Lamottové z Frintropu

Lamottové z Frintropu nebo La Motte von Frintrop (respektive Lamotte de Frintropp) byl šlechtický rod původem z Francie, který se za třicetileté války a během pobělohorských konfiskací usadil v Čechách. První statky získali v oblasti Jizerských hor od Albrechta z Valdštejna. Během 17. a 18. století rozšiřovali své majetkové aktivity do východních a západních Čech a v roce 1657 získali šlechtický titul rytíře. Na svých statcích nechali vybudovat několik zámků, žádný z nich se ale v původní podobě nedochoval do současnosti (Sychrov). Členové rodu sloužili v armádě a také v nižších zemských úřadech, v jedné linii dosáhli v roce 1756 titulu svobodných pánů. Kvůli vysokému zadlužení během 18. století museli prodat všechny majetky v Čechách (naposledy se jednalo v roce 1794 o statek Jesenný). Následně potomci rodu sloužili převážně v armádě a žili mimo Čechy.

Historie rodu

kaple sv. +more Kříže), Jesenný) Z rodu se v Čechách poprvé objevil Pierre Antoine de La Motte, který byl za třicetileté války plukovníkem císařské armády a velitelem jezdectva. Po jeho smrti manželka Gertruda zajistila své potomstvo majetkem získaným v Čechách. Gertruda, rozená Schivelbergová (1575-1654), pocházela z Nizozemí a poprvé byla provdaná za Joachima Frintroppa, který byl také důstojníkem Valdštejnovy armády. Pierre Antoine de La Motte byl jejím druhým manželem a adoptoval děti z Gertrudina předchozího manželství, rodina následně užívala jméno Lamotte de Frintropp, neboť původní tvar rodového příjmení de La Motte užívali v Čechách jeho synové z prvního manželství (Jean a Wenzel) usazení v Horažďovicích od roku 1619. [url=https://dspace5. zcu. cz/handle/11025/26890]]V roce 1627 koupila Gertruda od Albrechta z Valdštejna za 30 000 zlatých panství [[Jesenný[/url]] a Návarov s řadou okolních vesnic. Tyto statky byly v lenním svazku Frýdlantského vévodství a dědičné vlastnictví bylo Lamottům přiznáno až v roce 1653. Gertruda na svých statcích prosazovala rekatolizaci, potýkala se ale také s ambicemi významnějších majitelů sousedních panství Desfoursů a Gallasů, kteří si na Jesenný s Návarovem činili nárok. Pokračovatelem rodu byl Vincenc (1599-1670), který na konci třicetileté války osobně bránil svůj hrad Návarov proti útoku Švédů. Po úmrtí matky Gertrudy se na základě její poslední vůle majetkově vyrovnal se sestrami a jako svůj dědický podíl převzal Jesenný, kde nechal vybudovat raně barokní zámek vzniklý přestavbou staré tvrze (1664). V roce 1657 získal šlechtický titul rytíře spolu s českým inkolátem a ke zděděným statkům získal menší panství Albrechtice, které koupil v roce 1669 za 13 000 zlatých. Mimo jiné byl mecenášem katolické církve, podporoval především kostel Navštívení Panny Marie v Bozkově, kde nechal zřídit rodovou hrobku a jako první sem byl pohřben. Několik dalších členů rodu je pochováno ve františkánském kostele v Turnově.

Zámek Sychrov (1752) Pokračovatelem rodu byl syn Vincenc (1632-1680), který nechal postavit menší zámek v Albrechticích. +more Jeho syn Jan Jakub (1666-1733) pak v letech 1690-1693 postavil honosnější barokní sídlo v Sychrově. V roce 1710 přikoupil statek Starý Dub a také zde nechal postavit menší zámek v areálu hospodářského dvora. Působil také ve státních službách a v letech 1723-1729 byl hejtmanem boleslavského kraje. Jana Jakuba připomíná jeho erb nad vchodem do kostela sv. Mikuláše ve Světlé pod Ještědem. Jeho syn František (1706-1747) musel kvůli dluhům prodat Sychrov a jeho novými majiteli se stali Valdštejnové (1740), kteří jej připojili ke svému sousednímu panství Svijany. Současná podoba sychrovského zámku pochází až z velkorysé romantické přestavby v 19. století za dalších majitelů Rohanů. Po prodeji Sychrova se František Lamotte usadil ve Starém Dubu. Zemřel bez potomstva a po jeho smrti byl prodán i Starý Dub (1750).

