Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)

Historie

Politické hnutí

Předchůdcem Koruny České byla občanská iniciativa České děti, bývalá opoziční skupina založená disidentem Petrem Placákem, která na jaře 1988 vydala manifest, v němž vyhlásila obnovu Českého království. České děti v průběhu roku 1989 vydávaly samizdatový časopis Koruna.

Koruna Česká byla slavnostně založena jako monarchistické hnutí (plným názvem Koruna Česká - Royalistické hnutí Čech, Moravy a Slezska) 25. +more listopadu 1990 v pražském Realistickém divadle při setkání přívrženců Českého království, svolaném představiteli iniciativy České děti. Prvním představeným (předsedou) hnutí se stal MUDr. Dalibor Stejskal. Oficiální registrace KČ jako politického subjektu byla podána 28. srpna 1991. 14. prosince toho roku se pak v Pálffyho paláci konal I. Generální sněm hnutí.

Během prvních let své činnosti prosazovala Koruna Česká obnovení Českého státu v historických hranicích, a proto podpořila rozdělení Československa. V lednu 1993 uzavřela Koruna Česká smlouvu o politickém partnerství s Křesťanskodemokratickou stranou a v průběhu let 1993-1995 s ní spolupracovala při různých veřejných aktivitách.

Roku 1997 se stal představeným KČ Dalibor Pták, v červnu 1999 byl představeným zvolen Milan Schelinger. Od roku 2000 začala v KČ narůstat první krize a několik členů Představenstva rezignovalo, vytrácela se aktivita členské základny. +more Jako nová cesta byla zvolena transformace hnutí na politickou stranu. O tuto změnu se nejvíce zasloužilo vedení hnutí v letech 2000-2003, kdy dokázalo utvořit z royalistického hnutí zcela legální monarchistickou politickou stranu. Ve vedení tehdy stál jako představený Milan Schelinger a první místopředseda Svatopluk Haugwitz, který nově zpracoval statut strany. Na X. generálním sněmu v prosinci 2001 došlo k úpravě stanov, která představeného strany nahradila předsedou a představenstvo předsednictvem. V květnu 2003 rezignoval Milan Schelinger na funkci předsedy KČ. 6. května 2003 byla Ministerstvem vnitra ČR zaregistrována změna stanov, čímž se Koruna Česká stala politickou stranou.

Politická strana

Roku 2003 na XII. Generálním sněmu byla dokončena transformace KČ na politickou stranu a novým předsedou se stal Václav Srb, do té doby český zemský hejtman. +more Začátek jeho funkce byl spojen s bojem proti falešným řádům a falešným šlechticům, kteří znevěrohodňovali stranu.

Od roku 2004 se KČ pravidelně účastní všech voleb. Ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 2006 získala celostátně 7 293 hlasů (0,13 %). +more První konkrétnější úspěchy zaznamenala v komunálních volbách; KČ získala zastupitele v několika menších obcích (například Pohleď, Pohořelice). Pravidelná účast ve volbách pomohla aktivizovat členskou základnu.

V roce 2007 se takzvanou Veltrubskou výzvou aktivizovala legitimistická platforma, která začala pro celou stranu prosazovat legitimistický program (tedy aby se panovníkem stal zákonný dědic posledního českého krále), zatímco do té doby KČ oficiálně usilovala pouze o obnovení monarchie, zatímco otázku obsazení panovnického úřadu nechávala otevřenou. Postupně se legitimistický program ustálil jako oficiální program KČ.

Ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 2010 postavila strana kvůli neúnosně vysoké volební kauci kandidátky jen v pěti krajích, ve kterých dosáhla výsledků mezi 0,12 a 0,24 %.

V březnu 2011 byla v rámci KČ založena Konzervativní platforma, silně kritická vůči vedení strany. V říjnu 2011 tento proces vyvrcholil skutečnou vnitrostranickou krizí. +more Zahájila ji shromáždění slezských a moravských monarchistů, kteří svá setkání prohlásili za zemské sněmy a v obou případech vydali seznamy požadavků vůči předsednictvu strany, včetně odstoupení předsedy Václava Srba. Předsednictvo KČ tato shromáždění jako sněmy neuznalo, neboť nebyly řádně oznámeny a účast na nich byla jen výběrová. Ke konečnému střetu došlo v listopadu na XX. Generálním sněmu KČ, kde byla Konzervativní platforma přehlasována a ve svém snažení neuspěla. Řada jejích členů poté opustila stranu úplně a část z nich založila konzervativně-nacionalistické Monarchistické občanské sdružení MONOS, které později pokračovalo v kritice KČ zvenku.

