti jsou obohaceny štukovou výzdobou interpretující římskou arkádu, s pilastry napodobujícími dórský řád. Strop vstupní místnosti je zakončen zrcadlovou klenbou. Polygonální presbytář, který je od vstupní místnosti oddělen portálem s lomeným obloukem, je zaklenut křížovou klenbou s kamennými žebry. Na svorníku této klenby je vytesána pětilistá růže, znak pravděpodobných zakladatelů kaple pánů z Moravan, společně se jménem Kusna, patřící měšťanu, který do výstavby kaple také zasáhl.