Cesko.wiki Kriva Palanka
Author
Albert FloresKriva Palanka (v makedonské cyrilici Крива Паланка), je město v severovýchodním regionu Severní Makedonie, u hranice se Srbskem a Bulharskem, v blízkosti pohoří Osogovska planina. Je správním střediskem stejnojmenné opštiny. Má celkem 14 558 obyvatel.
Poloha
Název města vznikl doslovným překladem tureckého názvu Egri Dere (křivá řeka) do makedonštiny. Město se nachází v kaňonu divoké řeky s názvem Kriva, palanka je makedonský výraz pro menší sídlo. +more Původně bylo nazýváno Kriva Reka Palanka, později se název zkrátil. Rozkládá se po obou březích řeky; hlavní silnice, která prochází přes město z Kumanova k bulharské hranici prochází přímo středem Krivé Palanky. Střed města se nachází v místě soutoku potoka Duračka Reka s Krivou Rekou.
Historie
Kriva Palanka na počátku 20. +more století. Město se rozvinulo z podhradí, které obklopovalo tureckou pevnost. Ta zde byla postavena v polovině 17. století na ochranu přirozené obchodní stezky, která spojovala Sofii se Skopje. Podle záznamů tureckého cestovatele Evliji Čelebiho zde stálo okolo roku 1660 zhruba padesát domů v místní pevnosti a dalších 800 v její blízkosti. Záznam nicméně dokládá pouze existenci sídla, neboť Čelebiho popisy jednotlivých měst Osmanské říše své doby bývají většinou zpochybňovány pro svoji nepřesnost.
Později byla v okolních horách nalezena železná ruda, což přispělo k dalšímu rozvoji sídla. V závěru +more_století'>19. století zde existovalo sídlo, v němž žilo několik tisíc lidí.
Až do první balkánské války byla součástí Osmanské říše. Obyvatelstvo tehdejšího sídla bylo smíšené; pravoslavné i muslimské. +more Do roku 1912 se sem uchýlila řada muslimů ze sousedního Bulharska, které zmítaly různé politické změny. Z administrativního hlediska bylo součástí Kosovského vilájetu (který zahrnoval území podstatně rozsáhlejší než je současné Kosovo). Podle statistik Vasila Kǎnčova („Makedonie. Etnografie a statistika“) z roku 1900 čítalo sídlo 1500 bulharských křesťanů, 2500 Turků (muslimů), 20 Vlachů a 320 Romů.
Po roce 1912 se stala součástí srbského království. Během první světové války ji okupovalo Bulharsko. +more Po roce 1918 byla součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Turci se po válce vystěhovali do Turecka a došlo k propadu v počtu obyvatel, takže v prvním jugoslávském sčítání lidu v roce 1921 zde bylo napočítáno jen 2148 lidí.
Jako málo rozvinuté sídlo získala značné množství investic do svého rozvoje; postavena byla nová budova obecního úřadu, dům důstojníků, gymnázium, nemocnice apod. Kriva Palanka se také stala samosprávnou obcí (sídlem opštiny). +more Vzhledem k blízkosti hranice s pro Jugoslávii nepřátelským Bulharskem zde bylo přítomno vojsko, které dohlíželo na hranici a případné pronikání radikálů na území dnešní Severní Makedonie. Za druhé světové války byla opět připojena k Bulharsku. Osvobozena byla v roce 1944.
Ekonomika
Hlavní význam v hospodářství má především blízkost hranice s nedalekým Bulharskem a obchod. Značná část obyvatelstva je zaměstnána v zemědělství, míra industrializace města i regionu je nízká. +more Prochází tudy tranzitní silnice, železniční spojení Kriva Palanka se zbytkem země nemá. V minulosti tudy nicméně byla projektována železniční trať z Kumanova k bulharské hranici, nebyla však nikdy dokončena. V roce 2022 bylo rozhodnuto, že odsud k bulharské hranici nicméně trať vybudována bude, a to prostřednictvím turecké stavební společnosti.
Kultura a pamětihodnosti
Kriva Palanka má také své městské muzeum. Místní kostel je zasvěcen svatému Demeterovi (Dimitrije).
V blízkosti města se nachází klášter Joachima Ostrovského, který patří k navštěvovaným turistickým lokalitám.
Osobnosti
Z Krivé Palanky pocházely tyto významné osobnosti:
* Firoklis Antonov, člen VMRO * Boris Arsov, člen ASNOM * Milica Stojanova, makedonská divadelnice