Ve volbách do zastupitelstev krajů 2012 dosáhla nejvyššího výsledku 0,79 % v Olomouckém kraji.

Královský hlasovací lístek vytvořený Korunou Českou jako forma protestu proti prezidentským volbám +morejpg|náhled|Skupinka_monarchistů_na_manifestaci_Letná_2_-_znovu_za_demokracii. '>Znovu za demokracii na Letné v roce 2019. V první přímé volbě prezidenta v roce 2013 Koruna Česká záměrně nepostavila svého kandidáta, neboť funkci prezidenta z principu odmítá. Část členů podporovala nezávislého kandidáta sochaře Emila Adamce, který sám prosazoval monarchistický program, ten však nezískal potřebný počet podpisů pro registraci. Před samotnou volbou došlo k menšímu sporu v rámci členské základny: Část strany usilovala o to, aby předsednictvo vydalo členské základně pokyn volit knížete Karla Schwarzenberga, jakožto šlechtice a přítele královského rodu, druhá část členů KČ však nepovažovala knížete za monarchistu a prosazovala, aby byly prezidentské volby jasně odmítnuty. Vedení KČ nakonec v této otázce zaujalo neutrální postoj s tím, že volbu prezidenta v principu odmítá, ale chtějí-li členové někoho volit, doporučuje jim knížete Schwarzenberga, a následně KČ gratulovala Karlu Schwarzenbergovi k postupu do druhého kola. Někteří monarchisté také získali pozornost médií vytvořením vlastního volebního lístku, vyjadřujícího volbu Karla Habsbursko-Lotrinského, následníka českého trůnu.

Ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 2013 postavila KČ kandidátky v jedenácti krajích, kde dosáhla výsledků mezi 0. 15 % (Pardubický kraj) a 0. +more31 % (Olomoucký kraj). Lokálně nejúspěšnější byla v obci Hlinná na Litoměřicku se ziskem 16 %, což si získalo pozornost regionálních médií. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2014 Koruna Česká uspěla v obvodu č. 9 - Plzeň-město, kde zvítězil její společný kandidát s ODS, Lumír Aschenbrenner.

Na XXIII. Generálním sněmu Koruny České +more_listopad'>29. listopadu 2014 došlo k velké změně ve vedení strany. Václav Srb odešel z funkce předsedy, novým předsedou se stal Petr Nohel, který byl z dvojice kandidátů zvolen 72 % hlasů. Jeho protikandidát Petr Krátký byl pak zvolen místopředsedou. Českým zemským hejtmanem se stal Jan Bárta, moravským Pavel Andrš a slezským Jaroslav Vavříček.

Pro volby do poslanecké sněmovny 2017 vyjednala Koruna Česká společný postup s názorově blízkými stranami, Konzervativní stranou a Klubem angažovaných nestraníků a rozhodli se „v zájmu ochrany hodnot moderního právního státu, parlamentní demokracie a rovné a svobodné soutěže politických stran, které jsou v důsledku aktuálního politického vývoje v naší zemi vážně ohroženy,“ společně podpořit TOP 09 „proto, že jako jediný ze subjektů aktuálně zastoupených v Poslanecké sněmovně, dlouhodobě, konsistentně a věrohodně deklaruje, že nebude na vládní úrovni spolupracovat s politickým hnutím ANO 2011 a jeho reálné politické kroky tomu odpovídají. “ TOP 09 jejich podporu uvítala, pozvala na své kandidátky zástupce těchto tří stran a přizvala je ke spolupráci na volební kampani. +more Výsledek voleb předseda Petr Nohel označil za neúspěch, avšak zvolenou taktiku Koruny České přesto zhodnotil jako úspěšnou, což zdůvodnil mimo jiné větším zviditelněním Koruny České v médiích a jejím etablováním jako partnera zavedených parlamentních stran.

Pro volbu prezidenta České republiky 2018 zvolila podobný přístup jako v předchozí volbě a doporučila svým členům a příznivcům vhodit do urny fiktivní královský volební lístek podporující Karla Habsbursko-Lotrinského.

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2018 postavila Koruna Česká čtyři vlastní kandidáty (mezi nimi byl čestný předseda Václav Srb a někdejší poslanec Augustin Karel Andrle Sylor). Žádný z nich nebyl zvolen, ale v +more_62_-_Prostějov'>obvodu č. 62 - Prostějov byla zvolena senátorkou Jitka Chalánková, která kandidovala jako nezávislá s podporou Koruny České a Konzervativní strany. [[Jitka Chalánková#cite note-11|[11]]].

