Cesko.wiki Okresy v Česku
Author
Albert FloresOkresy v Česku jsou samosprávné správní jednotky, které jsou součástí územního uspořádání České republiky. V současné době existuje celkem 77 okresů. Každý okres má svou úřední správu v podobě Okresního úřadu, který má na starosti správu daného okresu. Okresy byly vytvořeny v roce 1960 v rámci správní reformy tehdejšího Československa. Tehdy existovalo 95 okresů, avšak jejich počet se od té doby postupně snižoval. V roce 1993, po rozdělení Československa na samostatné státy Českou republiku a Slovenskou republiku, byl počet okresů v Česku snížen na 78. V roce 2000 došlo ke sloučení dvou okresů a od té doby jich zůstalo 77. Okresy mají různou velikost a počet obyvatel. Největší okresy se nacházejí ve velkých městech jako Praha, Brno nebo Ostrava. Menší okresy se nacházejí na venkově. Okresy mají různorodé pravomoci a odpovědnosti, které se týkají například správy území, vydávání povolení, vedení matrik nebo správy veřejného pořádku. Okresy v Česku hrají důležitou roli při organizaci veřejné správy a zajišťování důležitých služeb občanům. Mají význam zejména vzhledem k decentralizaci moci a rozhodování. Každý okres má také svůj vlastní znak, vlajku a pečeť, které slouží k identifikaci a reprezentaci daného území. Celkově lze říci, že okresy v Česku jsou důležitou součástí správního systému a hrají klíčovou roli při organizaci a správě území České republiky.
okresu Ústí nad Labem Okresy v České republice jsou územní jednotky středního stupně, na něž se dělí území státu podle zákona o územně správním členění státu. Zároveň jsou menšími správními jednotkami (LAU 1) Evropské unie. Česká republika má celkem 76 okresů, hlavní město Praha nepatří do žádného z nich, není a nebylo okresem a jeho území se nedělí na okresy, ale na deset číslovaných obvodů. Okresy jsou zákonem o územně správním členění státu vymezeny prostřednictvím správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Okresy se dále dělí na obce a vojenské újezdy, území okresu Brno-město ale tvoří jen statutární město Brno.
Obvody okresů i po roce 2003, kdy byly okresní úřady zrušeny, zůstaly zachovány pro potřeby policie, archivů, úřadů práce atd. Dále se využívají jako statistická jednotka, někdy i jako rozlišovací údaj k názvu obce a některých nestátních organizací, protože název každého okresu je jedinečný v rámci celé republiky. +more Číselník okresů je vytvářen a udržován Českým statistickým úřadem. K větším změnám ve vymezení okresů došlo zejména v roce 2007, ale i v pozdějších letech, a to zejména za účelem obnovení skladebnosti územního členění státu.
Historie
Okresy vznikly v roce 1850 jako základní správní jednotka a náhrada za původní panství a až do konce roku 1948 existovaly okresy dvojí. Byly to jednak okresní hejtmanství (politické, správní okresy) s okresním úřadem jako správním orgánem a jednak soudní okresy, což byly územní obvody okresních soudů. +more K roku 1900 bylo v českých zemích 133 politických okresů, postupně jejich počet narostl, ale od roku 1960 se spolu s novým zákonem o územním členění státu jejich počet snížil na 75 (později byl k 1. lednu 1996 ještě obnoven okres Jeseník). V poválečném Československu byly správní a soudní okresy sjednoceny, jejich správními orgány byly okresní národní výbory, které byly v roce 1990 nahrazeny opět okresními úřady.
Až do roku 2006 na území okresů Brno-město, Plzeň-město a Ostrava-město působnost okresních úřadů vykonávaly magistráty těchto měst a orgány samosprávných částí těchto měst. Praha měla pravomoc okresního úřadu pro své území, kterou zčásti přenášela statutem na orgány svých obvodů, později vybraných městských částí.
Okresní úřady na území České republiky ukončily svoji činnost 31. prosince 2002 v rámci druhé fáze reformy územní správy. +more Zároveň s tím už okresy přestaly mít zákonem stanoveno své sídlo (okresní město). Do 31. prosince 2007 byly okresy jednotkou NUTS 4, od 1. ledna 2008 byla v rámci Evropské unie tato úroveň převedena do soustavy LAU, okresy jsou tedy jednotkou úrovně LAU 1.
Obvody pozemkových úřadů (v rozsahu, jak byly vymezeny k 1. 1. +more 2000) a úřadů práce byly původně zachovány v rozsahu okresů, po roce 2013, resp. 2011 se však už odvozují od krajů. Okresní správy sociálního zabezpečení jsou takto ale organizovány stále. Podobně stále existují státní okresní archivy, byť jako vnitřní organizační jednotka státních oblastních archivů. Kromě těchto zbytků státní správy na okresní úrovni hrají okresy i nadále roli pro fungování profesní samosprávy, konkrétně pro okresní sdružení lékařů, stomatologů, lékárníků a veterinárních lékařů. Systém soudů a státních zastupitelství sice zachoval uspořádání vycházející z dosavadních krajů a okresů a jejich sídel i názvy „krajský“ a „okresní“, avšak soudní obvody těchto soudů byly už od roku 2002 redefinovány speciálním zákonem a postupem času se od nich vymezení okresů podle zákona o územním členění státu odchýlilo.