+more_Jana_Nepomuckého_(Holovousy_(okres_Jičín)'>Holovousy Mladší Vincencův syn Maxmilián Rudolf (1668-1736) zdědil Jesenný, kde nechal upravit zámek a přistavět k němu kapli (1715). Jeho jméno a erb připomíná nedaleká poutní kaple sv. Kříže z roku 1734. Pravděpodobně jako výhodnou investici vlastnil v letech 1702-1725 statek Kostrčany v západních Čechách, kde vznikl menší zámek. Zámek je zde výslovně zmiňován až v 19. století, ale již ve smlouvě z roku 1725, kdy Maxmilián Rudolf prodával statek Clary-Aldringenům se uvádí panské sídlo (Schlössl) Po jeho prodeji koupil v roce 1728 statek Holovousy u Hořic s pěti vesnicemi, který byl určen pro mladšího syna Jana Václava, zatímco starší Josef (1692-1769) převzal Jesenný. V další generaci musel Jan Nepomuk (1738-1819) prodat Jesenný (1794) a jednalo se o poslední pozemkový majetek Lamottů v Čechách.

Zakladatelem panské linie byl Jan Václav Lamotte (1701-1768), mladší syn Maxmiliána Rudolfa. Po otci zdědil statek Holovousy, kde byl starý renesanční zámek, rodina pobývala také v nedalekých Hořicích. +more V Holovousech Lamottové prosluli finanční podporou kostela sv. Bartoloměje v Chodovicích, jehož vchod je zdobem rodovým erbem. Nákladem Jana Václava vznikla v Holovousech také socha sv. Jana Nepomuckého, na jejímž podstavci je dochován rodový erb (1751). Jan Václav byl císařským radou a v letech 1746-1751 hejtmanem hradeckého kraje. Po reorganizaci státní správy a rozdělení hradeckého kraje na dva menší celky byl pak v letech 1751-1763 hejtmanem nově vzniklého bydžovského kraje. Za zásluhy byl v roce 1756 povýšen do stavu svobodných pánů. Jeho starší syn Jan Josef (1745-1819) byl c. k. guberniálním radou a policejním ředitelem v Praze. Z manželství s Klárou Turbovou měl čtyři dcery, které zemřely v dětství. V roce 1786 kvůli dluhům prodal Holovousy a nadále již tato linie žádný majetek v Čechách nevlastnila. Pokračovatelem rodu byl Maxmilián František (1748-1823), který byl důstojníkem císařské armády a vojenská služba se pro jeho potomstvo stala tradicí po několik následujících generací. Maxmiliánovi synové František (1782-1845) a Jiří (1787-1859) dosáhli hodnosti generálmajora. a závěr své vojenské kariéry strávili v Itálii, oba také získali titul c. k. komořího. V další generaci Karel (1833-1864) padl v dánsko-německé válce a jeho bratr František de Paula (1835-1910) byl majorem c. k. zeměbrany. V rakouské armádě se naposledy připomíná František (* 1870), který se později vystěhoval do USA.

Během 17. až 19. +more století se Lamottové díky sňatkům spříznili s řadou starobylých českých rodin z nižší šlechty (Deymové ze Stříteže, Kapounové ze Svojkova, Zárubové z Hustířan, Obytečtí z Obytec). V Čechách z rodiny Lamottů naposledy prokazatelně pobývala Marie Friderika (1789-1858), která se provdala do rodu Vančurů z Řehnic, zemřela v Praze a je pohřbená v Chotěboři.

Osobnosti

Jan Jakub (1666-1733), hejtman boleslavského kraje, stavebník zámku v Sychrově * Jan Václav (1701-1768), císařský rada, hejtman hradeckého a bydžovského kraje, 1756 povýšen do stavu svobodných pánů * František de Paula (1782-1845), c. k. +more generálmajor, velitel v Mantově * Jiří (1787-1859), c. k. generálmajor.

Sídla rodu v Čechách

Albrechtice (1669-1740) * Holovousy (1728-1786) * Jesenný (1627-1794) * Návarov (1627-1666) * Kostrčany (1702-1725) * Starý Dub (1710-1750) * Sychrov (1669-1740)

Odkazy

Reference

Literatura

KOŠŤÁL, Vratislav, KOŠŤÁLOVÁ, Renata: Francouzská šlechta v českých zemích; Brno, 2021; s. 152-165 (kapitola Lamotteové z Frintroppu) * VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2014; Praha, 2011; s. +more 252-259 (heslo Lamotte de Frintropp).

Externí odkazy

[url=https://www.patricus.info/Rodokmeny/Lamotte.txt]Rodokmen rodu Lamottů z Frintroppu[/url]

Kategorie:České šlechtické rody