Kravařsko

200px| Typická krajina Kravařska Kuhländchen či Kravařsko je název území horního Poodří, známého odvěkou tradicí chovu skotu, která je společná i pro mnohem širší oblast moravsko-slezského pomezí, manifestována v názvech mnohých sídel (Kravaře, Krowiarki, Gliwice/Chlevice apod.) Historická existence určitého národnostního pnutí (1848-1918) v dané oblasti způsobila, že geografické vymezení pojmu dnes není chápáno jednoznačně, ale spíše podle úsudku jeho jednotlivých šiřitelů.

V českojazyčném prostředí je pojem Kravařsko českou vlasteneckou reakcí z 2. pol. +more 19. století na reálnou existenci národopisné oblasti Kuhländchen, obývanou obyvatelstvem hovořícím svébytným německým dialektem. Pojem Kravařsko se přitom měl s pojmem Kuhländchen ve všech ohledech (teritorium, jazyk, zvyky, kroje, písně, pověsti) paradoxně míjet.

Vznik názvu

Název Kravařsko vznikl překladem německého Das Kuhländchen, neboli země krav, kraví země. K autorství českého názvu se přihlásil Alois Vojtěch Šembera v dopise Janu Lepařovi ze dne 25. +more října 1859 slovy: „Kravařsko však teprv já jsem si udělal; lid toho nezná. “ S vlnou intelektuálních sporů o českou identitu a české dějiny odvozovali čeští autoři 19. století název Kravařsko od rodu Pánů z Kravař, byť tento rod vymřel v 15. století, tedy 300 let před prvním uvedením názvu Kuhländchen.

Vlastivědný sborník Moravské Kravařsko, vydaný v roce 1898, rozlišuje mezi Moravským Kravařskem a Kravařskem. Na odkaz sborníku se snažil navázat časopis Kravařsko, vydávaný v letech 1932-1938 a po válečném umlčení v letech 1946-1949.

Územní rozsah Kravařska

Sborník Moravské Kravařsko ztotožňuje politický okres Nový Jičín (okres Novojický) s Moravským Kravařskem, jde tedy o 73 obcí. Území Kravařska však blíže neohraničuje.

Časopis Kravařsko již ztotožňuje politický okres Nový Jičín (okres Novojický) s Kravařskem, bez přívlastku Moravské: „Nechceme se omeziti pouze na okres novojický, na nějž se vztahuje název „Kravařsko“, ale chceme obsáhnouti i okolí, a kterým souvisíme zeměpisně, minulostí, kulturně i jazykově.“

Města Kravařska

Nový Jičín (něm. Neutitschein) * Fulnek (něm. +more Fulnek) * Odry (něm. Odrau) * Studénka (něm. Stauding) * Bílovec (něm. Wagstadt).

Obyvatelstvo Kravařska

Obyvatelstvo Kuhländchen původně tvořili Němci, kteří území osídlili mezi začátkem 2. poloviny 13. +more století a 15. stoletím. Byli dlouhodobě izolováni od ostatních německých území. Proto mluvili dialektem, který si zachoval starobylý ráz. Lidové nářečí bylo zřetelné v lidových písních a popěvcích, pověstech, říkankách a hádankách (Joseph George Meinert publikoval téměř 1000 nářečních výrazů).

Územně zbytnělé Kravařsko českých autorů poté zahrnovalo i české obce a vykazovalo tak větší podíl Čechů v celkové populaci. Statistika národností se posunula ve prospěch Čechů, ale Němci stále početně dominovali.

Tímto účelovým vymezením území z rukou českých autorů však utrpěla věda, konkrétně etnografie. Do území byly zahrnuty obce, které národopisci řadili k valašským či lašským.

Moderní užití názvu Kravařsko

Nejčastější výskyt pojmu Kravařsko, resp. Moravské Kravařsko je v komerční sféře. +more Asociace regionálních značek provozuje server, který představuje výrobky, služby a zážitky, kterým vydala certifikát. Paradoxní je, že výzvy pro udělení regionální značky „Kravařsko“ vyhlašuje Místní akční skupina Regionu Poodří. Přitom je pojem Poodří konkurujícím názvem v oblasti turistiky.

Geografie regionu

Území Kravařska se rozprostírá podél horního toku řeky Odry v délce dvaadvaceti kilometrů a v šíři dvanácti kilometrů mezi pohořím Hrubého Jeseníku (Altvatergebirge) a Beskyd (Beskiden).

Na jihu ohraničuje jeho území spojnice mezi obcemi Ženklava (Senftlebe) - Bludovice (Blauendorf), tvořící do roku 1945 jižní hranici německého jazykového poloostrova (schlesisch). Spojnice pak pokračuje na západ přes ves Lučice (Lutschitz) k Jeseníku nad Odrou (dříve Německý Jeseník, Deutsch Jassnik) k obci Dolní Vražné (dříve Velké Vražné, Gross Petersdorf), aby se zde napojila na výběžek bývalého fulneckého panství, který hluboce proniká do Slezska, a pokračovala směrem na Jistebník (Stiebnig), který je hraniční obcí německého jazykového poloostrova na severu. +more Východní spojnici, která se kryje s jazykovou hranicí, tvoří obce Mošnov (Engelswald), Skorotín (Gurtendorf), Sedlnice (Sedlnitz) a Ženklava. Souvislé německé osídlení je zde přerušeno českými jazykovými ostrůvky mezi Studénkou a Pustějovem a Libhoští a Rybí.

