Korejská filozofie

Korejská filosofie se v dějinách filosofie zaměřovala na širokou paletu životních problémů a světonázorů. Jsou v ní integrovány významným způsobem obsahy šamanismu a mnohé aspekty neokonfucianizmu. Tradiční korejské myšlení bylo ovlivněno množstvím náboženských a filosofických systémů. Z nich se jako nejvlivnější prosadili korejský šamanismus, buddhismus a konfucianismus.

Tradiční vlivy do 14. století

Šamanismus

Šamanismus byl po tisíciletí v korejské pospolitosti vnímán jako součást tradiční kultury a přirozeného řádu jednotlivých kmenů. I když později dominoval vliv buddhismu a taoismu, šamanistické Rity a praktiky zůstaly nadále rozvíjeno a vlivné. +more Šamani (kor. Mudang) hledali řešení lidských problémů prostřednictvím navázání kontaktu s duchovním světem.

Vliv buddhismu

Jižní Koreji Korejští buddhističtí myslitelé probírali ideje z Číny, přičemž jejich dále řešily a v pozměněné podobě odevzdávali do Japonska. +more Je možné říci, že čínský buddhismus byl na Západě přes Japonsko popularizovaný jako významně ovlivněn a přebudovaný korejským myšlením. Takto se představila západnímu světu například zenová buddhistická varianta. V Koreji se nachází mnoho buddhistických chrámů, přičemž několik z nich jsou součástí korejského národního kulturního dědictví.

Vliv konfucianismu

Jeden z podstatných vlivů na korejský intelektuální vývoj měl konfuciánské myšlenkový systém, jehož příchod na Korejský poloostrov byl důsledkem kulturního vlivu sousední Číny. Dodnes zůstává právní a ideový systém konfucianismu fundamentální součástí korejské společnosti, morálky, způsobu života, sociálních vztahů mezi mladými a staršími a také vysoké kultury obecně. +more Konfuciánské vliv nebyl odstraněn ani při novodobé modernizaci korejského právního řádu.

Filozofie během dynastie Čoson

jihokorejském Soulu V roce 1392 začala na Korejském poloostrově vládnout dynastie Čoson, která spravovala Koreu až do jejího anexe Japonskem v roce 1910. +more V tomto staletích období byl vliv buddhismu vojensky záměrně umlčování, přičemž do popředí se programově dostával neokonfucianismus. Za zlatý věk korejské náboženské filosofie lze označit období tvorby rozsáhlých komentářů k dílům čínského filozofie Ču Si. Nejvýznamnějšími představiteli tohoto období jsou Yi Hwang (1501-1570) a Yi I (1536-1584). Yi Hwang zakládal v zemi množství vyšších škol a připravoval pro pedagogickou praxi mnoho mistrů a učitelů. Jeho metafyzika byla dualistická, rozlišující ideální princip li a materiální princip čchi. Důraz kladl na tvůrčí, formující princip li, čímž se lišil od komentátora Yi I, který upřednostňoval bytostný, materiální a existenční princip čchi. Každopádně u obou filozofů oba principy tvořily podstatu hybné síly celého univerza. V době dominantního neokonfucianizmu rostly na významu v Koreji typické kulturní a náboženské hodnoty a ideály, zejména věrnosti, shovívavosti, piety a důvěry.

Filozofie v 20. století

Současně s masovým protijaponským hnutím se počátkem XX. století rozvíjelo buditelské hnutí, jehož cílem bylo provedení společensko-ekonomických reforem. +more Jedním z pramenů filozofických a sociologických koncepcí korejských buditelů byly materialistické tradice školy sirhak. Někteří korejští buditelé byli pod vlivem názorů školy Wang Jang-mingovy, jehož učení po více než dvě století bojovalo proti neokonfuciánskému dogmatismu Ču Siho, který tehdy byl v Koreji vládnoucím učením. Koncem XIX. a počátkem XX. století začala do Koreji pronikat i západoevropská filozofie. Bylo to evoluční učení Darwinovo, teorie francouzských osvícenců a také pozitivismus.

Po anexi Koreje Japonskem v roce 1910 se státním náboženstvím na poloostrově stal šintoismus. Kromě něj zde působil i silný vliv japonské filozofické reflexe německého idealismu, čímž se Korea začala otevírat západnímu filozofickému okruhu. +more Postupně sem pronikli myšlenky libertarianismu, které proměnily na Jihu typický korejský důraz na autoritu na jemnější pragmatické eticko-politické přístupy. Po ukončení Korejské války (1950-1953) se v Severní Koreji zdomácněl marxismus-leninismus, který tematizoval dělnickou třídu prostřednictvím konfuciánské představy o tom, co je to společenská nobility a kdo může být její součástí (kor. yangban). Později měl na Severu velký vliv maoismus, který následně ustoupil nacionalismu s důrazem opět na typickou lidovou autoritu a poslušnost vládnoucí dynastii.

Odkazy

Reference

Literatura

Noh Kwanbum: Klasické korejské písemnictví v proměnách doby. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Praha 2019. +more ISBN 978-80-7308-930-6 * Vladimír Glomb, Miriam Löwensteinová: Korejská náboženství. Togga, Praha 2014. ISBN 978-80-7476-066-2 * * Podoby Koreje. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Praha 2013. ISBN 978-80-7308-447-9 * Oldřich Král (ed. ): Základní texty východních náboženství 3. : Čínský, japonský a korejský buddhismus. Argo, Praha 2011. ISBN 978-80-257-0215-4.

Externí odkazy

[url=http://www.philosophybasics.com/general_eastern_korean.html]Korean philosophy[/url]