Zemské zřízení Těšínského knížectví

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Zemské zřízení knížectví Těšínského, vydání z roku 1573 Zemské zřízení knížectví Těšínského, vydání z roku 1574 Zemské zřízení Těšínského knížectví, vydání z roku 1592 Zemské zřízení Těšínského knížectví, v původním staročeském názvu Zřízení zemské Knížecství Těšínského, bylo zemské zřízení Těšínského knížectví, dávající zvykovému právu na Těšínsku podobu zákona. Bylo vyhlášeno v češtině, 24. června 1573, těšínským knížetem Václavem III. Adamem. Po sporu s těšínskými stavy bylo zemské zřízení v oblasti stavovských práv změněno, jinak však platilo až do konce 18. století, kdy bylo v českých zemích zavedeno jednotné právo trestní, občanské a procesní.

Vydání a spor se stavy

Vydání zemského zřízení předcházelo 30. +more června 1572 vydání privilegia, adresovaného knížetem stavům. V tomto privilegiu Václav III. Adam poprvé uzákonil stavovská práva a zemské instituce. Důvodem byla snaha knížete zavést v Těšínském knížectví dokonalejší pořádek a vyrovnat se v tomto ohledu i okolním hornoslezským knížectvím. Velkou váhu kladlo privilegium na zahájení činnosti zemského soudu a na nutnost sepsání zemského zřízení.

Zemské zřízení bylo vydáno 24. června 1573. +more Originál zřízení je psán česky, na 24 sešitých listech formátu A4, propojených červeno-bílou hedvábnou šňůrou, ukončených podpisem knížete a jeho přitištěnou pečetí. Rukopis je uložen v konvolutu s německým názvem Landesordnung („zemské zřízení“) státního archivu v dnešním polském Těšíně.

Vyhlášením zemského zřízení dospěl právní vývoj v Těšínském knížectví ke svému vrcholu. Svou strukturou odpovídá obdobným zákoníkům v Horním Slezsku, zejména zákoníku opolsko-ratibořskému. +more Silný je rovněž vliv moravských zákoníků z let 1535 a 1545. Patrný je i vliv sousedního Polska.

Počáteční reakce stavů na zemské zřízení byla kladná, proti prvnímu vydání zákoníku tiskem v roce 1574 neprotestovaly. Později, okolo let 1577-1578, se však část stavů proti zákoníku postavila a ke konci života Václava III. +more Adama se spory dále přiostřily. Po jeho smrti se jménem nezletilého Adama Václava ujala vlády v Těšínském knížectví regentka-matka Sidonie Kateřina a konflikt se přiostřil ještě více, nyní již za účasti nejvyšších zemských úředníků Slezska i českého krále a římského císaře Rudolfa II. Stavy shrnuly v roce 1590 své stanovisko za pomoci saského vyjednavače Abrahama Bocka do prohlášení, ve kterém požadovaly právo žalovat knížete či členy jeho rodiny před zemským soudem (v odvolání na privilegium udělené roku 1498 českým králem Vladislavem II. ), podmínku nepřípustnosti svévolného postupu knížete vůči provinivšímu se šlechtici i v případě vraždy a navrhly kompromis v případě umožnění poddaným stěžovat si na své pány na zemském soudu. Kateřina Sidonie na toto prohlášení však neodpověděla a stavy reagovaly dalším rozšířením svých požadavků.

Spor skončil 17. +more května 1591, kdy Rudolf II. vydal dvě česky psané stvrzovací listiny. V první potvrdil privilegium Václava III. Adama z 30. června 1572 a ve druhé vlastní zemské zřízení z roku 1573 a stavovské prohlášení z roku 1590. V roce 1592 následovalo opětovné vydání zemského zřízení (včetně obou stvrzovacích listin) tiskem.

Obsah zemského zřízení

Text zemského zřízení je rozdělen na kapitoly, které jsou dále rozděleny na aktikuly. Artikuly nejsou číslovány průběžně, ale v každé kapitole vždy od počátku.

Jednotlivé kapitoly původního vydání z roku 1573 jsou: # O holdu # O tažení a službě zemské # O soudcích, jak v soudu sedati mají # Soudci takto voleni býti mají # Soud se zahájiti má takto # Takto se půhon psáti má # Obvinění rokem položeným k soudu takto se psáti má # O kanceláři # O věních # O dcerách osiřelých # O nápadu # O testamentu a poručenství # O sirotcích # Díly statkův # Spolky # Prodej dědicství # Desátky a podatky duchovních # O svědomí, Svědomí takto bráno býti má # O mordech # O nářku cti # Z strany hranic a topení vody na cize grunty # Přísaha hraničná těmi slovy spravena býti má # O obstávce # O svadách a bytích v městech # O osobách stavu městského, kteří statky pozemské mají # O dluhoch a rukojemství # Z strany nálezův # O pychu a zúmyslnosti # O myslivosti # O pastvách a škod činění # O odpovědnících # O zahálečích a běhúních # O zločincích # O poddaných, sirotcích a služebné čeledi # O vodách a tocích # O cestách a silnicích # O žalobě poddaných na pány své # O sirotcích # O čeledi služebnej # O mlynářích # O židech # Zavírka

Součásti bylo i písemné potvrzení, že česká řeč (český jazyk) je jediný úřední jazyk v Těšínském knížectví.