Kostel svatého Václava (Ostrava)

Dějiny

Podle pověstí tu kdysi stála pohanská svatyně, v níž prý působili svatí Cyril a Metoděj. Ve skutečnosti byl první kostel postaven až ve 2. +more polovině 13. století: nejstarší písemná zmínka o ostravském faráři z roku 1297 je nepřímým dokladem. Z první kamenné jednolodní stavby byly archeologickým průzkumem zjištěny románské základy, pohřby a stopy požáru, který ji krátce po roce 1300 poničil. Kolem poloviny 14. století byla nahrazena novostavbou baziliky ve vrcholně gotickém slohu, návaznost na starším zdivu není zřetelná. Presbytář nové budovy s obdélnou sakristií po jižní straně byl postaven okolo roku 1310 a chrámová loď byla dokončena kolem roku 1350. Nový kostel byl postaven jako trojlodní s odsazeným presbytářem ukončeným pěti stranami osmiúhelníku, sklenutým kamennými žebry dlátkového profilu. Vnitřek zůstal nezaklenutý a byl uzavřen pouze trámovým stropem. Loď a věž byly stavěny počátkem 14. století.

Kostel byl rozšířen na síňové trojlodí v průběhu 30. let +more_století'>16. století. Původní trámový strop nahradila do roku 1539 cihlová síťová klenba, datovaná letopočtem na jednom svorníku v severní lodi. Z renesančních nástěnných maleb se v kněžišti dochovaly fragmenty scén ze Starého a Nového zákona, a stojící postava světce v baretu, všechny datované podle stylu do 30. let 16. století; v lodi byl objeven znak olomouckého biskupa Stanislava Thurza.

Roku 1583 byla budova nově zastřešena. V téže době byl interiér vybaven renesančními architektonickými prvky, např. +more dvěma sloupky s korintskými hlavicemi, podklenutí hřebínkovou klenbou a dekorativními malbami ve cviklech arkád.

* Středověká věž byla v patrech zničená požárem z roku 1540. Stála původně samostatně jako zvonice. +more Zvony, známé ze soupisu před válečnými rekvizicemi, nesly letopočty 1556 a 1558. Musely tedy nahradit starší zvony zničené požárem. Podle zprávy z roku 1594 zahájil stavitel Bernard Leone stavbu věže, tj. přistavěl ke středověkým základům (dnešního podvěží) patra věže s cimbuřím. Věž byla tehdy spojena s kostelem. Renesanční konstrukci s hudební kruchtou dostavěl okolo roku 1603 vlašský kameník Joannes Rinolt, který je podepsaný rytou signaturou na hlavici severního sloupu. Na jejím štítku jsou vytesány dva alianční erby donátorů stavby: první Jana Jeřábka a Marty Hynalové, druhý Matyáše Háka Blučinského (zetě) a Kateřiny Jeřábkové z Mořkova (dcery). Roku 1805 bylo k věži přistavěno další patro s hodinami, vyžádalo si odstranění cimbuří a konstrukci báně pobitou mědí.

V 19. +more století proběhla přestavba kostela ve stylu klasicismu, při které byly odstraněny některé gotické architektonické prvky a zabíleny malby. V roce 1803 byla zbořena gotická sakristie na evangelijní straně, její portál přenesen do podvěží a roku 1839 byla dřevěná střecha nahrazena plechovou. V letech 1893-1898 proběhla generální oprava v duchu novogotiky, při níž byly odstraněny barokní části vybavení interiéru.

Interiér

V baroku byly v letech 1664-1695 a před rokem 1768 k lodi přistavěny dvě protějškové centrální kaple na osově souměrném trojlistém půdorysu se třemi apsidami, završenýnmi kupolí s lucernou. * Kaple Panny Marie Karmelské (na vedutě z roku 1728 označena sv. +more Antonína Paduánského) na jižní straně, měla nad vstupem údajně znak olomouckého biskupa Karla z Lichtenštejna, později přenesený jinam. * Kaple Anděla Strážce a sv. Vincence na severní straně * Křížová cesta je dílem malíře Františka Vavřince Korompaye, vznikla před rokem 1779 a skládá se ze sedmi zastavení na evangelijní (=severní) straně a sedmi na epištolní (=jižní) straně lodi. Byla zavěšena po barokní úpravě oken. * Hlavní oltář s barokním nástavcem byl odstraněn a na jeho místě v presbytáři je zavěšen novobarokní obraz Nanebevzetí svatého Václava mezi anděly, který namaloval Jan Jiří Frömmel roku 1803.

