Cesko.wiki Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském
Author
Albert FloresKolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském byla založena v roce 1339 českým králem a římským císařem Karlem IV. pro 11 kanovníků.
Dějiny kapituly
Kaple Všech svatých Už za dob románského přemyslovského hradu byla na hradě královská kaple. +more Byl při ní odedávna sbor kněží, kteří byli většinou úředníky královské kanceláře. 8. ledna 1295 přenesl Václav II. ke kapli mělnickou kapitulu. Toto opatření trvalo však jen asi 5 let. Pak byl sice při kapli sbor kněží, jejichž představený se nazýval proboštem, avšak tento sbor ještě neměl statut kapituly. K jejímu zřízení dal souhlas pražský biskup Jan IV. spolu se Svatovítskou kapitulou dne 22. února 1339. Karel IV. píše ve svém životopise, že založil kapitulu u Všech svatých, aniž uvádí přesné datum. Bylo to nejspíš v první polovině roku 1339, ač se uvádí též datum 1. prosince 1340. Zakládací listinu potvrdil papež Benedikt XII. O sboru kanovníků se píše v kronikách až od roku 1343.
Pro vývoj kapituly je rozhodující rozhodnutí Karla IV. +more z 30. července 1366, potvrzené papežem Urbanem V. 15. prosince 1367, podle kterého kanonikáty u Všech svatých se obsazují mistry Karlovy koleje - tedy profesory Karlovy university.
Kapitula měla probošta, děkana a určitý počet kanovníků, který se během doby měnil. Z dignit měl probošt vždy čestné postavení v čele kapituly, děkan (kterého v prvních dobách kapitula volila) vedl hospodářské záležitosti, stanovil pořad bohoslužeb apod. +more Karel IV. určil, že kanovníci nemají mít mnoho liturgických funkcí, aby se mohli věnovat studiu a přednáškám.
V husitských dobách ztratila kapitula snad všechny své statky, a tím se stalo, že její kanonikáty i dignity spojovali kanovníci svatovítští se svými prebendami. Královská kaple, kterou Karel IV. +more zamýšlel vybudovat jako obdobu pařížské Sainte Chapelle, byla skoro zničena velkým požárem Malé Strany a Pražského hradu v roce 1541. Řadu let byla v troskách, až ji dala Alžbeta Habsburská, vdova po francouzském králi Karlu IX. , sestra Rudolfa II. , znovu postavit v podstatě v dnešní podobě. Pražský arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice ji vysvětil 20. srpna 1580. Jeho nástupce Martin Medek do ní dne 29. května 1588 přenesl domnělé ostatky sv. Prokopa a uložil je do oltáře, který byl zřízen uprostřed presbytáře. Roku 1768 byl oltář přemístěn.
Kapitulu obnovil Ferdinand II. +more dne 20. března 1623 a v nové zakládací listině jí připsal vesnice Choteč a Zbuzany, které zůstaly v jejím majetku po několik století. Zřízením Ústavu šlechtičen zanikl děkanův dům, který byl hned vedle kaple, kanovnická místa byla nadále spojována s kanonikáty (dignitami) svatovítskými. Statuta z 15. července 1627 se nezmiňují o tom, že kapitula je vyhrazena profesorům Univerzity Karlovy.
Vzhledem k malému výnosu majetku (kromě Chotče a Zbuzan sem patří ještě Všestudy, Kyšice, pro děkana Chenicze a mluví se o budějovické dani) má kapitula v této době jen probošta, děkana a 2 kanovníky de numero participantium a pak kanovníky titulární.
Jeden z nejvýznamnějších dignitářů byl Adam Ignác Mladota ze Solopysk († 1708), který s děkanstvím u sv. Víta spojoval proboštství u Všech svatých. +more Užíval zjednodušeného erbu, jak je patrné na tzv. Mladotově domě na Hradčanech. V roce 1775 byl děkanem významný reformátor školství Ferdinand Kindermann, který se později stal litoměřickým biskupem. V důsledku toho jsou pak častěji jmenováni do kapituly kněží se zásluhami o vyučování a vědy. Posledním kanovníkem svatovítským, který současně držel kanonikát u Všech svatých, byl Karel Fischer, profesor Nového zákona († 1833).
Držitelé kapitulních dignit u Všech svatých měli právo nosit pontifikálie: probošt je dostal od papeže Klementa X. +more dne 11. června 1673, děkan od Řehoře XVI. dne 17. února 1843.
Někteří dignitáři přijímali opatskou benedikci. Od roku 1820 se jeví snaha zlepšit hospodářské postavení kapituly. +more Proto se neobsazovaly dignity a jejich výnos se ukládal. Dne 14. března 1837 vydal král Ferdinand V. obnovenou zakládací listinu, kterou provedl výnos gubernia z 10. února 1842. Ani v této listině však nejsou kanonikáty vyhrazeny profesorům. Tato listina upravuje hmotné poměry s odvoláním na výnos statku v Chotči a Zbuzanech. Už v roce 1833 měla kapitula značný výnos ve fundacích.
