Václav III. Adam Těšínský

Život

Po jeho narození jej adoptoval jeho děd, kníže Kazimír II. +more Těšínský († 1528). Po dobu, kdy za něj vládli jeho poručníci, pobýval na císařském dvoře ve Vídni. V průběhu života přijal luteránskou víru, ve které setrval po zbytek života. Jeho podobu s jistotou neznáme, údajný portrét je sporný.

Vláda

Ve věku 4 let byl formálně dosazen na knížecí stolec Těšínského knížectví. Vládl v letech 1528-1579. +more Do roku 1545 za něj vládli poručníci matka Anna Hohenzollern a Jan IV. z Pernštejna (budoucí tchán). V roce 1539, kdy zemřela jeho matka, bylo Václavovi III. Adamovi již 15 let a mohl převzít vládu. Jeho druhý poručník Jan IV. z Pernštejna si udržel svou moc až do 9. května 1545, kdy rezignoval výměnou za Frýdecké panství.

Pod jeho vládou prožívalo knížectví období stabilizace. Resp. +more za vlády jeho poručníků přišel o majetek, který měl získat po Kazimíru II. Těšínském, šlo o Dolní Slezsko a majetky v Opavském knížectví. V roce 1548, kdy zemřel Jan IV. z Pernštejna vykoupil od jeho synů Jaroslava, Vratislava II. a Vojtěcha II. zpět Frýdecké panství. Toto panství dal později do zástavy Janovi z Čechovic (polsky Jan z Czechowic).

Roku 1552 po velkém požáru Těšína, přesídlil na fryštátský zámek. V roce 1560 rezignoval na Fryštát, v roce 1565 rezignoval na Bílsko (Bielsko, Polsko), v obou případech předal vládu synovi Fridrichu Kazimírovi Frýštatskému.

Přestože byl evangelického vyznání, byl věrný císařskému dvoru. V roce 1563, 8. +more září, byl přítomný v Prešburku při korunovaci Maxmiliána II. Habsburského Uherským králem. V roce 1565 se účastnil pohřbu Ferdinanda I. Habsburského ve Vídni.

V roce 1573, kdy hrozily časté vpády Turků přes Jablunkovský průsmyk, nechal objednat výstavbu několika opevnění, tzv. Jablunkovské šance. +more V témže roce neúspěšně kandidoval na polského krále, když zemřel poslední člen rodu Jagelonců - Zikmund II. August (1520-1572).

Jeho největší starostí byl jeho nejstarší syn Fridrich Kazimír Frýštatský, resp. jeho nákladný život. +more Václav III. Adam jej jmenoval v roce 1560 pánem ve Fryštátu a ve Skočově (Skoczów, Polsko) a v roce 1565 v Bílsku (Bielsko, Polsko). Mladý kníže Fridrich Kazimír Frýštatský tak silně zadlužil knížectví, že když v roce 1571 nečekaně zemřel, musel jeho Václav III. Adam prodat majetek, tím přišli Piastovci o panství Fryštát, Frýdek a Bílsko.

Luteránství

Za jeho vlády se Těšínském knížectví rozšířilo luteránství. Reformace na Těšínsku probíhala od roku 1525. +more Na počátku své vlády obsadil (konfiskoval) majetky řádů dominikánů a františkánů. V roce 1560 vyhostil z Orlové řád Benediktýnů. Stávající katolické kostely a kláštery byly poté změněny na luteránské nebo zničeny. Většina šlechty a obyvatelstva knížectví přijala novou víru bez odporu. K luteránství se přiklonil i sám kníže. Roku 1568 vydal pro evangelickou církev v Těšínském knížectví Řád církevní.

Mecenášství

Část majetku, které získal konfiskací katolické církvi, bylo darováno městské nemocnici v Těšíně, kde se léčili nejchudší. Kníže sám byl vzdělán v lékařských vědách, osobně se zabýval léčením nemocných. +more Což bylo důležité zejména v období morové epidemie okolo roku 1570.

Zemské zřízení

V roce 1573, 24. června, kodifikoval těšínské zemské právo v zemském zřízení. +more Tato kodifikace vycházela ze staršího vzoru z Opolska a Ratibořska, vydaného k roku 1553. Zřízení bylo vytištěno česky roku 1590.

Manželství

Marie z Pernštejna

Dne 8. února 1540 se šestnáctiletý Václav III. +more Adam oženil s Marií Těšínskou z Pernštejna (1524-1566), dcerou Jana IV. z Pernštejna. S ní byl zasnouben již v útlém věku, dne 8. září 1538. Od Jana IV. z Pernštejna dostal v rámci svatební smlouvy 12 0000 zlatých. Měli spolu tři děti:.

