Cesko.wiki Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Senji
Author
Albert FloresKatedrála Nanebevzetí Panny Marie v Senji (chorvatsky katedrala Uznesenja Blažene Djevice Marije u Senji) nebo jen Senjská (kon)katedrála je římskokatolická katedrála v Senji. Je považována za jednu z nejvýznamnějších kulturních památek ve městě i v Gospićsko-senjské diecézi, kde plní funkci konkatedrály.
Dějiny
Věž katedrály Historie katedrály je spjata s historií někdejší senjské diecéze.
Předpokládá se, že kostel byl postaven na základech raně křesťanské baziliky ze 4. +more nebo 5. století kolem roku 1000, neboť tento letopočet byl odhalen při obnově zvonice, takže se předpokládalo, že jak zvonice, tak i samotný kostel byly postaveny na přelomu století.
Výstavba byla dokončena v roce 1169 a tehdy byla v historických záznamech poprvé zmíněna samostatná diecéze v senjské oblasti. V té době se objevuje i jméno prvního senjského biskupa Mireje, který byl prvním z řady biskupů, kteří měli své sídlo v Senji až do roku 1969, kdy diecéze přešla pod správu rijecké arcidiecéze.
Senjský chrám byl zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie a sloužil jako katedrála tehdejší senjské diecéze, později však byl rozšířen pro potřeby celé diecéze.
Během boje mezi senjskými obyvateli a Tatary v roce 1239 byla katedrála těžce poškozena, zejména její fasáda. Brzy nato začala rekonstrukce od základů a za biskupa Filipa v roce 1248 papež +more'>Inocenc IV. dal povolení sloužit mši ve staroslověnském jazyce a tisknout liturgické knihy v hlaholici.
Přestavba kostela trvala až do roku 1250, kdy jednolodní katedrála získala románský vzhled. Z té doby pochází úpravy fasády pod vlivem architektury severního Jadranu zdobené různými oblouky a cihlovými výklenky.
V letech 1600-1602 byl zdejším biskupem významný filosof a vědec Markantun de Dominis, pozdější arcibiskup splitský a primas dalmatský a chorvatský.
V průběhu 15. +more století, za biskupa Ondřeje z Modeny, získala katedrála sakristii, jak je napsáno nad samotnými dveřmi sakristie, a v průběhu 18. století byla katedrála rozšířena o dvě boční lodi. Nejprve biskup Benedikt Bedeković (1704-1709) rozšířil svatyni a biskup Ratkaj rozšířil lodi a přistavěl zdi, které již nenesly klenbu katedrály. Obnova katedrály v té době skončila v roce 1717, kdy byla vysvěcena. Biskup Benzoni však nebyl spokojen s přestavbou a nechal zbořit lodi a do nich postavit nové s oltáři zasvěcenými svaté Anně, svatému Františku Xaverskému, Srdci Ježíšovu a svatému Kříži.
Až za biskupa Ježiće dostala katedrála svou současnou trojlodní podobu a velké požehnání přestavbě udělil biskup Mirko Ožegović, který katedrále vtiskl novobarokní interiér.
V letech 1877-1833 zde jako biskupský kapelník působil český hudebník Josef J. +more Pihert. Byl sbormistrem pěveckého spolku Nehaj a velmi se zde zasloužil o propagaci české hudby.
Za druhé světové války byla katedrála těžce poškozena, ale v průběhu 20. +more století až do dnešních dnů byla několikrát přestavována.
Památky uvnitř katedrály
Interiér katedrály V interiéru katedrály je množství různých památek značného uměleckého a historického významu:
* modlitební lavice jsou popsány cyrilicí * Hrob biskupa Ivana Cardinalibuse před vchodem do sakristie v gotickém slohu (z roku 1392 ) * Reliéf Nejsvětější Trojice obsahující erb Perovićů z roku 1492 v podobě šachovnice * Hrobky senjských biskupů * Oltář svatých andělů s tělem sv. Formosa * Různé kaple a kostely kolem samotné katedrály