Na podzim 2018, u příležitosti 100. výročí republiky, uspořádala Koruna Česká mnoho akcí s cílem vytvořit alternativu k oficiálním oslavám tohoto výročí. +more Kromě tradičního Monarchistického pochodu byl 28. října na tiskové konferenci představen Monarchistický manifest 2018, odkazující na třicet let starý Manifest Návrat krále, vydaný Hnutím České děti. Předseda KČ Petr Nohel také poskytl rozsáhlý rozhovor Hospodářským novinám. V listopadu pak Koruna Česká uspořádala odborný seminář ke 100. výročí roku 1918 na Akademii věd.

Na volebním XXVII. Generálním sněmu Koruny České v listopadu 2018 Petr Nohel už neobhajoval funkci předsedy. +more Novým předsedou byl zvolen biolog Radim Špaček, který v prvním kole tajné volby porazil sochaře Emila Adamce.

Pro volby do Evropského parlamentu 2019 uzavřela Koruna Česká spolu s dalšími menšími stranami (Konzervativní strana, Sdružení pro místní správu, SNK Evropští demokraté) předvolební spolupráci s KDU-ČSL, přičemž jednotlivé strany dodaly své kandidáty na kandidátní listinu KDU-ČSL. Za Korunu Českou to byl její místopředseda Petr Krátký na 18. +more místě a Nina Nováková na 8. místě (jako společný kandidát podporujících stran).

V červnu 2019 Koruna České získala pozornost médií, když v otevřeném dopise vyzvala českou vládu navrhnout arcivévodu Karla Habsburského na předsedu Evropské komise.

6. ledna 2021 Koruna Česká společně s Konzervativní stranou a Klubem angažovaných nestraníků nabídla svou podporu koalici SPOLU podobným způsobem, jako ve volbách 2017 podporovali TOP 09. +more Jednání, která zpočátku vypadala nadějně, se ale následně zadrhla a kvůli neochotě SPOLU jednat o návrzích menších stran nakonec k dohodě nedošlo. Koruna Česká následně 8. května oznámila samostatnou kandidaturu. Slavnostní zahájení kampaně se uskutečnilo 9. srpna v paláci Michny z Vacínova v Praze na Malé Straně. Předseda Radim Špaček představil hlavní programové cíle, především změnu státoprávního uspořádání z republiky na parlamentní monarchii, obnovení zemského zřízení a revizi právního řádu. Kandidaturu Koruny České zdůvodnil slovy „Cítíme, že v současné době je veliká poptávka po tom, aby se změnila česká politika směrem k důstojnosti a slušnosti. Přesně to nabízíme“. Místopředseda Petr Krátký uvedl, že podle průzkumu veřejného mínění je téměř 10 % českých občanů zastánci změny z republiky na monarchii, mezi prvovoliči až 18 %. Na kandidátkách monarchistů jsou také členové dalších menších stran, jako je Konzervativní strana a Morava 1918. Korunu Českou podpořili například zpěvák Adam Mišík nebo operní pěvkyně Dagmar Pecková.

Program

Mezi hlavní cíle Koruny České patří nenásilný návrat k monarchii (prostřednictvím referenda či celospolečenského konsensu) a obnova českého státu jako svazku historických zemí (Království českého, Markrabství moravského a Vévodství slezského). Institucionální reforma zahrnuje funkci panovníka jako nadstranické hlavy státu, reprezentující národ jako celek, dále zavedení virilních senátorů (získávali by funkci senátora nikoli podle politického principu, ale z titulu významné společenské funkce, například rektoři univerzit, představitelé církví, profesních organizací a podobně), kteří by byli protiváhou politiků, politicky nezávislý Ústavní soud a široké možnosti obecní samosprávy. +more Dalšími cíli jsou rehabilitace zemské šlechty a obnovení šlechtické titulatury (ovšem bez mocenských privilegií), odstranění národních mýtů z české historie (např. o pobělohorské "době temna"), dialog se všemi bývalými obyvateli českých zemí, ochrana památek a národního kulturního dědictví, obnovení přátelských a spojeneckých svazků mezi středoevropskými národy, obnovení významu armády, ochrana přírody a podpora církví.

Otázka následnictví

Podle zákonů dědičnosti považovala velká část členů Koruny České za legitimního nástupce českého královského titulu Otu Habsbursko-Lotrinského, prvorozeného syna nedobrovolně odstoupivšího posledního českého panovníka Karla I. +more Ten byl legitimním nástupcem Přemyslovců, Lucemburků, Habsburků a habsburských Lotrinků a (vedle ostatních dědičných titulů: arcivévoda rakouský, korunní princ maďarský /resp. uherský/ atd. ) byl nositelem mj. titulu „český korunní princ“, kterého se ovšem roku 1962 vzdal ve prospěch svého prvorozeného syna arcivévody Karla.