Hroby a náhrobky

náhrobní deska Kateřiny Černohorské z Boskovic ((† 1550) * náhrobní deska Jana Jeřábka z Mořkova († 23. března 1603) a jeho ženy Marty Hynalové z Kornic († 8. +more dubna 1621), z panství Střítež ve slezském (Těšínském knížectví), odkud se pro uznané zločiny museli vystěhovat na Moravu. Těšínská kněžna Sidonie Kateřina v roce 1584 obvinila Jana Jeřábka, že zabil v souboji Jana Kyselovského z Kyselova a kradl dřevo z knížecího lesa. Při soudních procesech z let 1587-1589 byla odsouzena i jeho žena Marta Hynalová, a to za čarodějnictví. Jejich statek Smilovice propadl těšínské kněžně a statek Střítež museli prodat. Deska s postavami manželů klečících u krucifixu je vsazena v severní stěně presbytáře. * náhrobní deska stavitele Bernarda Lva ((† 26. března 1603) * náhrobní deska dítěte Ondřeje Šmrgla († 1587), syna ostravského měšťana Václava Šmrgla, vsazen v jižní stěně presbytáře. * V sobotu 26. února 2022 (ve 13:23 hod. ) byl na jižní (epištolní) straně kněžiště pochován první biskup Ostravsko-Opavské diecéze mons. František Václav Lobkowicz.

Rekonstrukce

Vlivem dlouhodobého podmáčení, provozu těžké dopravy v okolí, poddolování a nedostatečné údržby došlo k vážnému narušení statiky. Od roku 1997 proto probíhala rozsáhlá rekonstrukce, která skončila v roce 2004. +more Souvisel s ní archeologický výzkum z roku 1998, při němž byla nalezena lidská kostra, jejíž hruď byla zatížena keramickou deskou a v ústech měla tři mince. Historikové soudí, že se jednalo o strach, aby se z mrtvého nestal upír.

Věžní hodiny nebyly obnoveny, zůstal\y po nich pouze dva otvory ve zdi pod bání věže. V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na výše uvedenou opravu památky čerpáno 5 600 000 Kč. +more

Využívání chrámu

Slavnostní bohoslužby využívá také TV Noe ke svému vysílání. Oslavná mše k 15. +more výročí vysílání TV Noe proběhla s přímým přenosem v 6. neděli velikonoční 9. května 2021 v tomto chrámu sv. Václava v Ostravě. Celebroval arcibiskup olomoucký a metropolita moravský Jan Graubner a ředitel TV Noe P. Leoš Ryška SDB. Hudební doprovod zajišťovala hudební skupina „SINAJ” z Valašských Klobouk. * Konají se zde také kulturní akce.

Galerie

Soubor:Kostel svatého Václava, Ostrava, 1728. jpg|Kostel na vedutě Moravské Ostravy z roku 1728 Soubor:Ostrava, Kostel svatého Václava 2. +morejpg|Věž a severní kaple od SZ Soubor:Sv vaclav ostrava. JPG|Kostel od SV.

Reference

Literatura

SAMEK Bohumil-DOLEJŠÍ Kateřina (editoři) a kolektiv autorů, Umělecké památky Moravy a Slezska. Svazek 3/I. +more Academia Praha 2021, s. 586-591. * Plaček, J. - Moravec, Z. - Zezula, M. - Augustinková, L. : Kostel sv. Václava v Moravské Ostravě. Ostrava 2014.

Externí odkazy

[url=http://ostravablog. cz/foto/kostel-sv-vaclava-nejstarsi-a-nejhezci/]Kostel sv. +more Václava - nejstarší a nejhezčí[/url] * [url=http://www. ostrava. cz/jahia/Jahia/lang/cs/pid/4420]Kostel sv. Václava[/url] - Archiv města Ostravy * [url=https://youtu. be/DJaIB7eChMc]Kostel sv. Václava[/url] − Krátké video z dronu.

Václava Ostrava Václav (Ostrava) Václav Ostrava Kategorie:Kulturní památky v Ostravě Kategorie:Stavby v Moravské Ostravě Kategorie:Náboženství v Moravské Ostravě Kategorie:Kultura v Moravské Ostravě