Lobkovická hrobka (Hořín)

Lobkovická hrobka, zvaná také Lobkowiczká hrobka v Hoříně, je komplex pohřební kaple Nejsvětějšího jména Ježíšova z let 1826-1849 a přiléhajícího pohřebiště knížecího rodu Lobkowiczů z konce 19. století. Nachází se na vyvýšeném místě hřbitova ve středočeském Hoříně. Hrobka je v majetku mělnických Lobkowiczů a je památkově chráněná.

Historie

Hořín se dostal do majetku Lobkowiczů v roce 1753 prostřednictvím sňatku Marie Ludmily Czerninové z Chudenic (1738-1790) a Augusta Antonína Josefa z Lobkowicz (1729-1803). V roce 1787 se zámecká kaple stala farním kostelem a následně byl na okraji Hořína založen hřbitov.

Kaple Nejsvětějšího jména Ježíšova byla postavena v letech 1826-1849. Vyprojektoval ji Hans (Jan) Gasser z Vídně a stála 34 tisíc zlatých. +more Vysvěcena byla 20. srpna 1853 pražským arcibiskupem Bedřichem kardinálem Schwarzenbergem.

Na konci 19. století (1895-1897) vzniklo pohřebiště mezi kaplí a novou obvodovou zdí podle návrhu českého architekta Josefa Schulze (1840-1917), který už měl tehdy za sebou projekt úpravy Národního divadla, stavbu Rudolfina (spolu s Josefem Zítkem) a Národního muzea. +more V blízkém Mělníku navrhl vilu Julii pro podnikatele Josefa Viktorina. Schulz připravil pro zadavatele Jiřího Kristiána z Lobkowicz několik variant pohřebiště v podobě campo santo. Ambiciózní návrh krytého neorenesančního půlkruhového ambitu, ve kterém by byly umístěny hrobky, nebyl z důvodu vysokých nákladů přijat. Schválen byl jednodušší plán s architektonicky členěnou ohradní zdí. Dne 10. září roku 1897 byly z krypty hřbitovní kaple za církevního pohřebního obřadu přeneseny ostatky příslušníků rodu Lobkowiczů do nově zřízených hrobek. Církevní obřad celebroval pražský arcibiskup František kardinál Schönborn.

Po únorovém puči 1948 mělničtí Lobkowiczové odešli do emigrace a hrobka v době komunistické zvůle začala chátrat. V roce 1992 hrobku zrestituoval Otakar Lobkowicz (1992-1995), který majetek převedl na svého syna Jiřího Lobkowicze (* 1956). +more V roce 2002 povodně narušily statiku stavby. Další velká povodeň přišla v roce 2013. Od roku 2017 se hrobka opravuje a doplňuje o nové prvky. Původní projekt od Josefa Schulze nebyl zcela realizován, proto v roce 2019 a 2020 proběhla v duchu originálních plánů výstavba balustrády v přední části areálu, která navazuje na zábradlí schodiště, dále dvě brány a průhledy vyplněné kováním v novém ohrazení vlastního pohřebiště od kaple symetricky směrem k oběma koncům obvodových zdí, areál pohřebiště tak bude po dokončení prací uzavřen. Úpravy projektoval architekt Miloslav Marek (Archma s. r. o. ).

Architektura a sochařská výzdoba

Pohřebiště kolem kaple v době restaurování Centrální osmiboká hřbitovní kaple, která leží na vyvýšené terase, má plechovou kopuli s vikýři, kterou na vrcholku zdobí kříž. +more V horní části stěn jsou kruhová okna a v dolní části obdélníková se šambránou. Nároží jsou zvýrazněna tmavší bosáží. Ke kapli vedou dvě kamenná schodiště, jejichž balustráda z prolamovaných kamenných desek stylově navazuje na ohrazení terasy před kaplí. Mezi rameny venkovního schodiště jsou za dveřmi schody vedoucí dolů k pohřebním komorám pod kaplí. Před kaplí je dřevěný kříž s ukřižovaným Kristem z plechu.

Uvnitř kaple jsou stěny členěny pilastry, které jsou zakončeny korintskými hlavicemi. Interiér zdobí socha Krista v nadživotní velikosti z roku 1853 od Hanse Gassera. +more Po obou stranách vchodu jsou přístupy na kruchtu.

Areál na západní straně uzavírá ohradní zeď na půdorysu nadpolovičního výseku šestnáctiúhelníku s černými náhrobními deskami. Podél vnější zdi je 18 hrobových komor. +more Hrobky mají kamenné orámování a vypouklé krycí desky s křížem.

Nové ohradní zdi, symetricky nalevo a napravo od kaple, které byly postaveny v letech 2019 a 2020 a uzavírají samotné pohřebiště, jsou rozčleněny pilastry, mezi kterými je uprostřed vstupní brána s kovovými vraty a po stranách obdélníkové průhledy (okna) s kovanou výplní. Nad branami je trojúhelníkový tympanon. +more V levém tympanonu bude reliéf erbu Lobkoviců a pod ním pozměněné heslo rodu Popel jsi a Popel budeš. V pravém tympanonu bude erb šlechtického rodu Széchenyiů, ze kterého pocházela matka stavebníka Jiřího Lobkowicze Zuzana, a pod ním heslo v latině Si Deus pro nobis, quis contra nos. , to znamená Je-li Bůh s námi, kdo (může být) proti nám. (Nový zákon, Římanům 8,31).

Poblíž kaple stávaly do roku 1981 barokní sochy sv. Notburgy a sv. +more Wolfganga z let 1747-1748 od Ignáce Františka Platzera (1717-1787), které byly v roce 1981 umístěny v lapidáriu u státního zámku v Mnichově Hradišti.

Seznam pochovaných

Kapli v půlkruhu obklopuje pohřebiště členů mělnické větve rodu Lobkowiczů od dob knížete Augusta Antonína Josefa. Do jedné hrobové komory je obvykle uložena jedna až tři rakve. +more Seznam vychází z nápisů na náhrobních deskách. Podle některých zdrojů byly v hrobce pohřbeny ještě dvě neprovdané příslušnice rodu - Marie Helena (10. 2. 1805 - 15. 4. 1856), dcera Antonína Isidora z Lobkowicz, spoluzakladatelka nemocnice milosrdných sester sv. Karla Boromejského na Malé Straně v Praze, a Anna Maria (6. 3. 1923 Drahenice - 8. 9. 2004 Oberalm), dcera Jana Adolfa Lobkowicze. Dále pak byl v Hoříně pochován novorozenec Antonín Isidor (17. 6. 1833 - 18. 6. 1833), syn Augusta Longina Josefa z Lobkowicz. Před vystavěním pohřební kaple byl v Hoříně pohřben také Antonín Isidor z Lobkowicz (16. 12. 1773 Madrid - 12. 6. 1819 Praha), kníže z Lobkowicz, 4. hlava mělnicko-hořínské sekundogenitury a nejvyšší zemský komorník Českého království (1812-1819). V roce 2020 se jejich jména na pohřebních deskách nenacházela, proto prozatím nejsou uvedeni v následující tabulce.

Chronologicky podle data úmrtí

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Lobkowiczů, žlutě jsou vyznačeny manželky z jiných rodů, pokud zde byly pohřbeny, nebo příbuzní. +more Červeně jsou zvýrazněna knížata. Generace jsou počítány od Mareše z Újezdu. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.