Organizační struktura a představitelé strany

Základními organizačními jednotkami strany jsou místní společnosti, které vznikají z iniciativy členů a působí na vymezeném území. Každý člen si může svobodně zvolit místní společnost, do které chce příslušet. +more Místní společnosti se mohou sdružovat do regionálních společností. Regionální společnosti vznikají seskupením alespoň tří místních společností. Vyššími organizačními jednotkami jsou pak tři zemské společnosti, které mají působnost vymezenou historickými zeměmi. V čele každé zemské společnosti stojí zemský hejtman. Zemské společnosti se schází na zemských sněmech, kde jsou voleni hejtmani.

Nejvyšším orgánem Koruny České je Generální sněm, který se schází jednou ročně (tradičně poslední sobotu v listopadu). Mezi jednotlivými sněmy řídí stranu předsednictvo, které je volené generálním sněmem - volební je pravidelně každý čtvrtý sněm. +more Členy předsednictva se také stávají zemští hejtmani (český, moravský a slezský), kteří jsou voleni příslušnými zemskými sněmy.

Předsednictvo

Složení předsednictva vzešlého z náhradního XXIX. generálního sněmu 19. března 2022:

* předseda - Radim Špaček * místopředseda - Petr Krátký * zemští hejtmani: ** český zemský hejtman - Samuel Erbandorf ** moravský zemský hejtman - Jiří Čížek ** slezský zemský hejtman - Jaroslav Vavříček * další členové předsednictva: Matěj Čadil, Jindřich Holub, Libor Novák, Miroslav Pošvář, Miloš Kánský, Gabriel-Max Nathaniel Filip Aras

Předsedové Koruny České

Čestní členové Koruny České

Od roku 2015 uděluje Koruna Česká na svých generálních sněmech čestné členství významným osobnostem veřejného života, kteří jsou se stranou myšlenkově spřízněni a významně se zasloužili o propagaci jejích myšlenek. Čestné členství v Koruně České bylo uděleno těmto osobnostem:

* 2015: Milan Buben, Jan Royt, Jaroslav Maxmilián Kašparů * 2016: Jiří Rak, Jan Drocár * 2017: Hugo Mensdorff-Pouilly, Jan Vrabec * 2022: Zdeněk Prázdný

Aktivity

Monarchistický pochod 2011 +more_říjen. jpg|náhled'>Dvoujazyčný leták s textem zpochybňujícím smysluplnost slavení 28. října jako státního svátku Kromě politické činnosti a účasti ve volbách vyvíjí Koruna Česká i další aktivity směřující k propagaci myšlenky obnovy českého království:.

V souvislosti s prezidentskými volbami v roce 2008 byla zveřejněna petice "Zrušme prezidenty", upozorňující na nešvary spojené s prezidentskými volbami a na nedostatky republikánského zřízení. V textu petice se mimo jiné uvádí, že hlava státu by měla být nadstranická a sjednocovat různé názorové proudy, což volený prezident z principu nemůže být, a že prezident, který si potřebuje zajistit znovuzvolení, má tendenci jednat ve prospěch vlastní popularity spíše než ve prospěch státu. +more Po zavedení přímé volby prezidenta v roce 2012 byla původní petice ukončena a zveřejněna nová s pozměněným textem.

Od roku 2008 je vždy 28. +more října pořádán Monarchistický pochod, který má upozornit veřejnost na některé zažité mýty o vzniku samostatného Československého státu a představit monarchii jako moderní alternativu společenského uspořádání. Účast lidí v jednotlivých ročnících pochodu kolísá, pohybuje se řádově v desítkách až stovkách, v roce 2019 pochodovalo několik stovek lidí. V roce 2016 KČ ke 28. říjnu vydala leták s textem svého člena Jana Drnka, kde zdůvodňuje nesmyslnost slavení státního svátku v tento den.

