Kostel Narození Panny Marie (Křimice)

Kostel Narození Panny Marie na Horničce je venkovský barokní kostel s empírovým průčelím a věží na mírném návrší v jihozápadní části Křimic, které jsou od roku 1973 součástí Plzně. Starší kostel byl v letech 1713-1714 rozšířen a přestavěn architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou. Od empírové úpravy z let 1844-1846 slouží jako rodinná hrobka křimických Lobkowiczů. Kostel je spolu s ohradní zdí, dvěma branami a čtveřicí barokních plastik památkově chráněný a vlastní ho Lobkowiczové.

Historie

Kostel Narození Panny Marie se nachází na kopci Hornička přibližně 1 km jihozápadně od křimického zámku. Jižně od kostela vede silnice spojující Křimice a Vejprnice. +more Původně stál na samotě relativně daleko od obce, v 21. století zástavba dosáhla až ke kostelu.

Předchůdci současné stavby

Na místě dnešního kostela stávala kaple už na konci 14. století (v roce 1385). +more Nechal ji údajně postavit zámožný plzeňský měšťan Martin Bláha Nyssl, syn vlastníka křimické tvrze Pertolda Nussla, než se vydal na pouť do Svaté země.

Základy dnešní stavby byly položeny v roce 1656, kdy byla vystavěna menší kaple v duchu pozdní renesance. Stalo se tak na základě poslední vůle tehdy již zemřelého majitele Křimic Jana Jindřicha Strojetického ze Strojetic († 1646). +more Kaple náležela pod vejprnickou farnost. Z této etapy zůstalo v podstatě nezměněno kněžiště kostela se sakristií a některé vnitřní zařízení.

Barokní přestavba

Od roku 1646 vlastnili křimické panství Vrtbové. Výtečný hospodář František Václav z Vrtby (1670/1671-1750), synovec majitele křimického panství Jaroslava Františka († 1659) a bratr nejvyššího purkrabího Jana Josefa z Vrtby (1669-1737), nechal v roce 1732 přebudovat křimickou tvrz na zámek a jeho zásluhou byl upraven zámecký park. +more Ještě dříve, v letech 1713-1714, však nechal přebudovat kapli na Horničce na kostel. Projekt přestavby a rozšíření svatyně byl zadán pražskému architektovi Františku Maxmiliánu Kaňkovi (1674-1766). Kaňka zároveň navrhl ohradní zeď na půdorysu čtyřlistu. Úpravy byly provedeny v duchu klasicizujícího pojetí baroka. Původní presbytář kostela byl proměněn na sakristii, loď na presbyterium a na západní straně byla přistavěna nová rozměrnější loď.

Empírové úpravy a vznik hrobky

V roce 1830 se stali majiteli křimického panství Lobkowiczové. Poslední z rodu František Josef Vrtba (1759-1830) odkázal Křimice Janu Nepomuku Karlovi z Lobkowicz (1799-1878). +more Za něho došlo k poslední výrazné přestavbě. Po smrti své choti Karolíny nechal v letech 1844-1846 upravit kostel v empírovém stylu.

Kostel byl podbourán a podzemní prostory kostela byly proměněny na rodinnou hrobku. Kostel byl také prodloužen na západ, kde vznikla hranolová věž a kruchta, dále získal nad hlavní lodí nový strop a krov. +more Ve věži se nachází schodiště vedoucí do už zmíněné pohřební krypty.

Současnost

Po období komunistické zvůle byl kostel na začátku 90. let 20. +more století opraven na náklady Jaroslava Lobkowicze (* 1942) a kostel je využívám k náboženským účelům a jako rodinná hrobka. Zatím poslední pohřeb zde proběhl v roce 2008. V roce 2016 byly instalovány nové okapy za finanční podpory městského obvodu Plzeň 5-Křimice a sponzorských darů místních podnikatelů.

