Cesko.wiki Kostel svaté Alžběty Uherské (Teplice)
Author
Albert Flores{{Infobox - kostel | název = Kostel svaté Alžběty Uherské v Teplicích-Šanově | obrázek = (TTO) Kostel sv. Alžběty (Teplice) 17.JPG | popisek = Kostel sv. Alžběty Uherské v Teplicích-Šanově | církev = římskokatolická | provincie = česká | diecéze = litoměřická | vikariát = teplický | sdružení = | farnost = Teplice-Šanov | stát = Česko | stát podcelek1 název = Kraj | stát podcelek1 = Ústecký | stát podcelek2 název = Okres | stát podcelek2 = Teplice | obec = Teplice | lokalita = Šanov | zeměpisná šířka = 50.6425 | zeměpisná délka = 13.8378 | loc-map = { "type": "Feature", "geometry": { "type": "Point", "coordinates": [13.8378, 50.6425] }, "properties": { "title": "Kostel svaté Alžběty na mapě Teplic", "marker-symbol": "religious-christian", "marker-size": "medium", "marker-color": "0050d0" } }
| vysvěcení = 30. +more září 1877 | světitel = Karel Průcha | titul = farní kostel | užívání = neděle 10:30 (mše sv. ) bližší informace: [url=http://katalog. dltm. cz/web/chramy/136]o bohoslužbách[/url] [url=https://www. nockostelu. cz/kostel/657/]o Noci kostelů[/url] | datum zániku = | architekt = Heinrich Ferstel (kostel) Hermann Riewel (plány věže) | sloh = novogotika | architektonický typ = pseudobazilika | výstavba = 1864-1877 | kapacita = cca 130 sedících (hlavní loď), celkem 1500 osob | délka = 44 m | šířka = 20 m (bez pilířů a schodiště) | výška = 14 m (klenba hlavní lodi) 44 m (věž bez kříže) | umístění oltáře = na sever | materiál = cihla, pískovec | adresa = Zeyerovo nám. , Teplice-Šanov | web = [url=https://salesianiteplice. cz/farnost]salesianiteplice. cz/farnost[/url] | commonscat = Church of Saint Elisabeth of Hungary in Teplice }} Kostel svaté Alžběty Uherské v Teplicích-Šanově je novogotickou sakrální stavbou nacházející se v lázeňském parku teplické čtvrti Šanov. Kostel je orientován k severu. Vzhledem ke svažitému terénu je kostel směrem k jihu umístěn na terase. Od roku 1990 je ve správě komunity salesiánů z teplického děkanství. Je pravidelně využíván, avšak nachází se ve velmi špatném technickém stavu.
.jpg)
Historie
Okolnosti vzniku
O stavbě kostela se začalo uvažovat v době soupeření dvou sousedních lázeňských - města Teplice a obce Šanov . Šanovští radní usilovali o povýšení Šanova na město, k čemuž byl ale zapotřebí katolický kostel, který dosud v obci nebyl, bylo jej proto třeba zbudovat. +more Myšlence na stavbu nového kostela byl nakloněn i majitel teplického panství Edmund Clary-Aldringen, který stavbu kostela podpořil i finančně - věnoval Šanovu 6 % zisku z prodeje Lázeňského sadu , což činilo 3150 zlatých.
Za architekta kostela byl vybrán tehdy již věhlasný vídeňský architekt Heinrich von Ferstel, který projekt zhotovil téměř zadarmo. Není jasné, jak se k realizaci tohoto díla dostal, autoři webových stránek teplice-teplitz. +morenet se domnívají, že se tak mohlo stát přičiněním výše zmíněného Edmunda Clary-Aldringena, který se v té době velmi často pohyboval ve Vídni.
Stavba
Stavba byla zahájena v roce 1862, avšak základní kámen byl položen až 18. +more listopadu 1864, jak dokládá mramorová pamětní deska pod schodištěm kostela. Zadavatelem stavby byla obec Šanov. Dokončení kostela se protáhlo na patnáct let, takže byl dokončen až k roku 1877. Délka výstavby byla způsobena tím, že stavba, kromě pozemku, byla financována z darů a výtěžků ze sbírek; navíc musela být v době Prusko-rakouské války pozastavena (v průběhu války v ní byli mj. ubytováni vojáci). Časopis Method, věnující se křesťanskému umění, udával v roce 1877 celkové výdaje na stavbu kostela ve výši 120 000 zlatých.
Kostel je postaven z režného cihlového zdiva, kamenná podezdívka jižní předsíně je z lomového kamene. Na vlastní předsíň byly použity pískovcové kvádry. +more Kamenné jsou pak kružby a další kamenické články jako jsou fiály, kříž nad západním štítem a portály.
Hranolová čtyřpatrová věž na severním zakončení západní lodi byla přistavěna v letech 1886 až 1888, a je přístupná vlastním západním ústupkovým portálem. Autorem věže je Ferstelův žák Hermann von Riewel, jejím stavitelem se stal šanovský starosta Franz Kerl.
Mezidobí
V roce 1956 se ve vstupu do kostela natáčel film Dědeček automobil. V průběhu 50. +more a 60. let působil v tomto kostele 30členný chrámový sbor a dětský sbor, který měl 24 členů. Chrámový sbor později přešel do kostela Božského srdce Páně v Teplicích - Trnovanech.
Opravy na přelomu 60. a 70. let
Fotografie z rekonstrukce kostela v letech 1967-69. +more Zajímavá je původní výmalba v presbytáři, která byla během dalších let nahrazena jednoduchým žlutým nátěrem. Mezi lety 1967 a 1969 byl kostel zásluhou R. D. Tomáše Holoubka zachráněn před zbořením, neboť byl v havarijním stavu, zjm. kvůli závažným poruchám statiky. V podlaze a v prostoru pod klenbami byla umístěna ocelová táhla a základové konstrukce byly posíleny betonovým blokem po obvodu kostela. V roce 1969 rekonstrukce pokračovala pod vedením P. Jana Roba, SDB částečnou opravou střechy a okapů. Během působení P. Antonína Hladkého, SDB proběhly opravy věže, elektroinstalací, oken, hromosvodů a vnitřní výmalby kostela.
Po roce 1989
V září 1997 proběhly oslavy 120 let od vysvěcení kostela. Při této příležitosti instaloval městský úřad před kostel barokní sochu sv. +more Jana Nepomuckého z roku 1722 (sokl je ale starší - z roku 1654). Slavnostní bohoslužbu před výročím vysvěcení kostela celebroval tehdejší litoměřický generální vikář Mons. Karel Havelka. Během hlavní oslavy výročí - v úterý 30. září 1997 - sloužil P. Dr. Josef Šedivý O. Cr. , který prožil mládí v Teplicích. Při této příležitosti zároveň udílel novokněžské požehnání.
V srpnu 2020 bylo provedeno statické zajištění nosných konstrukcí nad dveřmi do sakristie a vrcholů kleneb zdiva podpírajícího kůr, které byly v havarijním stavu.
Popis stavby
Kostel je koncipován jako cihlové síňové trojlodí s hranolovou věží po boku presbytáře, který má stejnou výšku a šířku s hlavní lodí. Hlavní loď kryje vysoká sedlová střecha, nad presbytářem zvalbená (zkosená). +more Ve štítu průčelí, nad rozetovým oknem, je v nice umístěna socha sv. Alžběty Uherské (Durynské) pečující o nemocného, jejímž autorem je vídeňský sochař Peter Kastlunger. Pod schodištěm je osazena pamětní deska položení základního kamene.