Koruna Česká se významně angažuje v podpoře svého člena a bývalého místopředsedy Radima Špačka. Ten byl v roce 2015 pravomocně odsouzen k odnětí svobody v případu Nadace pro rozvoj regionů a jejích fondů, ale celá kauza má podezřelé politické a trestně-právními souvislosti a dlouhodobě se jí zabývá nezávislý zpravodajský web +moreorg'>HlídacíPes. org, jehož poznatky naznačují, že Radim Špaček je nevinný a jeho odsouzení mělo zakrýt skutečné viníky v celé kauze. Přesvědčení o jeho nevině a neoprávněném odsouzení vyjádřila i evropská komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví Věra Jourová, která sama v minulosti čelila podobné kauze. V roce 2016 KČ nominovala Radima Špačka i přes trvající výkon trestu jako kandidáta pro volby do senátu ve volebním obvodu Kutná Hora. Podle svého prohlášení tak „vznáší protest proti způsobu, jakým bylo vedeno jeho vyšetřování a soudní proces v případu Nadace pro rozvoj regionů a jejích fondů“. Kandidaturu Radima Špačka podpořila řada osobností veřejného i politického života, např. Hana Marvanová, Oldřich Kužílek, Daniel Korte, Michal Lobkowicz a další.

Koruna Česká udržuje styky s dalšími monarchistickými organizacemi z jiných států, především ve střední Evropě. Zástupci KČ se tak účastní Fóra polských monarchistů a dalších akcí.

Členové Koruny České i další monarchisté se zapojili do protivládních protestů v roce 2019 a upozornili na sebe použitím vlajek Českého království. O této aktivitě informovala některá média, například britský server Royal Central.

Koruna Česká a někteří její členové, především Josef Pejřimovský, se aktivně angažovali v úsilí za obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Právě účast monarchistů používali někteří odpůrci obnovení sloupu jako jeden z argumentů, proč by sloup obnoven být neměl.

Vývoj členské základny

Ke 12. lednu 2010 evidovala strana 954 členů a příznivců. +more K 9. listopadu 2016 strana eviduje 191 členů a 62 příznivců.

Královský institut politických nauk

Královský institut politických nauk je think tank založený stranou v roce 2021. Hlavním jeho posláním, jak píše na svých webových stránkách, je pořádat přednášky, výzkum a publikační činnost směřující k otevřené celospolečenské diskusi o vhodném státním uspořádání naší země a to s respektem k hodnotám, z nichž evropská kultura a civilizace vzešla. +more První akcí institutu bylo vydání publikace (genealogické studie) Princ Philip, vévoda z Edinburghu.

Volební výsledky

Volby do Poslanecké sněmovny

Volby do zastupitelstev obcí

Volby do evropského parlamentu

Volby do zastupitelstev krajů

Volení zástupci

Starostové a obecní zastupitelé

====== 2018 - 2022 ====== * Jindřich Holub (starosta obce Pohleď) * Jaroslav Vavříček (zastupitel obce Jakartovice) * Jaroslav Kolbek (zastupitel obce Pletený Újezd)

====== 2022 - 2026 ====== * Jindřich Holub (Pohleď)' * Nathaniel Filip de Aras (zastupitel obce Opatovice nad Labem)' * Jan Konrád (zastupitel obce Okrouhlá)' * Vladislav Pečinka (zastupitel města Horní Benešov)'

Senátoři

====== 2014 - 2020 ====== * Lumír Aschenbrenner (koaliční kandidát ODS a Monarchiste.cz)

====== 2018 - 2024 ======

* Jitka Chalánková (nezávislá kandidátka podpořená KONS a Monarchiste.cz)

====== 2020 - 2026 ====== * Lumír Aschenbrenner (koaliční kandidát ODS, TOP 09, KDU-ČSL, ADS a Monarchiste.cz)

Poznámky

Reference

Související články

monarchismus * Petr Placák * hnutí České děti

Externí odkazy

[url=://adoc.pub/dopadne-to-dobe-zpravodaj-koruny-eske-monarchisticke-strany-.html

*

[[Kategorie:Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)| ]url=http://www. korunaceska. +morecz]Oficiální web Koruny České[/url] * [url=https://archiv. korunaceska. cz/]Starý web[/url] * [url=http://aplikace. mvcr. cz/seznam-politickych-stran/Vypis_Rejstrik. aspx. id=111]Rejstřík stran na webu Ministerstva vnitra[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090612153213/http://www. kc-plzen. cz/]Místní společnost Plzeň[/url] * [url=http://kcolomouc. cz]Místní společnost Olomouc[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20100722103354/http://www. kc-plzen. cz/MZ. htm]Monarchistický zpravodaj ke stažení[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20101122092446/http://korunaceska. cz/monlisty. asp]Monarchistické listy[/url] *[/url]] Kategorie:Politické strany v Česku Kategorie:Politické strany v Československu Kategorie:Monarchistické strany Kategorie:Politické strany založené roku 1991 Kategorie:Konzervativní politické strany v Česku Kategorie:Monarchismus.