Do Kravařska jsou zahrnovány i německé obce na Odersku, které však nebyly v držení rodu z Kravař. Německá literatura se různí v zařazení obcí do této oblasti. +more K rozšíření původního Kravařska dochází v průběhu druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století.

V roce 1930 mělo Kravařsko asi 100 000 německých obyvatel a patřilo mezi nejhustěji osídlené oblasti ČSR. Kravařsko se rozprostírá přibližně mezi obcí Bělotín (něm. +more Bölten), městy Nový Jičín (něm. Neutitschein), Štramberk, Příbor, Klimkovice a Fulnek. Pocházejí odsud slavné osobnosti jako např. Johann Gregor Mendel z Hynčic u Oder (něm. Heinzendorf) a Sigmund Freud z Příboru (něm. Freiberg in Mähren). Převážná část německy hovořícího obyvatelstva Kravařska, jež se nevyslovila proti obsazení Československa nacisty, byla po skončení druhé světové války na základě tzv. Benešových dekretů vyvlastněna a mezi roky 1945 a 1947 odsunuta.

Moravskoněmecké Kuhländchen a jeho území

Název Kuhländer se vyvinul ze staršího tvaru Khüländer, který se objevil v roce 1786 v dílech Franze Josepha Schwoye a Jana Hankeho z Hankenštejna.

Joseph George Meinert se v roce 1797 stal vychovatelem v rodině hraběnky Josefíny Pachtlové z Rájova, rozené Malabaila de Canal, majitelky zámku v Bartošovicích. Pracovní vztah přerostl ve vztah osobní. +more Když byl předčasně penzionován, uchýlil se na zámek v Bartošovicích. Zde ho zaujalo nářečí zdejšího lidu. Během čtyř let vyslechl na 100 lidových zpěváků a vyprávěčů a sbíral folklórní materiál Kuhnlänchen. Zpracovaný sběr vydal roku 1817 jako „Der Frygie, Alte teutsche Volkslieder in der Mundart des Kuhlandäs“. Zde stanovil, že Kuhlländechen zahrnuje 28 obcí, z toho 24 německých.

Porovnání Etnografického regionu Kuhländchen a národoveckého Moravského Kravařska

Porovnáním různých znaků obou teritorií je zjevné, že se jedná o dvě rozdílné entity:

Není jasné, co přívlastek „Moravské“ říká: * Je to rozlišení mezi Moravským Kravařskem a neexistujícím Slezským Kravařskem? * Je to rozlišení mezi Moravským Kravařskem a „Německým Kravařskem“, přesněji Kuhländchen?

Vhodné použití pojmu Kuhländchen a Moravského Kravařska (Kravařska)

Pojem Kuhländchen je historicky dobře funkční pro období, kdy na území žilo původní německé obyvatelstvo. Po roce 1945, kdy došlo k odsunu německého obyvatelstva, vymizely všechny národopisné znaky, tvořící etnografický region: dialekt, zvyky, kroje.

Vágní a vlastenecký pojem Moravské Kravařsko splnil svou roli při sebeuvědomování Čechů v politickém okrese Nový Jičín. Území administrativně stanoveného politického okresu novojického se mechanicky stalo i územím Moravského Kravařska. +more Po odsunu Němců zanikla potřeba národní soutěže a název se nepoužíval. Po roce 1989 je oprášen lokálními patrioty, ale ani tehdy nemá znaky svébytné oblasti. Popisnější je název Poodří, který se úspěšně prosadil.

Reference

Literatura

SCHULIG, Heinrich. Meine Heimat, das Kuhländchen. +more Jägerndorf: [vl. n. ], 1908. Dostupné také z: https://kramerius5. nkp. cz/uuid/uuid:74f68700-5a5f-11de-bd91-0013d398622b, 11. března 2024. * MEINERT, Joseph Georg. Alte teutsche Volkslieder in der Mundart des Kuhländchens, Erster Band: Der Fylgie. Wien: Perthes und Beßer, 1817. Dostupné také z: https://kramerius5. nkp. cz/uuid/uuid:9debfa30-703e-11e6-a429-001018b5eb5c, 11. března 2024. * Moravské Kravařsko: politický okres novojícký. V Hranicích: Prokop Zapletal, 1898. Dostupné také z: https://kramerius5. nkp. cz/uuid/uuid:30b6e890-ed46-11dd-9375-000d606f5dc6, 11. března 2024.

Externí odkazy

http://www.kuhlaendchen.de * http://www.moravskekravarsko.cz

Kategorie:Etnografické regiony Česka Kategorie:Morava Kategorie:Geografie Moravskoslezského kraje