Jižní předsíň je otevřená, z obou boků přístupná schodištěm. Po obou stranách hlavní lodi jsou předsazené opěráky, vyvrcholené fiálami, překračující předsíň. +more Jižní stěny bočních lodí prolamují okna tvaru sférického trojúhelníka s trojlaločnými kružbami. Boční lodi mají pultové střechy s kolmými trojúhelnými štíty nad každým oknem. Výrazně vysoké třetí zvonové patro je otevřeno vysokými okny bez zasklení. Uvnitř se nachází ocelová zvononosná konstrukce s jedním zvonem. Nad čtvrtým patrem s trojitými okny na každém boku je vysoká jehlancová střecha s trojúhelníkovými štíty se zbytky ciferníků hodin. Nefunkční hodinový stroj je v současnosti zapůjčen do Galerie Bartholomeus v kostele sv. Bartoloměje. Závěr východní boční lodi tvoří sakristie s oratoří v prvním patře. Přístupné jsou od východního portálku šnekovým schodištěm v přiložené věžici. Boční okna trojlodí jsou vysoká, se středními pruty a kružbami. Interiér je sklenut křížovými klenbami na válcové sloupy.
Nasvícení exteriéru
V druhé polovině roku 2011 byl kostel nasvícen soustavou čtyřiceti výbojkových svítidel, kombinujících různě barevná světla, čímž vynikne architektura a členitost kostela. +more_Alžběty. png|alt=Půdorys_kostela|náhled'>Půdorys kostela.
Vybavení interiéru
Vybavení kostela je novogotické, vesměs původní. Autorem oltářů a kazatelny je linecký mistr Engelbert Westreicher. +more V době svěcení kostela byl v kostele toliko hlavní oltář, boční byly pořízeny později. Staré oltáře (hlavní i boční) byly v minulosti necitlivě přetřeny. Nový obětní stůl pochází ze 70. let 20. století, vytvořil ho modlanský farář P. Alois Švec SDB.
Repliky vitráží byly osazovány v letech 2000-2005, původní okna byla velmi silně a nenávratně poškozena, mj. vandaly, kteří do nich házeli kameny.
Varhany
Autorem vzácných pozdně romantických varhan je rakouský varhanář Josef Breinbauer z Ottensheimu u Lince. Tento nástroj je jeho nejstarším a zároveň jedním ze čtyř samostatně dochovaných děl tohoto varhanáře vůbec, proto je jejich umělecká hodnota velmi vysoká. +more Již v době pořízení se uvádělo, že půjde o jeden z nejzdařilejších nástrojů v Čechách. Jde o relativně velký dvoumanuálový mechanický nástroj s dvaceti rejstříky, postavený v letech 1876-7, který se dochoval v téměř původním stavu. O jeho vybudování bylo rozhodnuto na zasedání (kostelní výbor) dne 10. března 1876, kdy provádějící architekt (Hermann Riewel) předložil komisi kresebný návrh prospektu varhan. O tři měsíce později bylo rozhodnuto, že stavbu varhan provede firma Breinbauer und Sohn. Varhany byly dokončeny již v roce 1877 za cenu 5 000 zlatých. Varhanní skříň vyrobila firma Engelberta Westreichera z Lince, která dodala i další dřevěný inventář kostela (oltáře, kazatelna, křížová cesta).
Není zřejmé, jak se varhanář, tvořící hlavně v Rakousku a česko-rakouském pohraničí, dostal na sever Čech. Litoměřický diecézní organolog Radek Rejšek nabízí hypotézu, že Breibauera doporučil některý z vlivných lázeňských hostů. +more Naproti tomu v odborném recenzovaném časopise Monumentorum custos to Vít Honys staví do souvislosti s faktem, že celý projekt kostela vznikal ve vídeňském prostředí - a s tím souvisejícími referencemi. Jako další důvod uvádí pozitivní zkušenost s Breinbauerovým nástrojem v kostele sv. Vojtěcha v Ústí nad Labem, jež byl dokončen roku 1875.
Varhanní skříň je jednotná, rozdělená na dvě symetrické části po stranách rozety; zabírá celou šíři hlavní lodi. Nese typické gotické ozdobné prvky. +more Převažující barvou povrchu skříně je tmavě olivová, některé dekory jsou zvýrazněny modrou nebo červenou barvou, případně zlacením. Barevně tak varhany korespondují s tehdejší barevností ostatního mobiliáře kostela. Na východní části skříně se dochovaly nápisy vyrýpané do dřeva kalkanty v době před elektrifikací nástroje. Nejstarší nalezený nápis je z roku 1896.
