Kristián Schröder

Kristián Schröder, psán též Šreter, Schrötter (1655, Goslar, Německo - 1. května 1702, Praha) byl císařský a královský malíř, správce a inspektor obrazárny na Pražském hradě, vladyka a malostranský radní.

Život a dílo

V rodném Goslaru se vyučil malířem a složil mistrovskou zkoušku. Od roku 1674 je doloženo jeho působení ve službách Jana Jiřího Jáchyma hraběte Slavaty v Jindřichově Hradci. +more Hrabě zastávající úřad nejvyššího hofmistra vyslal Schrödera na studijní pobyt do Říma a Benátek, kde Schröder byl v letech 1677-1679. Pro zdokonalení techniky navštěvoval římské akademie a byl žákem malíře a sochaře Cira Ferriho. Kromě vzdělávání měl pro hraběte malovat kopie vybraných obrazů. Po návratu pro něj Schröder namaloval rozměrný oltářní obraz v kostele Nejsvětější Trojice při později zaniklém paulánském klášteře v Klášteře, nejspíše v roce 1681.

Od roku 1681 žil v Praze a v roce 1684 se stal inspektorem královské obrazárny v Praze a současně císařským a královským malířem. V témže roce se 15. +more května na Malé Straně oženil s paní Dorotou, rodným jménem Ledererovou, vdovou po radním písaři Janu Jankovičovi. V roce 1685 zakoupil dům U Zlaté sekery v dnešní Břetislavově ulici. Z manželství se narodila dcera Veronika, pokřtěná 9. října 1686 v malostranském kostele sv. Mikuláše. V roce 1691 pracoval na malbách Španělského sálu, později přestavěného a přemalovaného. Přátelil se s dalšími malíři, což dokládá jeho účast jako kmotra při křtu syna malíře Jana Jakuba Stevense ze Steinfelsu v roce 1696 či jako svědka na svatbě Izáka Godyna v roce 1700. V témže roce se vzdal funkce dvorního malíře.

Schröder neoplýval tvůrčím nadáním, dokázal však zručně vytvářet kopie děl zahraničních mistrů 16. a a 17. +more století, což mu zajišťovalo obživu. Např. Gundakar z Ditrichštejna pro svůj nově vystavěný zámek v Libochovicích objednal v roce 1689 více než 42 kopií obrazů z hradčanské obrazárny, což byl v 17. století v Evropě obvyklý způsob vybavení zámku. Po smrti Gundakara v objednávce pokračoval nejvyšší císařský hofmistr Ferdinand z Ditrichštejna. Schröder dodal obrazy dle výběru dvorního šacmistra Leuxe, na kterých převažují mytologické scény včetně náboženství a žánrové malby. Původní kolekce Schröderových kopií je v současnosti rozdělená, na libochovickém zámku zůstalo 22 kopií. Dalších 17 kopií odvezl hrabě Jan Josef Herberstein, pozdější majitel zámku, na slovinský zámek Ptuj, kde jsou uchovávány. V některých případech nešlo o věrné kopie, protože kompozice dřevěného obložení stěn sálů zámku vyžadovala přibližně čtvercový formát obrazů a tedy nezbytnou úpravu kopií do tohoto formátu. Historička umění Eliška Fučíková považuje libochovické kopie za málo přitažlivé a rutinní obrazy. Zatímco je známá řada provedených kopií, není známo jediné samostatné malířské dílo, které by bylo možné Kristiánovi Schröderovi s jistotou připsat.

Několik let po Schröderově smrti se jeho dcera Veronika Alžběta provdala 2. března 1707 v kostele sv. +more Mikuláše na Malé Straně za Jana Blažeje Santini-Aichela, otcova žáka, což odpovídalo tehdejším dobovým sňatkovým zvyklostem ve vztahu učedník-mistr.

Učitel mistrů

Kristián Schröder se do historie zapsal především jako učitel dvou velikánů - malířství se u něj v letech 1683-1687 učil Petr Brandl a Jan Blažej Santini-Aichel, žákem byl i Václav Jindřich Nosecký. Jako správce hradní obrazárny mohl Schröder svým žákům představit italské mistrovské obrazy, které pro ně byly inspirací, zdrojem motivů a také díky malování kopií zdrojem obživy. +more Za učení Brandla nebyl Schröder ještě členem malířského cechu a neměl právo řádného školitele, Brandl byl osmým žákem, který se u něj nedoučil. Schröder nejspíše s ohledem na svou funkci u dvora necítil potřebu vstoupit do cechu malostranských malířů, což změnil svým vstupem až v roce 1694.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

Literatura

Bohumír Jan Dlabač: Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien Prag, 1815, Bd. III, S. +more 69 * Alice Fornasiero: Aspects of artistic training and patronage in Bohemia in the second half of the 17th century. The case of Christian Schröder (1655-1702), disertační práce, Ústav dějin křesťanského umění, 2017.

Kategorie:Čeští výtvarníci Kategorie:Narození 1655 Kategorie:Narození v Goslaru Kategorie:Úmrtí 1702 Kategorie:Úmrtí 1. +more května Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži.