Lili Zografu

Technology

12 hours ago

Author

Lili Zografu je česká herečka a tanečnice, která se proslavila zejména rolí ve filmové sérii Gympl s (r)učením omezeným. Narodila se v roce 1992 v Mostě a od malička se zajímala o umění a tanec. Ochotnické divadlo ji motivovalo ke studiu herectví a v roce 2014 získala titul bakaláře z oboru herectví na DAMU. Během své kariéry se objevila v několika televizních seriálech, filmech a divadelních inscenacích. Velkou popularitu jí přinesla role Veroniky v Gymplu, ve kterém hrála od roku 2012 až do roku 2017. Dále se objevila například ve filmech Rady lásky nejdou poslouchat, Dáma a král nebo Igelitový vláček. Mezi její další projekty patří například divadelní hra Návrh na zabití, seriál Cesty domů nebo rozhlasová hra Volání be-co. Lili Zografu je talentovanou a perspektivní herečkou, která si získala přízeň diváků svým výrazným hereckým projevem a osobitým stylem.

Lili Zografu, řecky Λιλή Ζωγράφου (17. června 1922, Iraklio, Kréta - 2. října 1998, tamtéž) byla řecká spisovatelka, novinářka a levicová politická aktivistka.

Život

Lili Zografu se narodila jako nejmladší ze čtyř dcer v rodině vydavatele novin a pozdějšího ministra tisku Andrease Zografose, který vedl svou rodinu velice přísně podle veškerých zásad "slušného chování", jak uvedla spisovatelka v jednom rozhovoru. Patriarchální poměry, panující v její rodině i na Krétě, jí vadily natolik, že se brzy osamostatnila, žila pracovala v Athénách a snažila se pracovat jako novinářka. +more Protože zde také žila s různými muži, rodina ji nakonec zavrhla.

Za druhé světové války žila v Paříži, kde studovala filologii na Sorbonně, aktivně se účastnila protifašistického osvobozeneckého hnutí, byla zatčena a ve vězení se jí narodila dcera Rena (1943-2003), básnířka a psychoterapeutka.

Už během svých studií Zografu přispívala do různých literárních časopisů. Roku 1949 vydala svou prvotinu, sbírku povídek Agápi (řecky Αγάπη, Láska), ve které se bez iluzí zabývá vztahy rodičů a dětí. +more Pak hodně cestovala po Evropě, pracovala jako novinářka. Známou se stala po vydání eseje o Nikosovi Kazantzakisovi Níkos Kazantzákis: énas traghikós (1959, řecky Νίκος Καζαντζάκης: Ένας τραγικός, Nikos Kazantzakis: tragická postava) a také díky svým reportážím z cest do Španělska a Portugalska ze šedesátých let. V období plukovnické junty (1967-1974) byla v Řecku perzekvována, byla bez zaměstnání a nesměla publikovat.

Její dílo je velmi rozmanité, obsahuje studie a monografie, romány (celkem jich napsala dvacet čtyři), povídky i divadelní hry, má většinou silně sociální charakter a zabývá se problémy žen 20. +more století, jak v rodině, tak i ve společnosti (často zobrazuje ponížení a nesvobodu žen). Autorka sama se však nikdy nepovažovala za feministku, proti feminismu se naopak ostře stavěla.

Zografu patří ve své zemi k nejčtenějším a nejvydávanějším spisovatelkám a je považována za zakladatelku moderní řecké ženské prózy.

Dílo

Αγάπη (Agápi) (1949, Láska), * Νίκος Καζαντζάκης: Ένας τραγικός (Kazantzákis: énas traghikós) (1959, Nikos Kazantzakis: tragická postava), * Βιογραφία- Άπαντα Μ. Πολυδούρη (1961), * Και το χρυσάφι των κορμιών τους (1961), * Οι καταραμένες (1962), * Οι Εβραίοι κάποτε (Μίκαελ) (1966), * Ο ηλιοπότης Ελύτης (1967), * Παιδεία ώρα μηδέν, ή της εκμηδένησης (1972), * Τι απόγινε κείνος που ήρθε να βάλει φωτιά(1972), * Αντιγνώση,τα Δεκανίκια του Καπιταλισμού (1974), * 17 Νοέμβρη 1973- Η νύχτα της μεγάλης σφαγής (1974), * Κ. +more Καρυωτάκης - Μ. Πολυδούρη- Η αρχή της αμφισβήτησης (1977), * Επάγγελμα: πόρνη (Epággelma: pórni) (1978, Povolání: prostitutka), česky jako Prostitutka, povídky odehrávajíci se v období řecké totalitní vojenské junty, ve kterých autorka řeší otázku lidské prodejnosti. * Η γυναίκα που χάθηκε καβάλα στο άλογο (1981), * Μου σερβίρετε ένα βασιλόπουλο παρακαλώ (1983), * Η γυναίκα σου η αλήτισσα (I gynaíka sou i alítissa) (1984, Vaše manželka, fena), * Η Συβαρίτισσα (1987), * Νύχτωσε αγάπη μου Είναι χτες (1990), * Που έδυ μου το κάλλος (1992), * Παραλήρημα σε ντο μείζονα (1992), * Σύγχρονός μας ο Κάφκα (1993, Náš současný Kafka), * Η αγάπη άργησε μια μέρα (I agápi árgise mia méra) (1994, Láska měla den zpoždění) * Από τη μήδεια στη Σταχτοπούτα - η ιστορία του φαλλού (1998).