Kostel svatého Petra (Vídeň)
Author
Albert FloresKostel svatého Petra (německy Peterskirche) je barokní římskokatolický farní kostel ve Vídni v Rakousku. V roce 1970 ho předal vídeňský arcibiskup Franz König prelatuře Opus Dei. Peterskirche stojí na náměstí Petersplatz v historickém jádru Vídně, na západ od morového sloupu. Z třídy Graben vede k jeho průčelí ulice Jungferngasse.
Historie
Nejstarší církevní budova (z níž ovšem nic nezůstalo) pocházela z raného středověku a existují spekulace, že mohlo jít o nejstarší kostel ve Vídni, prý postavený na místě římského tábora.
Ten byl nahrazen románským kostelem s hlavní lodí a dvěma uličkami, podle legendy samotným Karlem Velikým kolem roku 800. První písemná zmínka o kostele nicméně pochází až z roku 1137. +more Ke konci 12. století se kostel stal součástí Schottenstiftu (Skotského kláštera ve Vídni).
Středověký kostel měl tři oltáře, s apsidou na jihu místo normální východní orientace. Tato neobvyklá vlastnost vyvolala mnoho diskusí mezi odborníky a existuje podezření, že kostel byl upraven z dříve světské budovy. +more Byl obklopen obchody a v nedaleké budově sídlila Stadtguardia, předchůdce moderní policie. Starý kostel vyhořel v roce 1661 a byl poté opraven jen provizorně. Rozhodnutí postavit kostel nový bylo přijato po jeho předání Bratrstvu Nejsvětější Trojice, jehož členem byl i císař Leopold I. Císař složil slib, že kostel opraví poté, co v letech 1679-1680 Vídeň zasáhla morová rána.
Stavba nového barokního kostela byla zahájena kolem roku 1701 Gabrielem Montanim, kterého roku 1703 nahradil Johann Lukas von Hildebrandt. Návrh byl inspirován Vatikánskou bazilikou v Římě. +more V roce 1722 byla většina budovy dokončena a v roce 1733 byl Peterskirche konečně zasvěcen Nejsvětější Trojici. Nový kostel byl první kupolovitou stavbou barokní Vídně. Vzhledem k omezení dostupného prostoru byl postaven ve velmi kompaktní podobě s velkým vnitřním prostorem a bohatým interiérem se zlatým štukem.
Oválnou kupoli navrhl Matthias Steinl, který byl také zodpovědný za vnitřní výzdobu, v níž vynikají hlavy cherubínů. Fresky původně maloval slavný Ital Andrea Pozzo, jehož obrazy byly ovšem po jeho smrti odstraněny. +more V roce 1713 Johann Michael Rottmayr zahájil zcela novou výmalbu. Freska v kupoli představuje korunovaci Panny Marie. Na triumfálním oblouku je vidět erb císaře Leopolda I. V klenbách kolem kupole jsou vyobrazeny čtyři evangelisté a čtyři otcové církve, vymalovaní vídeňským umělcem J. G. Schmidtem. Stejný umělec také maloval oltář v postranní kapli sv. Michaela.
Barokní hlavní oltář vytvořili Antonio Galli Bibiena a jeho boloňská dílna (stavba) a Martino Altomonte (výzdoba). Oltář zachycuje Uzdravení chromého svatým Petrem a svatým Janem v Jeruzalémě. +more Stejný umělec také maloval oltář v postranní kapli Svaté rodiny. Malý obraz Neposkvrněného početí Panny Marie nad hlavním oltářem je dílem umělce 19. století Kupelwiesera. Svatyně v postranních kaplích Svaté rodiny a svatého Michala zobrazují mučedníky z římských katakomb.
Zlacená kazatelna je ozdobena sochou Matyáše Steinla (1726), na vrchlíku je znázorněna Nejsvětější Trojice. Naproti kazatelně je ve zlatě a stříbře vyobrazeno mučednictví sv. +more Jana Nepomuckého, vyřezávané Lorenzem Mattiellim. Na vrcholu je socha Matky Boží.
V letech 1998-2004 prošel kostel rekonstrukcí, která vrátila obrazům jejich původní bohaté zbarvení a jas.
Přímo naproti kostelu bydlel v letech 1870-1873 jako student, v rodině svého přítele, budoucí československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, což připomíná pamětní deska.
Galerie
Soubor:Wien - Peterskirche, Innenansicht. JPG|Interiér Peterskirche Soubor:St. +more Peters Church (HDR) (8369841740). jpg|Kupole Soubor:Dome Peterskirche 2009. jpg|Detail fresek kupole Soubor:St. Peters Church (Peterskirche) (7815694026). jpg|Korunovace Panny Marie Soubor:Interior of St. Peter's Church, Vienna. jpg|Srdce Marie v postranní kapli sv. Antonína Soubor:Peterskirche Kanzel 2, Vienna. jpg|Barokní kazatelna Soubor:Organ of St. Peter's Church (2). jpg|Varhany Soubor:Peterskirche Vienna plan. svg|Půdorys.