Cesko.wiki Leopold Vilém von Königsegg-Rothenfels
Author
Albert FloresLeopold Vilém von Königsegg-Rothenfels byl rakouský šlechtic, diplomat a politik, který sloužil jako státní kancléř Svaté říše římské a jako biskup brixenský. Narodil se v roce 1674 do významné šlechtické rodiny a postupně získával politickou a diplomatickou kariéru. V roce 1729 se stal státním kancléřem a zaujal klíčovou roli v evropské politice. Vedl vyjednávání a farmářské reformy, které přinesly hospodářské povznesení v Rakousku. Také byl aktivní ve věcech církve, kde se stal biskupem brixenským. Leopold Vilém byl známý svými schopnostmi, inteligencí a diplomatickým talentem. Jeho působení ve veřejném životě vyvolávalo kontroverze, ale je považován za jednoho z významných diplomatů a politiků své doby. Zemřel v roce 1751 ve věku 77 let.
Leopold Vilém říšský hrabě z Königsegg-Rothenfelsu ( Leopold Wilhelm Reichsgraf von Königsegg-Rothenfels) (25. května 1630 Immenstadt - 5. února 1694 Vídeň) byl německý šlechtic, diplomat a státník ve službách Habsburků. Od mládí se uplatňoval v diplomatických službách císaře Leopolda I., v letech 1669-1694 byl vicekancléřem Svaté říše římské. Získal říšský hraběcí titul (1665) a v roce 1675 obdržel Řád zlatého rouna.
Životopis
Pocházel ze staré šlechtické rodiny Königseggů ze Švábska, patřil k linii Königsegg-Rothenfels, která své jméno odvozovala od názvu hradu Rothenfels v jižním Bavorsku. Narodil se jako nejstarší syn prezidenta říšského komorního soudu Huga z Königsegg-Rothenfelsu (1596-1666) a jeho první manželky Marie Renaty, rozené hraběnky z Hohenzollern-Hechingenu (1605-1637). +more V roce 1651 byl jmenován císařským komořím Ferdinanda III. a v roce 1653 se stal členem říšské dvorní rady. Svou další kariéru spojil se službou císaři Leopoldovi I. V letech 1657-1658 jej doprovázel na korunovační cestě do Frankfurtu, dále pak do Uher a po rakouských zemích (1660). Řadu let se uplatňoval v diplomacii, byl císařským komisařem u říšského sněmu, u říšských států se snažil vyjednat finanční podporu pro válku s Turky, dále byl vyslancem v Bavorsku. V roce 1664 byl vyslán do Anglie, kde byl prvním císařským vyslancem po obnovení monarchie. Oficiálním úkolem této mise bylo oznámit úmrtí císařova mladšího bratra arcivévody Karla Josefa, fakticky ale i zde měl získat pomoc pro válku s Osmanskou říší, tato jednání ale skončila nezdarem.
V roce 1666 se stal viceprezidentem říšské dvorní rady, mezitím obdržel potvrzení říšského hraběcího titulu (1665), který již předtím získal jeho otec. Nakonec byl v letech 1669-1694 říšským vicekancléřem a trvale přesídlil do Vídně. +more U vídeňského dvora původně patřil k méně významné frakci soustředěné kolem císařovny-vdovy Eleonory Magdaleny (k této skupině dvořanů patřil například Albrecht z Zinzendorfu). V roce 1671 byl jmenován skutečným tajným radou, od roku 1676 byl členem Tajné státní konference, tj. státním a konferenčním ministrem. V souvislosti s tím také uvolnil své místo v říšské dvorní radě. Větší vliv na zahraniční politiku habsburské monarchie získal až v osmdesátých letech 17. století. V roce 1675 obdržel Řád zlatého rouna.
Zemřel ve Vídni 5. února 1694 ve věku 63 let, pohřben byl v klášteře Kempten poblíž rodových statků. +more Ve Vídni byl jeho sídlem Königsegg Palais v ulici Esterházygasse postavený v roce 1688 a zbořený v 19. století.
Rodina
Byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil ve Vídni v roce 1658 s Marií Polyxenou ze Schärfenbergu (†1683), která se později stala dámou Řádu hvězdového kříže. +more Druhý sňatek uzavřel v roce 1684 s Eleonorou Francescou di San Martino, markýzou di Parella (†1706). Na druhou svatbu byl pozván i císař Leopold I. , který se jí ale nezúčastnil, zastupoval jej kníže Ferdinand z Ditrichštejna, který také předal císařův svatební peněžní dar. Z prvního manželství pocházelo sedm synů a čtyři dcery (všechny děti se narodily ve Vídni).
* 1. Hugo František (1660-1720), biskup v Litoměřicích 1711-1720 * 2. +more Zikmund Vilém (1663-1709), říšský dvorní rada, císařský vyslanec v Anglii (1690) a Dánsku (1691-1697) * 3. Kristina (*1665, zemřela v dětství) * 4. Arnošt Bedřich (*1666, zemřel v dětství) * 5. Albrecht Eusebius (1669-1736), císařský komoří * 6. František Antonín (1672-1744), velkopřevor Maltézského řádu v Českém království 1738-1744 * 7. Josef Lothar (1673-1751), polní maršál císařské armády, prezident dvorské válečné rady, diplomat * 8. Anna Sofie (1674-1727), ∞ 1690 Prosper Ferdinand kníže z Fürstenbergu (1662-1704) * 9. Karel Fidelius Desiderius (1675-1731), císařský komoří, ∞ 1706 Marie Maxmiliána hraběnka z Althannu * 10. Marie Alžběta (1677-1734) * 11. Johanna Marie Anna (1679-1755), ∞ 1698 František Jiří hrabě z Manderscheidu (1669-1734).
Leopoldovi mladší bratři byli duchovními, Jan Eusebius (1643-1661) a Ignác Eusebius (1646-1681) byli kanovníky v Kolíně nad Rýnem a Štrasburku.
Odkazy
Reference
Literatura
Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, Štýrský Hradec, 2020; 1052 s. (heslo Königsegg, s. +more 297-299 [url=https://www. landesarchiv. steiermark. at/cms/dokumente/12799919_77967720/a7a9fa8a/NASCHENWENG%20Webseite%20Version%20Oktober%202020. pdf]dostupné online[/url] * KUBEŠ, Jiří: Trnitá cesta Leopolda I. za říšskou korunou (1657-1658). Volby a korunovace ve Svaté říši římské v raném novověku; České Budějovice, 2009; 327 s. ISBN 978-80-86829-43-2.
Externí odkazy
[url=https://de. wikisource. +moreorg/wiki/BLK%C3%96:K%C3%B6nigsegg-Rothenfels,_Leopold_Wilhelm_Graf]Leopold Vilém z Königsegg-Rothenfelsu in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich[/url] * [url=https://www. deutsche-biographie. de/sfz57376. html]Leopold Vilém z Königsegg-Rothenfelsu in: Deutsche Biographie[/url].
Kategorie:Königseggové Kategorie:Němečtí šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Hrabata Kategorie:Rytíři Řádu zlatého rouna Kategorie:Narození 25. +more května Kategorie:Narození 1630 Kategorie:Úmrtí 5. února Kategorie:Úmrtí 1694 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení v Bavorsku Kategorie:Muži.