Sidonie Kateřina Sasko-Lauenburská

Sidonie Kateřina, také Sedena, známá jako Černá kněžna, (1548-1550, Ratzeburg - 1594, Gýmeš, Uhry) byla těšínská kněžna.

Život

Byla dcerou Františka I. +more Sasko-Lauenburského (1510-1581), vévody z Askánské dynastie (Sasko-lauenburští Askánci) a Sibyly Saské (nar. 8. únor 1540) z dynastie Wettinů. Její otec byl jedním z protektorů protestantismu v Německém království.

Vláda

Kněžna vedla knížectví v zastoupení syna, stala se regentkou (1579-1597), byla to první kněžnou (a tedy ženou) na těšínském trůnu. Poručníky byli ustanoveni: kníže +more_Břežský'>Jiří II. Lehnicko-Břežský, Karel II. Minsterbersko-Olešnický a Jan starší Bruntálský z Vrbna. V roce 1586 nahradil Jana staršího Bruntálského držitel Pštinského panství Zikfríd (Siegfried, nebo Seyfried) z Promic a hejtman Svídnického knížectví Matyáš z Lohova. To bylo na příkaz císaře Rudolfa II. , aby posílil katolický vliv na evangelického mladého knížete.

Po odjedu na hrad v Trenčíně, pověřila správnou knížectví hejtmana Jáchyma Morteisena z Míšně a Waltersdorfu. Jeho otec Ulrich († 1574) doktor práv, byl také kancléř kurfiřta Augusta Saského (viz Seznam saských panovníků). +more Jáchym Morteisen byl správcem do roku 1592. Pro nespokojenost těšínských stavů byl jmenován novým kancléřem František Mléčko z Jílovnice (Iłownica, Polsko), člen starého rytířského rodu.

Spory

Vedla časté spory, mezi nejznámější patří spor s Janem Jeřábkem z Mořkova († 1603) a jeho ženou Martou Hynalovou z Kornic (1621).

Pečeť

Kněžna používala vlastní pečeť, jednostrannou, tzv. malou, znakovou, s úplným znakem. +more V poli čtvrcený štít se středním štítkem. Na středním štítku vpravo hledící orlice. V prvním a čtvrtém poli kosmo dělená břevna, v druhém poli vpravo hledící orlice, ve třetím poli obraz setřen.

Měna

Posmrtně byly raženy mince s podobiznou kněžny:

* groš: monogram kněžny (avers), orel (revers), stříbro, průměr 9mm, hmotnost 0,16g * dukát: monogram kněžny (avers), orel (revers), zlato, průměr 9mm, hmotnost 0,23g

Manželství

Dne 25. +more listopadu 1567 se provdala ovdovělého (první manželka byla dcera Jana IV. z Pernštejna, Marie) za těšínského knížete Václava III. Adama Těšínského. Porodila mu 3 syny a 3 dcery (viz Václav III. Adam Těšínský).

Roku 1579 kníže zemřel na mrtvici, čtyři děti pak na mor, který v té době zabil 3000 lidí z Těšínska. Oběťmi moru se staly i děti kněžny, přežil jen syn Adam Václav Těšínský, v té době pětiletý, a dcery Marie Sidonie a Anna Sibyla. +more Na památku obětem moru nechala kněžna Kateřina Sidonie vystavět v Těšíně kostel Svaté Trojice.

Po smrti manžela, až do své smrti prý nosila černý šat, proto byla lidem nazývána Černá kněžna. Kromě černých šatů měla prý i černé vlasy a oči.

Podruhé se provdala 16. února 1586, za královského rádce +more_Forgáč'>Emericha III. Forgáče (Emeric III Forgács of Gýmeš et Gács, 1539-1599), kapitána a pána na Trenčíně, trenčínského nadžupana.

Po svatbě pobývala v Těšíně zřídka. byl doložen pobyt v letech: srpen 1588, říjen 1591, březen 1594. +more Právě v roce 1594 se naposledy viděla se svým synem.

Smrt

K místu a datu úmrtí bylo známo několik verzí.

První verze

Kateřina Sidonie zemřela 10. září 1594 v 10 hodin, v komnatách gýmešského hradu, a to na následky těžké tělesné slabosti. +more Její syn Adam Václav Těšínský to oznámil v dopise, který byl vyhotoven 13. prosince 1594 v Těšíně a byl adresován Anně Meklenburské. Ta to, prostřednictvím své kanceláře v Jelgavě, dopisem a opisem původního dopisu sdělila 21. ledna 1595 Oldřichovi III. Meklenburskému (německy Ulrich).

Její tělo bylo nabalzamováno a pravděpodobně i vystaveno v hradní kapli do doby než ovdovělý manžel Emerich III. +more Forgáč a Adam Václav Těšínský připravili vše potřebné k převozu ostatků do Těšína. Smuteční průvod byl vypraven v polovině ledna 1595, a to za doprovodu manžela a spřízněných šlechticů. Rakev pak byla uložena do krypty těšínského kostela (bývalý dominikánský klášter), vedle rakve Václava III. Adama Těšínského a jejich dětí.

Druhá verze

V kronice cisterciáckého kláštera (Klášter Lubuš) v dolnoslezské Lubuši (německy Leubus, polsky Lubiąż) je zápis o uložení ostatků sasko-těšínské kněžny a jejího druhého manžela Emericha Forgáče. +more Kronikář Mikuláš Pol pak poznamenal smrt Kateřiny Sidonie mezi 27. červen a 31. červenec 1594.