V kostele byl v minulosti (na přelomu 1. a 2. +more dekády 21. století) pořádán benefiční festival Teplické varhanní léto, který pořádal Nikola Bojčev ve spolupráci s teplickým děkanstvím. Výtěžek koncertů byl určen na rekonstrukci chátrajícího kostela a zjm. varhan.
===== Dispozice =====
| { | I. manuál (Hauptwerck) ---- | |
|---|---|---|
| 1. +more | Bourdon | 16' |
| 2. | Principal | 8' |
| 3. | Flöte | 8' |
| 4. | Gedeckt | 8' |
| 5. | Salicional | 8' |
| 6. | Octave | 4' |
| 7. | Spitzflöte | 4' |
| 8. | Rauschquinte | 2 ⅔' 2× |
| 9. | Progressio 4× | 2' |
Zvony
Původně měl kostel čtyři zvony, do dnešních dní se dochoval pouze jediný, nejmenší. První várka zvonů byla požehnána 30. +more srpna 1888 litoměřickým biskupem Dr. Schöbelem za přítomnosti místní honorace, včetně knížete Edmunda Clary-Aldringena. Zvony byly ulity c. k. dvorním zvonařem Peterem Hilzerem z Vídeňského Nového Města, vážily 1550 kg, 950 kg, 550 kg a 250 kg. Poslední - nejmenší a jediný dochovaný - nese jméno Roberta Salm-Reifferscheidta. Zbylé zvony nepřežily válečné rekvizice za I. světové války. Po skončení byly pořízeny tři nové zvony, pojmenované sv. Alžběta, sv. Antnonín a zvon Hrdinů, které byly vysvěceny 27. května 1923 litoměřickým biskupem Grossem. Ty byly opět zrekvírovány za II. světové války. Poté už nové pořízeny nebyly.
Galerie
Soubor:07793-Teplitz-Schönau-1906-Blick auf Stadt mit Kirche-Brück & Sohn Kunstverlag. jpg|Kostel a okolí v roce 1906 Soubor:Chrámový sbor - 50. +more léta. jpg|Interiér kostela zřejmě v 50. letech Soubor:Pohled z JV Alžběta Teplice 70. léta. jpg|Pohled z JV po roce 1969, zřejmě v 70. letech Soubor:(TTO) Socha sv. Jana Nepomuckého (Teplice) A. JPG|Barokní socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem Soubor:Nasvícená socha sv. Jana Nepomuckého (Teplice). jpg|Nasvícená socha sv. Jana Nepomuckého.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Externí odkazy
[url=http://katalog. dltm. +morecz/web/chramy/136]Pořad bohoslužeb ve farním kostele sv. Alžběty Uherské, Teplice-Šanov (katalog biskupství litoměřického)[/url] * [url=https://bohosluzby. cirkev. cz/#;50. 64262;13. 83786;15;farn%C3%AD%20kostel%20sv. %20Al%C5%BEb%C4%9Bty%20Uhersk%C3%A9%2C%20Teplice-%C5%A0anov;2000136]Bohoslužby ve farním kostele sv. Alžběty Uherské, Teplice-Šanov na webu církev. cz/bohoslužby[/url] * [url=https://www. nockostelu. cz/kostel/657/]Program NOCI KOSTELŮ, Teplice-Šanov, kostel sv. Alžběty Uherské[/url] * [url=http://www. hrady. cz/index. php. OID=2975]Kostel sv. Alžběty, Šanov[/url] na [url=http://www. hrady. cz/]Hrady. cz[/url] * * [url=https://www. vets. cz/vpm/mista/obec/2859-teplice/Zeyerovo%20n%C3%A1m%C4%9Bst/]Pamětní desky padlým vojákům z I. sv. války umístěné v kostele; evidence Spolku pro vojenská pietní místa; vets. cz[/url] * * * *.
Alžběty Uherské Teplice Alžběta Uherská Teplice Alžběty Uherské Teplice Kategorie:Kulturní památky v Teplicích Kategorie:Dispozice varhan