Kostel svatého Václava (Písek)

Kostel svatého Václava je filiální římskokatolický kostel nacházející se v západní části Písku. Byl postaven pravděpodobně v první polovině 13. století a je nejstarším dochovaným kostelem ve městě. Budova je chráněna jako kulturní památka České republiky.. Unikátem kostela jsou odkryté nejstarší dochované fresky v Evropě zobrazující upálení Mistra Jana Husa.

Stavební historie

Kostel je patrně nejstarší církevní stavbou na území dnešního Písku. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1378, ale předpokládá se, že byl postaven v raně gotickém slohu již před polovinou 13. +more století, tj. ještě před založením města. Z kompletně dochovaného původního základového zdiva je vidno, že svými rozměry byl původní kostel prakticky totožný se současným, bližší informace o jeho přesné podobě však nejsou známky. Ve 30. nebo na počátku 40. let 16. století došlo k zásadní rekonstrukci - stržení původní patrně již zchátralé budovy a vystavení nového goticko-renesančního kostela na původních základech. Kostel byl utrakvistický, čemuž odpovídá i tematika dochované interiérové výmalby z té doby. Za Třicetileté války byl kostel poškozen a následně v letech 1695-1697 výrazně zvýšen a zaklenut v barokním slohu. Autorem projektu byl italský architekt Giacomo Antonio di Maggi (1651-1706), působící tehdy ve Schwarzenberských službách na Hluboké. Obvodové zdivo nízké renesanční stavby zůstalo však pod omítkami téměř kompletně zachováno, a to i s výmalbou interiéru, objevenou při opravách na počátku 21. století. V roce 1719 byla přistavena kostelní věž, v letech 1729-1732 kaple sv. Prokopa a v roce 1740 kruchta. K posledním stavebním úpravám došlo v průběhu rekonstrukce v letech 1891 a 1892.

Exteriér

Kostel je barokní jednolodní stavba, dlouhá 20 m a široká 10 m. Hranolová věž, přiléhající k severnímu boku presbyteria, je vysoká 35 m a je opatřena osmibokou cibulovou bání s lucernou, menší věží a koulí. +more Na jejím vrcholu se nachází korouhev s postavou sv. Václava na koni. Ve věži se nachází jediný zvon, ulitý roku 1546 a nazvaný Cornelius, který je nejstarším dochovaným zvonem ve městě. Dva menší zvony, které zde původně visely, padly za oběť první válečné rekvizici. Při východní straně věže se nachází věžička s vřetenovým schodištěm do prvního poschodí.

Vnější fasáda kostela není členěna, její hlavní výzdobu představuje jižní vstupní portál, jenž má kamenné ostění s bohatou architektonickou dekorací z roku 1745. Portál byl postaven píseckým kameníkem Štěrbou podle návrhu řezbáře Jana Chládka. +more U severní stěny lodi jsou odhaleny části středověkého základového zdiva. Kostel je obklopen hřbitovem a na severní straně je do hřbitovní zdi zabudována barokní kaple s kostnicí z let 1729-1732, zasvěcená sv. Prokopu a Panně Marii, tvořená vyšší středem a dvěma nižšími křídly. Z důvodu opakované devastace vandaly je kaple bez vybavení.

Interiér

Loď i presbyterium kostela stavebně splývají a jsou zaklenuty valenou klenbou s trojúhelnými lunetovými výsečemi. Prostor pod kruchtou z roku 1740 stojí na dvou pilířích a je sklenut křížovou klenbou. +more Z presbyteria do čtvercové sakristie se vstupuje pozdně gotickým portálkem.

Nejhodnotnější částí vnitřní zařízení jsou barokní varhany z roku 1740, jejichž autorem je Václav Pantoček z Dačic.

Hlavní oltář a kazatelnu vytvořil v roku 1892 pražský řezbář Josef Krejčík. Na dřevěném vyřezávaném oltáři v novorenesančním stylu se ve středu nachází socha sv. +more Václava. Protože původní socha byla v 90. letech 20. století ukradena, byla roku 2004 nahrazena barokní sochou zobrazující téhož světce, pocházející z kaple sv. Jana Nepomuckého píseckého děkanského kostela.

V bočních nikách na konzolách se nacházejí vlevo socha sv. Víta a vpravo socha sv. +more Zikmunda. Novorenesanční kazatelna je zdobena reliéfními kazetami s motivy vinné révy a obilí a textovými páskami představujícími Ježíše Krista se čtyřmi evangelisty. Naspodu polygonální stříšky se nachází holubice Ducha svatého. Obětní stůl, nově upravený v roce 2004, je zdoben reliéfními kazetami s předobrazy Kristovy oběti.

Kostelní lavice pocházejí z roku 1762. Mosazný rozvilinový lustr v historizujícím stylu byl vyroben počátkem 20. +more století.

Odkazy

Reference

Literatura

ADÁMEK, Jan - FRÖHLICH, Jiří - ČÍŽEK, Jiří. Písek : historický průvodce. +more Písek: Prácheňské muzeum, 2004. . * ADÁMEK, Jan - SOMMER, Jan. Neznámá renesanční stavební fáze kostela sv. Václava v Písku. In: Prácheňské muzeum v Písku - Zpráva o činnosti za rok 2000, Písek 2001, s. 31-37. . [url=https://www. academia. edu/25693095/]online[/url] * ADÁMEK, Jiří - ŠKOCH, Jiří. Písecké katolické kostely. Stručný průvodce. Písek: Římskokatolická farnost Písek, 2005. 54 s. . * KOLÁŘOVÁ, Libuše. Freska Upálení Jana Husa je v Písku. In: Písecký deník, 15. 4. 2015 [url=https://pisecky. denik. cz/zpravy_region/freska-upaleni-jana-husa-je-v-pisku-20150418. html]online[/url] * POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 3. P - Š. Praha: Academia, 1980.

Externí odkazy

[url=https://www.farnostpisek.cz/kostely/filialni-kostel-sv-vaclava/]Filiální kostel sv. Václava[/url] na webu Římskokatolické farnosti Písek

Václav Václav Písek Kategorie:Kulturní památky v okrese Písek Václava