Kompetence okresních úřadů převzaly zčásti krajské úřady a zčásti obecní úřady obcí s rozšířenou působností v rámci státní správy, jejichž správní obvody jsou zpravidla o něco menší než okresy a některých případech přesahovaly i přes hranice okresů (i když pouze v rámci jednoho kraje v Česku). Tento stav nastal u 152 obcí a narušil tak skladebnost územního členění státu. +more Bylo rozhodnuto v rámci reformy územní správy skladebnosti na těchto úrovních dosáhnout, třebaže k faktickému výkonu působností to není nezbytné. Částečně se podařilo realizovat tento krok změnou okresní příslušnosti 119 obcí vydáním vyhlášky ministerstva vnitra č. 513/2006 Sb. , která nabyla účinnosti 1. ledna 2007. Výjimkou bylo 33 obcí spadajících do správních obvodů obcí s rozšířenou působností Český Brod (4 obce v okrese Nymburk), Jihlava (1 obec v okrese Havlíčkův Brod), Stod (9 obcí v okrese Domažlice), Tanvald (1 obec v okrese Semily), Turnov (13 obcí v okrese Liberec a 3 obce v okrese Jablonec nad Nisou) a Valašské Klobouky (2 obce v okrese Vsetín).
Novou úpravu územního vymezení okresů zavedl zákon o územně správním členění státu s účinností od 1. ledna 2021. +more Ten převedl obce mezi okresy a změna se přitom nedotkla například příslušnosti k soudům, které se řídí vlastními okresy. U dalších obcí změnil zákon příslušnost k jiné obci s rozšířenou působností. Tím sladil většinu zbývajících obcí.
Okresy podle samosprávných krajů
Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků (č. 347/1997 Sb. +more) stanovil názvy vyšších územních samosprávných celků (krajů) a vymezil je výčtem okresů. Okresy jsou jako části krajů nově vymezeny zákonem o územně správním členění státu prostřednictvím správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
Hlavní město Praha
Hlavní město Praha je ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. +more také jmenováno vyšším územním samosprávným celkem. Na hlavní město Prahu se nevztahuje zákon o krajích, Praze přiznává postavení a pravomoci obce a zároveň kraje zákon o hlavním městě Praze| (č. 131/2000 Sb. ).
Podle zákona o okresních úřadech (č. 147/2000 Sb. +more) hlavní město Praha plnilo v plném rozsahu i funkce okresního úřadu, třebaže okresem není a nebylo a na okresy se nečlení (v Praze je na úrovni okresů vymezeno deset obvodů). Jako okresní soudy zde působí obvodní soudy.
Středočeský kraj
Benešov * Beroun * Kladno * Kolín * Kutná Hora * Mělník * Mladá Boleslav * Nymburk * Praha-východ * Praha-západ * Příbram * Rakovník
Jihočeský kraj
České Budějovice * Český Krumlov * Jindřichův Hradec * Písek * Prachatice * Strakonice * Tábor
Plzeňský kraj
Domažlice * Klatovy * Plzeň-jih * Plzeň-město * Plzeň-sever * Rokycany * Tachov
Karlovarský kraj
Cheb * Karlovy Vary * Sokolov
Ústecký kraj
Děčín * Chomutov * Litoměřice * Louny * Most * Teplice * Ústí nad Labem
Liberecký kraj
Česká Lípa * Jablonec nad Nisou * Liberec * Semily
Královéhradecký kraj
Hradec Králové * Jičín * Náchod * Rychnov nad Kněžnou * Trutnov
Pardubický kraj
Chrudim * Pardubice * Svitavy * Ústí nad Orlicí
Kraj Vysočina
Havlíčkův Brod * Jihlava * Pelhřimov * Třebíč * Žďár nad Sázavou
Jihomoravský kraj
Blansko * Brno-město * Brno-venkov * Břeclav * Hodonín * Vyškov * Znojmo
Olomoucký kraj
Jeseník * Olomouc * Prostějov * Přerov * Šumperk
Moravskoslezský kraj
Bruntál * Frýdek-Místek * Karviná * Nový Jičín * Opava * Ostrava-město
Zlínský kraj
Kroměříž * Uherské Hradiště * Vsetín * Zlín
Important
Odkazy
Poznámky
Reference
Související články
Seznam okresů v Česku * Administrativní dělení Česka * Kraje v Česku * NUTS * Mikroregion * Region * Mezoregion * Makroregion * Okresní úřad * Okresní shromáždění * Okresní národní výbor
Externí odkazy
Právní předpisy
[url=https://www. zakonyprolidi. +morecz/cs/1960-36]Zákon o územním členění státu (č. 36/1960 Sb. )[/url] * [url=https://www. zakonyprolidi. cz/cs/1990-425]Zákon České národní rady o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících (č. 425/1990 Sb. )[/url] * [url=https://www. zakonyprolidi. cz/cs/2000-147]Zákon o okresních úřadech (č. 147/2000 Sb. )[/url] * [url=https://www. zakonyprolidi. cz/cs/1997-347]Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků (č. 347/1997 Sb)[/url] * [url=https://www. zakonyprolidi. cz/cs/2002-320]Zákon o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů (č. 320/2002 Sb. )[/url] * [url=https://www. zakonyprolidi. cz/cs/2020-51/zneni-20210101]Zákon o územně správním členění státu (č. 51/2020 Sb. )[/url].