Popis

Pohled na kostel od severu

Exteriér

Orientovaný kostel je jednolodní svatyně s pětibokou sakristií v ose kostela. Tříosé průčelí je členěno pilastry, portál je obdélníkový. +more Na průčelí nad vstupem do kostela je uvedeno upravené rodové heslo Lobkowiczů POPEL JSEM BYL, POPEL JSEM, POPEL I BUDU.

Kolem kostela probíhá chodníček z kamenných desek, na něj navazuje rovná zatravněná plocha až k ohradní zdi.

Interiér

Interiér je plochostropý. Dominuje mu raně barokní hlavní oltář Narození Panny Marie se sochami sv. +more Václava a Jana Křtitele.

K nejstaršímu zařízení se řadí renesanční levý boční trojkřídlý oltář s reliéfem Korunování Panny Marie s výmalbami apoštolů sv. Matouše, Bartoloměje, Jakuba a Ondřeje z roku 1610. +more Doplňuje ho dedikační nápis o zřízení oltáře robotníky Bartolomějem Králem a Janem Krčmářem. V nástavci je obraz Ecce homo. Na menze jsou umístěny sochy sv. Václava a Rocha.

Protější pravý boční oltář Proměnění Páně je z roku 1674, v horní řadě jsou postavy Mojžíše, Ježíše Krista a Eliáše a v dolní řadě Petra, Jana a Jakuba. Na menze stojí barokní soška sv. +more Jana Nepomuckého v okovech.

Na levé straně u vítězného oblouku je kazatelna s vyobrazením sv. Pavla, Ambrože a Petra.

Ohradní zeď

Kolem kostela se rozkládala zahrádka, která byla ohraničená ohradní zdí na půdorysu protáhlého čtyřlistu (kvadrilobu). Navrhl ji František Maxmilián Kaňka zároveň s barokní přestavbou kostela. +more Brány do areálu bývaly původně na východě a západě, v současnosti jsou na severu a západě. Pilíře zdi zdobí čtveřice barokních pískovcových plastik z 30. let 18. století pravděpodobně z dílny plzeňského sochaře Lazara Widmanna (1697-1769), který pracoval pro Lobkowicze i na křimickém zámku. Jedná se o postavy sv. Isidora, patrona rolníků, sv. Notburgy, patronky sloužících, sv. Jana a sv. Pavla. Poněvadž byly sochy v havarijních stavu, byly deponovány uvnitř kostela. Figury sv. Jana a sochy sv. Pavla byly po restaurování v říjnu 2022 osazeny na pilíře západní brány.

Před průčelím kostela stával domek zahradníka, který byl na začátku 90. let 20. století zbourán.

Seznam pohřbených

Předkové křimických Lobkowiczů z chlumecké knížecí linie, stejně jako příslušníci roudnické (I. ) a dolnobeřkovické (III. +more) linie roudnické primogenitury bývali pohřbíváni v Lobkowiczké hrobce při kostele sv. Václava v klášteře kapucínů v Roudnici nad Labem. Velkomeziříčská (IV. ) linie roudnické primogenitury nalezla poslední spočinutí v Lobkowiczké hrobce v Netíně. Mladší knížecí mělnicko-hořínská sekundogenitura si zbudovala hrobku v Hoříně.

Chronologicky podle data úmrtí (výběr)

Seznam vychází z údajů na stránkách Royalty (Travel) Guide. V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. +more Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Lobkowiczů, žlutě jsou vyznačeni manželé a manželky z jiných rodů, pokud zde byli pohřbeni, nebo příbuzní. Červeně jsou vyznačeny hlavy křimické linie. Generace jsou počítány od Mareše z Újezdu. U manželů a manželek z jiných rodů je generace v závorce a týká se choti nebo chotě z rodu Lobkowiczů. U Eleonory Schenkové ze Stauffenbergu je generace uvedena z matčiny strany, proto je také v závorce. Seznam nemusí být kompletní.