Kaple svatého Jana Křtitele (Slavkov u Brna)

Kaple svatého Jana Křtitele je hřbitovní kaple ve Slavkově u Brna v okrese Vyškov. Původně gotická kaple byla přestavěna a rozšířena v 17. a 18. století v barokním stylu. Nachází se v severozápadní části hřbitova při ulici Špitálská na předměstí Špitálka. V roce 1795 byla pod jižní kaplí zřízena rodová hrobka Kouniců, ve které byl mimo jiné pohřben Václav Antonín z Kounic-Rietbergu (1711-1794), diplomat a především dlouholetý rakouský státní kancléř v éře Marie Terezie, Josefa II. a Leopolda II. Od roku 2003 je kaple v majetku římskokatolické farnosti ve Slavkově. Kaple je spolu se špitálem Na Špitálce, hřbitovní branou a litinovým křížem památkově chráněná.

Historie

Předchůdcem současného komplexu byl gotický kostelík se špitálem. Tento útulek pro chudé a nemohoucí zde jistě už ve 13. +more století provozoval Řád německých rytířů, který měl ve Slavkově i svou komendu. Kolem špitálu se nacházelo předměstí s příznačným názvem Špitálské.

Za husitských válek špitál zanikl, ale ještě v 15. století (1483-1487) byl obnoven slavkovským majitelem rytířem Janem Zeleným ze Šanova. +more Špitál byl finančně zajištěn, když ho v roce 1497 velkoryse nadali Petr hrabě od svatého Jiří a z Pezinku a jeho manželka Žofie z Waldsteinu, vdova po Janu Zeleném.

Od roku 1509 Slavkov patřil šlechtickému rodu Kouniců, když ho zakoupil Oldřich z Kounic (1460-1516). I tato nová vrchnost zachovala špitálu přízeň. +more V roce 1567 Oldřich z Kounic a jeho bratr Kryštof stvrdili Slavkovu právo vybírat platy na chod špitálu a špitál se fakticky stal městskou institucí. V 16. století využívali kostelík jako svou modlitebnu čeští bratři. Byli v něm pochování i dva kněží a správcové sboru - Jakub Klusák († 1585) a Adam Felinus († 1598).

Za třicetileté války byl špitál zdevastován a opuštěn. Špitál a kapli obnovil v letech 1676-1677 Dominik Ondřej I. +more z Kounic (1654-1705). Do současné podoby byla kaple rozšířena v roce 1743 Maxmiliánem Oldřichem z Kounic-Rietbergu (1679-1746).

V roce 1795 byla přistavěna hrobka moravské větve Kouniců. V roce 1848 moravská větev vymřela a hrobka se stala majetkem české větve.

Architektura a vybavení

Kaple má půdorys trojlistého kříže. K obdélnému jednolodí přiléhají oválné boční kaple a příčně situovaný oválný presbytář. +more Zatímco presbytář je zakončen vysokou kopulí, kopule bočních kaplí a oválná kopulka nad křížením v lodi jsou nižší. Na východě kapli doplňuje nízký hranolek sakristie s valbovou střechou.

Na kapli na západní straně navazuje z části jednopatrová dvouosá, z části přízemní bývalá budova špitálu.

Hlavní oltář představuje patrona kostela sv. Jana Křtitele a je dílem neznámého barokního malíře. +more Nad obrazem je Alianční znak Kounic-Rietbergů s hraběcí korunkou. Severní kaple je zasvěcena Panně Marii a jižní Ukřižovanému Spasiteli. V roce 1882 byly obě kaple obnoveny a pro oltáře zhotoveny sochy Panny Marie Lurdské a kříž s obrazem ukřižovaného Spasitele.

Hrobka Kouniců

+morejpg|náhled'>vlevo Rodovou hrobku nechal v roce 1795 zřídit pod jižní kaplí Arnošt Kryštof z Kounic-Rietbergu. Vstup do ní ze strany hřbitova je klasicistní a zdobí ho tympanon s litinovým rodovým erbem. V nadpraží je nápisová deska, ze které byla odsekána kovová písmena. Vstup do hrobky je zabezpečen ozdobnou předsazenou dvojkřídlou mřížovou brankou. Hrobku tvoří suterénní prostor na oválném půdorysu a na něj od severu navazující krátká chodba. Mramorová soška ležícího dítěte, kterou podle zachované signatury vytvořil sochař Emanuel Max v roce 1861, připomíná zemřelé batole z české větve Kouniců.

Do hrobky byly nejdříve pochovány ostatky stavebníkova otce Václava Antonína Kounice a manželky Marie Leopoldiny, které byly přechodně uloženy v zámecké kryptě. Celkem bylo v hrobce v průběhu přibližně jednoho století pohřbeno sedm příslušníků rodu, z nich pět z moravské knížecí linie a dva z české hraběcí linie. +more Na začátku 20. století byla krypta uzavřena za hraběte Václava z Kounic (1848-1913). V roce 1980 byla hrobka otevřena a proběhla identifikace pohřbených ostatků. Zachovalo se také osm kanop, nádob s tělesnými orgány zemřelých. Hrobka byla v roce 1995 zrenovována.

Seznam pohřbených

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Kouniců, žlutě jsou vyznačeny přivdané manželky, pokud zde byly pohřbeny. +more Červeně jsou zvýrazněna knížata a modře členové české větve. Zeleně jsou vyznačeny osoby, které byly původně pohřbeny na jiném místě. Přestože první zmínka o předcích Kouniců pochází už z roku 1109, zde jsou generace počítány až od Oldřicha V. (mladšího) z Kounic (1569-1617), který nechal postavit renesanční zámek ve Slavkově. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.