Lokomotiva 131
Author
Albert FloresLokomotiva 131 je česká dieselová lokomotiva, která byla vyráběna v letech 1960 až 1986 ve dvou variantách. Původní verze, označená jako řada T 433.2, byla vyvinuta pro nákladní dopravu. Později byla zavedena modernizovaná verze T 433.3, která se věnovala také osobní přepravě. Lokomotiva 131 byla vybavena dvoudílným tělem, které umožňovalo snadný přístup k motoru a ostatním dílům pro údržbu. Poháněna byla šestiválcovým dieslovým motorem, který zajišťoval vysoký tahový výkon. Lokomotiva byla vybavena rovněž polovicemi vozu s odklápěcími střechami a poměrně velkou kapacitou pro přepravu různého nákladu. Lokomotiva 131 vynikala svou spolehlivostí a schopností přepravit těžké náklady i na náročných tratích. Byla to jedna z nejvíce používaných dieselových lokomotiv v Československu a později i v České republice. V současnosti se několik těchto lokomotiv nachází ve sbírkách muzeí. Lokomotiva 131 se stala ikonou československého železničního průmyslu a přispěla k modernizaci a zlepšení železniční dopravy v zemi. Má dodnes silnou popularitu mezi železničními nadšenci a je často vyhledávána pro nostalgické jízdy či speciální akce v souvislosti s železničním dědictvím.
Lokomotiva řady 131 je dvojdílná lokomotiva na stejnosměrný proud určená pro těžkou nákladní dopravu na sklonově náročných tratích mezi slezsko-moravsko-slovenským pomezím a východním Slovenskem. Byla vyrobena plzeňskou firmou Škoda (typ Škoda 58E) v letech 1980-1982 v počtu 50 dvojic.
Vznik
Po dokončení elektrifikace celé trati Žilina - Košice vyvstal problém v podobě nedostatku elektrických lokomotiv pro zajištění veškerého provozu. Pro vedení těžkých nákladních vlaků bylo nutné nasazovat až tři lokomotivy (obvykle řad 121 či 140, později i 183) a spotřeba lokomotiv tak byla značná. +more Řešením této situace se stal projekt výkonné dvojdílné nákladní lokomotivy, schopné dopravovat vlaky o hmotnosti i přes 2000 tun přes Štrbskou rampu (a na dalších tratích s podobnými sklonovými poměry). Plán počítal s výrobou celkem 100 dílů, tedy 50 dvojdílných lokomotiv. Zadání řešil osvědčený výrobce, představovaný Škodou Plzeň. Celá série byla vyrobena prakticky v jednom kuse bez prototypu, první stroj byl dokončen roku 1980, konečný počet byl završen o dva roky později.
Konstrukce
Lokomotivy řady 131 jsou v depu Čierna nad Tisou každodenními hosty Lokomotivu tvoří dva shodné díly, spojené běžným spřahovacím ústrojím zadní částí k sobě, každý díl má své vlastní číslo jako samostatná lokomotiva. +more Přestože jsou jednotlivé díly schopné vlastního pohybu, v praxi jezdí lokomotivy výhradně jako dvojdílné. Jde o stroj klasického skříňového typu, samostatný díl má pouze jedno stanoviště strojvedoucího, na druhém konci rámu se nachází dveře s návalky pro přechod do druhé lokomotivy. Střední část je tvořena strojovnou s rozjezdovými odpory, hlavním kontrolérem a chladicím okruhem. Pojezd tvoří vždy dva dvounápravové podvozky, v nichž jsou uloženy stejnosměrné sériové elektromotory (pro každou nápravu jeden).
Design lokomotivní skříně je podobný s lokomotivní skříní strojů řady 363, které byly vyvíjeny ve stejné době. Na rozdíl od nich ale mají na bočnicích každého dílu čtyři okna. +more Také se výrazně liší v elektrické výzbroji - pro urychlení vývoje a zjednodušení byla použita starší odporová regulace výkonu (z větší části převzatá z řady 130). Elektřina je odebírána pomocí dvou (resp. čtyř) polopantografů na střechách.
V rámci prováděných modernizací lokomotivy získaly elektronický řídící systém MIREL (vyvíjený přímo v RD Spišská Nová Ves) a některé stroje také klimatizaci stanovišť. Od vyrobení jsou tradičně lakovány do zeleného schématu se žlutým (dříve na několika strojích krémovým) výstražným pruhem, pouze doplněným logy majitele.
Provoz
Lokomotiva řady 131 v čele nákladního vlaku na vjezdu do Žiliny od Vrútek +morejpg|náhled'>Lokomotiva 131 ve stanici Český Těšín, únor 2020 Všechny lokomotivy byly z výroby dodány do depa ve Spišské Nové Vsi, kde jsou dislokovány dodnes, po oddělení nákladní divize jsou majetkem dopravce Železničná spoločnosť Cargo Slovakia. Od počátku zajišťují nákladní dopravu na „Trati družby“ ze Žiliny přes Košice do Čierné nad Tisou. Jedním z jejich důležitých výkonů je doprava vlaků se železnou rudou z Ukrajiny (jež je ze širokorozchodných vozů přeložena na překladišti v Čierné) pro ostravské a třinecké železárny. S nimi jezdí až do cílových stanic na české území. Do stoupání (především v úsecích Kuzmice - Ruskov, Margecany - Štrba a Čadca - Třinec) jsou k vlakům připojovány postrkové lokomotivy řady 183. Do rozpadu Československa dopravovaly vzácně vlaky až do Hranic či Olomouce, toto je však již minulostí. Dnes je až na výjimky jejich konečnou stanicí z tohoto směru Ostrava, případně Bohumín. Kromě této hlavní trati zajížděly do České republiky do roku 2015 i přes hraniční přechod Horní Lideč/Púchov, po změně napájecího systému v Púchově jsou však tyto dříve všední jízdy až do Valašského Meziříčí minulostí. Na Slovensku se vyskytují také na zbylých tratích elektrifikovaných stejnosměrnou soustavou, jimiž jsou tratě Košice - Plaveč, Čadca - Skalité a Slivník - Trebišov - Maťovce.
V lednu 2009 lokomotivy této řady získaly schválení pro provoz v Polsku a od 30. ledna 2009 začaly být provozovány na trase Plaveč/Muszyna - Kraków Prokocim, na polském území ve službách dopravce PKP Cargo.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://www.svetozor.eu/dopravna-technika/dvojdielny-elelektricky-rusen-131.html]Dvojdielny elektrický rušeň 131 (Škoda 58E) - Popis a technické parametre[/url]