Kratés z Théb

Kratés z Théb, řecky Κράτης (asi 365 př. n. l. - asi 285 př. n. l.) byl starořecký filozof a potulný kazatel z kynické školy. Byl žákem Diogénovým. Jeho žákem byl Zénón z Kitia, zakladatel stoické školy.

Život a názory

Kratés pocházel z Théb a byl původně bohatým člověkem. Když se stal stoupencem kynické filozofie, vzdal se svého majetku a vedl prostý život podle zásad kynismu. +more Stejně jako Diogenés se cítil být světoobčanem a někdy bývá pokládán i za tvůrce slova kosmopolita. Tvrdil, že ačkoli on sám pochází z Théb a Diogenés ze Sinópé, sdílí s Diogenem společné občanství na základě toho, že oba patří ke království moudrých. Byl též nazýván „Otvírač dveří", protože vcházel bez vyzvání do cizích domů a napomínal tam lidi v duchu kynických názorů. Ottův slovník naučný o něm uvádí: „Proniknut přesvědčením, že rozkoš jest zlem a že pro člověka jedině má význam rozluka mezi dobrem a mravním zlem, odmítal filosofii spekulativní jako zaměstnání pro člověka zbytečné. Snaha býti co možno nejvíce živu podle přírody a s ní se sblížiti vedla jej k podivínstvím a výstřednostem, jež na mnoze až zarážejí. Pozoruhodno jest, že ze vlivu Kratétova vyšel stoicismus. “.

Kratétovými žáky byli Métroklés z Maróneie a Hipparchia z Maróneie, Métrokleova sestra. Hipparchii se líbily Kratétovy řeči i jeho způsob života, který byl oproštěn téměř ode všech potřeb, a nakonec se do něho zamilovala. +more Hrozila dokonce svým rodičům, že si vezme život, nedají-li mu ji. Rodiče prosili Kratéta, aby jejich dceru od tohoto úmyslu odradil. Kratés řekl Hipparchii, že nemůže být jeho družkou, nebude-li s ním sdílet i jeho asketický životní styl. Ona však souhlasila a v prostém oděvu provázela Kratéta na cestách po Řecku.

Kynikové zavrhovali společenské konvence, které jsou dle jejich názoru v rozporu s přírodou. Tento postoj demonstrovali Kratés a Hipparchia také tím, že spolu veřejně obcovali. +more Dle některých zpráv hned poté, co Hipparchia přijala kynický způsob života, zavedl ji Kratés do sloupořadí, kde s ní chtěl obcovat, a byli by tam uskutečnili své spojení všem na očích, kdyby přes ně Zénón nepřehodil plášť.

Nejvýznamnějším žákem Kratétovým byl nepochybně Zénón z Kitia, zakladatel stoické školy. I když nepřijal některé krajní formy kynického způsobu chování, byl Kratétem přesto silně ovlivněn. +more Dochovaly se zlomky Zénónova raného spisu Ústava (Politeia) a v nich jsou obsaženy zřetelné kynické prvky, jako je zrušení peněžního oběživa, chrámů, manželství a názor, že pravé společenství tvoří jen dobří a ctnostní lidé. Tento spis prý Zénón napsal ještě v době, kdy byl mladým stoupencem Kratéta.

Kratés zemřel ve stařeckém věku a byl pochován v Boiótii.

Dílo

Těžiště Kratétovy činnosti spočívalo v ústním kázání a napomínání, ale psal též tragédie, hymny, elegie a zvláště parodické básně. Z Kratétova díla známe jen několik zlomků, z jeho různých básní se zachovalo asi 60 veršů. +more V původním znění jsou fragmenty vydány v publikaci: * DIELS, Hermann. Poetarum philosophorum fragmenta. Berolini: Weidmann, 1901. [Viz str. 216-223. ] Některé výroky a verše v českém překladu jsou v publikacích: * DIOGENÉS LAERTIOS a MACHOVEC, Dušan, ed. Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. . [Viz stať „Kratés" na str. 249-252 a další místa dle rejstříku. ] * Řecké epigramy anthologie palatinské: (výbor). Překlad Rudolf Kuthan. Praha: Česká akademie věd a umění, 1938. XIV, 93 s. * STIEBITZ, Ferdinand, ed. a Hošek, Radislav, ed. Bohové se smějí. Překlad Ferdinand Stiebitz. Vydání první. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1965. 249 s.

Zachovala se též sbírka 35 dopisů, které jsou přičítány Kratétovi; jde však o falzifikát z doby římského císařství. Tyto dopisy jsou v původním jazyce vydány v publikaci: * Epistolographi Graeci, rec. +more R. Hercher, Parisiis, Didot 1873, p. 208-217.

Čtyři z těchto podvržených dopisů jsou v českém překladu publikovány v knize: * BORECKÝ, Bořivoj, ed. Píši ti, příteli. +more Překlad Václav Bahník. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1975. 400 s. [Viz str. 19; dále viz i str. 8 a 323. ].

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

BAHNÍK, Václav, ed. et al. +more Slovník antické kultury. [1. vyd. ]. Praha: Svoboda, 1974. 717 s. [Heslo „Kratés" je na str. 325; autor Václav Bahník. ] * BORECKÝ, Bořivoj a kol. Slovník spisovatelů. Řecko : antická, byzantská a novořecká literatura. 1. vydání. Praha: Odeon, 1975. 668 s. [Heslo „Kratés" je na str. 370-371; autor Jan Janda. ] * CANFORA, Luciano. Dějiny řecké literatury: [Orig. : Storia della letteratura greca]. Přeložila Dagmar Bartoňková. Praha: KLP - Koniasch Latin Press, 2001. 893 s. . [Heslo „Katés z Théb" je na str. 832; dále viz str. 778. ] * DIOGENÉS LAERTIOS a MACHOVEC, Dušan, ed. Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. . [Stať „Kratés" na str. 249-252 a další místa dle rejstříku. ] * RIST, John M. Stoická filosofie. Překlad Karel Thein. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 1998. 343 s. Oikúmené. . [Viz kapitolu „Kynismus a stoicismus" na str. 62-89 a dále str. 247. ].

Externí odkazy

[url=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/141958/Crates-of-Thebes]Heslo v Britannice[/url]

Kategorie:Starověcí Řekové Kategorie:Antičtí filozofové Kategorie:Řečtí filozofové +more_n. _l. '>Kategorie:Narození ve 4. století př. n. l. Kategorie:Narození v Thébách Kategorie:Úmrtí ve 3. století př. n. l. Kategorie:Úmrtí ve Středním Řecku Kategorie:Pohřbení ve Středním Řecku Kategorie:Muži.