Cesko.wiki Křížek (znak úmrtí)
Author
Albert FloresKřížek (†) je typografický znak používaný k několika účelům. Pro odlišení od znaků # a ♯, nazývaných rovněž „křížek“, a od kříže jakožto symbolu křesťanství se také někdy nazývá dlouhý křížek, filologický křížek, obelisk nebo (zvláště v informatice) anglickým slovem (dýka). Je to jeden ze symbolů, které se postupně vyvinuly ze značky obelos užívané řeckými gramatiky. Existují i varianty dvojitý křížek (‡, diesis), trojitý křížek a obrácený křížek.
Původ a vývoj
Křížek se vyvinul z varianty značky obelos, původně graficky reprezentované vodorovnou čárou - nebo čárou s jednou nebo dvěma tečkami ÷. Představuje kovový rožeň, šíp nebo hrot oštěpu a symbolizuje tak vypíchnutí nebo vyříznutí podezřelé části textu.
Tři varianty znaku obelos Obelos zřejmě zavedl homérský učenec Zénodotos v rámci systému edičních značek. +more Těmi označoval sporná nebo poškozená slova či pasáže v rukopisech Homérových eposů. Jeho systém zdokonalil jeho žák Aristofánes z Byzance, který zavedl asterisk a pro obelos používal symbol ve tvaru ⊤; dále pak Aristofanův žák Aristarchos ze Samothráky.
Zatímco asterisk se používal pro editorské doplňky, obelos označoval korektorem odmazané chybné rekonstrukce. Jednalo se o nedoložená slova rekonstruovaná pouze za účelem argumentace a označení implikovalo, že autor nevěřil, že takové slovo či slovní tvar skutečně někdy existovaly. +more Někteří učenci používali obelos ve dvojici se znakem metobelos („konec obelu“), který měl podobu dvou teček nad sebou, malé gamy (γ), kladívka nebo diagonální čáry, někd s jednou nebo se dvěma tečkami. Metobelos se umisťoval na konec označované fráze.
Velmi podobným způsobem pozdější učenci označovali rozdíly mezi jednotlivými překlady či verzemi bible a jiných rukopisů. Órigenés (přibližně 184-253) takto označoval rozdíly mezi jednotlivými verzemi Starého zákona ve své edici Hexapla. +more Epifan ze Salaminy (31. -403) používal vodorovnou linku nebo háček (s tečkami či bez nich) a vzpřímený, mírně skloněný mečík představující obelus. Svatý Jeroným (asi 347-420) používal prosté vodorovné lomítko, ale pouze pro pasáže Starého zákona. Popisuje použití hvězdičky a mečíku takto: hvězdička rozsvěcuje světlo, mečík krájí a bodá.
Isidor ze Sevilly (asi 560-636) popsal užívání znaku takto: Obolus se připojuje ke slovům nebo frázím nadbytečně opakovaným, jakož i k místům, u nichž bylo zaznamenáno odlišné chybné čtení, aby, podoben šípu, zahubil nadbytečné a probodl chybné. […] Obolus s tečkou nahoře ukazuje místa, o nichž je pochybnost, mají-li být vymazána či ne.
Středověcí písaři hojně používali tyto symboly pro kritické značky v rukopisech. Krom toho byl křížek v raném křesťanství používán jako znaménko pro menší pomlku při zpěvu žalmů. +more Užíval se také společně s hvězdičkou jako značka pro nádech při recitaci, a vyskytuje se proto často ve spojení s čárkou.
V 16. století tiskař a učenec Robert Estienne užíval křížek pro označení označení rozdílů ve slovech či pasážích mezi různými verzemi řeckého Nového zákona.
Vzhledem k počtu variant a různému použití není shoda na tom, které symboly lze vlastně považovat za obelos. Značky ⨪ a ÷ se někdy považují za odlišný druh obelu. +more V užším smyslu lze za obelos považovat pouze vodorovnou čáru a symbol křížku.
Moderní užití
+more_Židovské_prostředí_se_však_obvykle_použití_křížku_vyhýbá_a_datum_úmrtí_označuje_slovně,_pomlčkou_nebo_Davidova_hvězda'>Davidovou hvězdou V novější typografii se křížek používá pro označení úmrtí, vymření, zániku, zrušení nebo zastaralost. Hvězdička (asterisk) a křížek umístěné u letopočtů či dat označují čas narození a úmrtí. Umístění křížku bezprostředně před nebo za jméno osoby označuje osobu zemřelou; číslem se někdy udává věk, ve kterém osoba zemřela. Ve slovnících označuje křížek slovo nebo tvar zastaralý, již neužívaný. V genealogii se užívá i v kombinaci s hvězdičkou (†* = narozen mrtev; *† = zemřel v den narození; †† = vymření rodu či linie).
Navzdory své současné grafické podobě křížek není odvozen od „latinského“ kříže (v základní podobě uveden v Unicode na pozici U+271D) a nemá bezprostřední souvislost s křesťanstvím. Tím lze ospravedlnit i jeho užívání ve významu úmrtí u osob nehlásících se ke křesťanskému vyznání, případně u křesťanů z denominací odmítajících uctívání kříže. +more Přesto se v praxi některé komunity užívání tohoto znaku vyhýbají.
Křížek označující poznámku v britském tisku z r. +more 1839 svým grafickým provedením zdůrazňuje odvození od nože či špízu, a ne od latinského kříže Křížek se také užívá k označení poznámky pod čarou, pokud už v daném úseku textu byla dříve použita hvězdička (popř. i dvě a tři hvězdičky). Další poznámky se po využití dvou a tří křížků označují dvojitým křížkem, popřípadě kombinacemi hvězdičky a křížku.
Další užití: * V matematice a fyzice: sdružený operátor, někdy se označuje i hvězdičkou (asteriskem). * V textové kritice a v kritických edicích rukopisných děl označuje části, které nejsou považovány za původní. +more * V katalozích se dvojitým křížkem označuje pole standardu MARC. * V šachu se někdy používá k označení tahu vedoucího k šachu (jednoduchý křížek) nebo k matu (dvojitý křížek nebo dva křížky). Častější je však užívání znaků + a #. * V chemické kinetice se dvojitým křížkem označuje přechodový stav.