* Sofie (1540-1541) * Fridrich Kazimír (prosince 1541/leden 1542 - 4. květen 1571) * Anna (7. březen 1543 - † před 1564)

Sidonie Kateřina Sasko-Lauenburská

V Těšíně se dne 25. listopadu 1567 Václav III. +more Adam podruhé oženil s Sidonií Kateřinou Sasko-Lauenburskou († 1594), dcerou vévody Františka I. Sasko-Lauenburského . Měli spolu šest dětí:.

* Dcera (krátce po 23. únoru 1569) * Kristián Augustýn (30. +more duben 1570 - 18. únor 1571) * Marie Sidonie (10. květen 1572 - 3. říjen 1587), jejím manželem se 20. ledna 1587 stal vévoda Friedrich IV. Lehnický * Anna Sibyla (4. červen 1573 - po 1602) * Adam Václav (12. prosinec 1574 - 13. červenec 1617), který se stal jeho nástupce * Jan Albert ( 3. srpen 1578 - před 4. listopad 1579).

Smrt

Václav III. Adam byl +more_říjen'>29. října 1579 ve večerních hodinách postižen silnou mozkovou příhodou, ochrnul na pravou polovinu těla a ztratil řeč. Poslední okamžiky jeho života, zachytil městský písař Adam Kerber, který byl do poslední hodiny u Jeho knížecí milosti. Šlo o typickou ukázkou „dobré smrti“ luterského aristokrata, tak jak ji formuloval Martin Luther.

Přestože kníže Václav III. Adam „pozbyl řeči, zůstal však“, podle písařova svědectví, „při zdravém rozumu a dal se bez ustání slovem Božím až do poslední chvilky potěšovati. +more Též dlouho se modlil… Jeho knížecí milost dal se též krátce před svou smrtí svátostmi zaopatřiti, tedy připraven byl k smrti. “ Kníže zemřel 30. října, okolo půl páté. Zemřel pár týdnů před svými pětapadesátými narozeninami. V posledních létech života byl často sužovaný dnou.

Jeho tělo bylo nabalzamováno a vystaveno v komnatách knížecího paláce. Pohřeb se uskutečnil v těšínském dominikánském kostele 1. +more ledna 1580, kde je také pochován. Dnes jde o kostel sv. Maří Magdaleny v Těšíně.

Galerie

Soubor:Seisenegger Mary of Pernstein (detail) 01. jpg|Marie z Pernštejna Soubor:Zřízení zemské Knížetství Těšínského 1574. +morejpg|Zemské zřízení Těšínského knížectví (1574) |Část dopisu těšínské kněžny Kateřiny Sidonie Sasko-Lauenburské († 1594), vdově po knížeti. Dopis byl sepsán 7. listopadu 1579, a adresován své tetě, vévodkyni Anně Saské. Zcela nalevo je poznámka, že kníže „byl skolen mrtvicí na pravé straně“.

Vývod z předků

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

JEŽ, Radim: [url=https://is. muni. +morecz/th/63955/ff_m_b1/diplomova_prace. pdf. lang=en]Těšínští Piastovci a jejich vztahy s Pernštejny v 16. století (s edicí korespondence z let 1554-1581)[/url]. Diplomová práce, MU, Brno, 2007 * MYŠKA, Milan. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Sešit č. 8. První. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 1997. 136 s. * [url=https://lutherantheology. files. wordpress. com/2011/06/porzadek-waclawa-adama-tekst. pdf]Církevní řád Václava Adama[/url], Rocznik teologiczny, Warszawa, 1937 * KORKISCH, Gustav: [url=https://www. bohemia-online. de/index. php/bohemia/article/view/1193/1796]Moritz Landwehr von Pragenau: Geschichte der Stadt Teschen. Bearbeitet v. Walter Kuhn[/url] , Würzburg 1976, s. 5-6, 19, 25, 27, 29-30, 33, 35, 40, 43, 45, 50, 126.

Související články

Kostel svaté Máří Magdalény v Těšíně * Slezští Piastovci

Externí odkazy

Kategorie:Těšínská knížata Kategorie:Slezští Piastovci Kategorie:Katoličtí panovníci Kategorie:Protestantští panovníci Kategorie:Pohřbení v kostele sv. +more Máří Magdalény v Těšíně Kategorie:Narození v roce 1524 Kategorie:Úmrtí v roce 1579 Kategorie:Muži.