Třetí verze

V deníku jejího manžela je pak uvedeno, že zemřela na hradě Gýmeš (u slovenské obce Kostoľany pod Tribečom) a místo pohřbu Těšín. O převozu těla k pohřbu do krypty, v dnes bývalém dominikánském klášteře v kostele sv. +more Maří Magdalény, se v reakci na dopis jejího manžela zmiňuje olomoucký biskup Stanislav II. Pavlovský z Pavlovic dne 2. ledna 1595. Emerich III. Forgáč požádal o bohoslužbu za svou zesnulou manželku, olomoucký biskup mu odpověděl, že se bohoslužby účastnit nebude, resp. že bohoslužbu (katolický pohřební obřad) nebude sloužit nikdo, protože kněžna byla evangelického vyznání. Historici v tomto případě shodně uvádí, že kněžna zemřela na hradě Gýmeš kolem Vánočních svátků a roku 1594 a pohřeb v Těšíně se konal patrně v období před velikonočním půstem (asi počátkem února). Podobně odpověděl biskup také jejímu synovi Adamu Václavovi listem ze dne 4. ledna 1595.

Šlechtický titul

My Sedena Kateřina, z Boží Milosti kněžna saská, engerská a vestfálská, také v Slezy kněžna Těšínská a Velikého Hlohova, vdova.

Majetek

Mimo knížecího majetku, měla i svůj osobní majetek, např.:

* Dům v Fryštátě, který jí v 26. prosince 1568 postoupil její manžel +more_Adam_Těšínský'>Václav III. Adam Těšínský. Jednalo se o dům, který dostal darem od Sabiny Libigové, vdova po Urbanu, písaři ve Fryštátě. * Panství Bánovce nad Bebravou a 16 000 uherských zlatých, jako obvěnění.

Muzea Těšínska

Legenda

Bývá ztotožňována s tzv. „Černou kněžnou“ze slezských lidových pověstí: Černá kněžna ochránkyně chudých, Smrt a pohřeb černé kněžny.

Jedna z nejznámějších legend se váže k období let 1570-1578. Po roce 1570, kdy požár z větší části zničil město Těšín, vč. +more zámku se začal stavět zámek nový (později Lovecký zámeček Habsburků). V roce 1578, kdy Těšínu hrozily velké nájezdy turecký vojsk, nechal její Václav III. Adam Těšínský přestavět zámek na nedobytnou pevnost. Součástí plánů byla výstavba tunelu, o němž věděla jen hrstka lidí. Tunel měl mít vchod u nynější Piastovské věže a měl býti dlouhý až několik desítek kilometrů. Vedl podzemím i pod korytem Olše (polsky Olza) a chodba by měla ústit na nejvyšším kopci mezi obcemi Stanislavice a Těrlicko, které později pojmenovali Kostelec.

V povidce Černá kněžna (1886) vystupuje jako Kateřina Zdenka.

Odkazy

Literatura

Poláškovi, Jiřina a Jaromír: Putujme za pověstmi - svazek č. 10, Pověsti Těšínska,

Saheb Al, Jan: Dva listy olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského z Pavlovic těšínské kněžně Kateřině Sidonii z let 1579 a 1580, Těšínsko : vlastivědný časopis Český Těšín : Muzeum Těšínska, 2007 0139-7605 Roč. 50, č. +more 2 (2007), s. 4.

Jež, Radim: Manželky těšínských Piastovců - soužití z rozumu, či lásky. , Těšínsko v proměnách staletí : sborník přednášek z let 2008-2009 k dějinám Těšínského Slezska / Vyd. +more 1. Český Těšín : Muzeum Těšínska : Matice slezská, 2010 281 s. : il. (některé barev. ), mapy, portréty, faksim. ; 25 cm 978-80-86696-12-6. s. 93-106.

Jež, Radim: Prameny ke sporům o těšínské zemské zřízení z poslední třetiny 16. století, Práce a studie Muzea Beskyd : společenské vědy / Frýdek-Místek : Muzeum Beskyd, 2008 353 s. +more : fot. 1804-1116 978-80-86166-25-4 č. 20 (2008), s. 268-304.

Jež, Radim: Uherská šlechta a slezští Piastovci na počátku raného novověku (rodové aliance ve víru politiky a osobní prestiže), s. 142-143. +more In: Pindur, David - Turóci, Martin a kol. : Šľachta na Kysuciach a jej susedia / Šlechta na Kysucích a její sousedé. Čadca - Český Těšín - Žilina 2012, s. 113-144.

Włochowicz, Barbara: Sydonia Katarzyna - księżna saska, engerska, westfalska, cieszyńska i głogowska, Z dziejów Śląska. Zbior studiów / Katowice : Polska Akademia Nauk, 2000 134 s. +more, obr. příl. 83-886657-00-3, s. 85-98.

Drabina, Jan: Wokól przyczyn sukcesów reformacji w księstwie cieszyńskim w XVI wieku, Die konfessionellen Verhältnisse im Teschener Schlesien vom Mittelalter bis zur Gegenwart. = Stosukni wyznaniowe na Śląsku Cieszyńskim od średniowiecza do współczesności / Ratingen : Stiftung Haus Oberschlesien, 2000Tagungsreihe der Stiftung Haus Oberschlesien. +more 9. 362 s. , fot. 83-908802-3-7, s. 49-59.

Panic, Idzi: Śląsk Cieszyński w początkach czasów nowożytnych (1528-1653). Cieszyn: Starostwo Powiatowe w Cieszynie, 2011. .

Reference

Kategorie:Askánci Kategorie:Těšínské kněžny Kategorie:Osobnosti Slezska Kategorie:Regentky Kategorie:Ženy Kategorie:Pohřbení v kostele sv. +more Máří Magdalény v Těšíně Kategorie:Legendy.