Od té doby se finanční poměry kapituly upevňovaly (v letech 1837-1881). Proto +more_únor'>18. února 1884 rozhodl František Josef I. o obnově kapituly. Na základě tohoto rozhodnutí vydal pražský arcibiskup Bedřich kardinál Schwarzenberg zakládací listinu. Ta stanovila, že kapitula má 2 dignity a 6 sídelních kanonikátů. Členy kapituly mají být profesoři bohoslovecké fakulty, výjimečně také kněží zasloužilí ve výchově a vyučování. Statuta potvrzená arcibiskupem ze dne 25. ledna 1885 stanovila úkoly a povinnosti jednotlivých kanovníků a dignitářů. S účinností od 1. června 1987 pražský arcibiskup František kardinál Tomášek obnovil kapitulu tím, že jmenoval dva dignitáře a 3 kanovníky a kapitulou byla vypracována nová statuta schválená tehdejším pražským arcibiskupem dne 28. ledna 1987.
Bývalí kanovníci
Zemřelí kanovníci
Jan Očko z Vlašimi (proboštem v letech 1339 až 1351) * Petr II. +more z Rožmberka (proboštem do své smrti 16. listopadu 1384) * Zikmund z Budějovic (proboštem v letech 1419 až 1420) * Fagellus Villaticus Šimon (proboštem kolem roku 1550) * Jan Adam Vratislav z Mitrovic (proboštem v letech 1708 až 1719) * Jan Josef Vratislav z Mitrovic (proboštem v letech 1719 až 1733) * ThDr. Ferdinand Kindermann (děkanem od roku 1777 do 10. června 1790) * František Xaver Kryštůfek (infulovaným proboštem, zemřel roku 1916) * Prof. ThDr. Jan Ladislav Sýkora, kanovník v r. 1899, probošt v r. 1916 * Msgre. prof. ThDr. Antonín Vřešťál (23. října 1849 - 13. ledna 1928, kanovníkem od 1. prosince 1900, děkanem od roku 1918) * Josef Rieber * Alois Soldát * Josef Zaus * Karl Hilgenreiner * Alois Kudrnovský * Prof. ThDr. PhDr. August Rohling (15. března 1839 - 23. ledna 1931) * František Endler (27. května 1858 - 8. ledna 1937) * Josef Vajs * ThDr. Václav Bartůněk (26. června 1899 - 30. března 1985) * ThDr. Antonín Salajka (24. dubna 1901 - 2. srpna 1975) * prof. ThDr. Jaroslav Kadlec (10. března 1911 - 3. ledna 2004, probošt) * Mons. ThLic. Karel Pilík (24. prosince 1918 - 1. dubna 2007, kanovníkem od roku 1990) * Mons. ThDr. Josef Hermach (29. května 1924 - 25. prosince 2002, sídelním kanovníkem od 15. října 1997) * Mons. ThDr. Josef Koukl (8. listopadu 1926 - 22. května 2010, kanovník) * prof. ThDr. Václav Wolf (děkanem od 1. května 1987 do 19. října 2010, kanovníkem do 19. října 2010) . a řada dalších.
Dosud žijící bývalí kanovníci
prof. dr. +more Albert-Peter Rethmann (narozen 23. srpna 1960, sídelním kanovníkem a proboštem od 3. července 2010 do 9. března 2012) * prof. PhDr. Tomáš Petráček, Ph. D. , Th. D. (narozen 1. června 1972, sídelním kanovníkem od 3. července 2010 do 1. března 2020).
Současní kanovníci
probošt: prof. PhDr. +more Petr Piťha (* 26. března 1938, sídelním kanovníkem od 4. ledna 2012, proboštem od 3. července 2012) * děkan: ThLic. Jan Kotas (* 2. prosince 1970, sídelním kanovníkem od 3. července 2010, děkanem od 1. listopadu 2010) * kanovník senior: doc. Josef Hřebík SSL (* 29. března 1956, sídelním kanovníkem od 1. listopadu 2006).
Další kanovníci:
* RNDr. Matúš Kocian, Ph. +moreD. (* 11. října 1969, sídelním kanovníkem od 1. ledna 2017) * ThLic. Jaroslav Brož SSL (* 22. února 1963, sídelním kanovníkem od 3. července 2010) * Mons. Mgr. Milan Hanuš (* 24. července 1963, sídelním kanovníkem od 13. září 2010) * Mons. Dr. Jan Mráz (* 15. května 1962, sídelním kanovníkem od 3. července 2010) * JCLic. PhDr. Mgr. Radim Cigánek (* 23. června 1978, sídelním kanovníkem od 1. října 2021).
Odkazy
Reference
Související články
Kapitula * Kostel Všech svatých (Pražský hrad) * Metropolitní kapitula u sv. +more Víta v Praze.
Externí odkazy
[url=https://web.archive.org/web/20051028101437/http://www.pozitivni-noviny.cz/karelIV.html]O založení kapituly[/url] * [url=http://www.facebook.com/kapitulavs/]FB profil kapituly[/url]