Lotyšská národní knihovna

Lotyšská národní knihovna ( zkratka LNB) je národní knihovna podle zákona a největší knihovna v Lotyšsku vůbec. Sídlí v hlavním městě Rize, v nové budově zvané Zámek světla od srpna 2014. Instituce byla založena 29. srpna 1919.VILKS, Andris a Adolf KNOLL. Národní knihovna Lotyšska. Knihovna plus [online]. 2014, č. 1 [cit. 2018-08-25]. Dostupný z WWW: . ISSN 1801-5948.

Národní knihovna je veřejná instituce lotyšského ministerstva kultury. Hraje důležitou roli v rozvoji informační společnosti v Lotyšsku, poskytování přístupu k internetu, podpoře výzkumu a dalšího vzdělávání.

V květnu 2015 byla Lotyšská národní knihovna dějištěm čtvrtého summitu projektu Východní partnerství.

Historie

Lotyšská lidová rada vyhlásila dne 18. listopadu roku 1918 Lotyšskou republiku jako nezávislý stát. +more Dne 22. prosince téhož roku Lenin podepsal dekret Rady lidových komisařů uznávající nezávislost republiky. Dne 3. dubna 1919 založila sovětská vláda Lotyšskou ústřední knihovnu v domě na rohu ulic Kaļķu a Vaļņu. Po odchodu bolševiků byla budova navrácena původním majitelům a knihovna byla přesunuta do bývalé rezidence viceguvernéra Livonska (ulice Jauniela 26). V roce 1920 sídlila v budově naproti Rižskému zámku (náměstí Pils č. p. 2). Následně Národní knihovna v průběhu let vystřídala mnoho budov.

Historické názvy

Budova knihovny do roku 2013 Během německé okupace Rigy v letech 1941-1944 byla Státní knihovna přejmenována na Zemskou knihovnu . +more Po obsazení Lotyšska Sovětským svazem v roce 1944 se její název změnil na Státní knihovna Lotyšské sovětské socialistické republiky (lotyšsky Latvijas PSR Valsts bibliotēka). Od roku 1966 nesla, tak jak bylo v té době Sovětském svazu obvyklé, čestný název Viļa Lāča Latvijas PSR Valsts bibliotēka, podle spisovatele a lotyšského politika Vilise Lācise.

Ředitelé knihovny

Prvním ředitelem knihovny byl knihovník a bibliograf Jānis Misiņš (1862-1945), jehož velká sbírka knih tvořila základ fondu knihovny. V úřadu byl jen jeden rok. +more Později knihovnu vedla další řada mužů a jedna žena - Aina Deglava (1909-1992), jenž byla ředitelkou knihovny 23 let.

Současným, desátým, ředitelem je Andris Vilks (1957). V knihovně pracuje už od roku 1978 a jejím ředitelem se stal v roce 1989. +more Mezi jeho projekty patří zejména nová budova a vytvoření digitální knihovny. Rovněž působí na Fakultě sociálních věd Lotyšské univerzity.

Fond knihovny

V průběhu roku 1920 se počet výtisků ve fondu knihovny zvýšil až na 250 000 výtisků. V roce 1920 knihovna získala také právo povinného výtisku pro celé Lotyšsko. +more Velké přírůstky získala knihovna v letech 1939 a 1940, kdy v souvislosti s přesídlením Baltských Němců z pobaltských zemí převzala mnohé z jejich knihoven, včetně velké části knihovny „Společnosti pro historii pobaltských provincií v Rusku“ , která vznikla v Rize v roce 1834. Počet položek knihovny vzrostl v roce 1940 až na 1,7 milionu svazků. V důsledku toho musel být fond rozdělen a umístěn ve dvou budovách ve Staré Rize na ulicích Jēkaba iela 6/8 a Anglikāņu iela 5. V současnosti fond tvoří až 5 mil. výtisků.

Od roku 1946 byla - ze sovětského pohledu - "nebezpečná literatura" z fondu vyřazena; až do roku 1988 bylo možno tuto zakázanou literaturu získat jen na zvláštní povolení. V roce 1956 byla knihovna soustředěna do nově postavené budovy na ulici Krišjānise Baronse (Krišjāņa Barona iela).

V roce 1924 Lotyšsko přistoupilo k Bruselské konvenci, předcházející mezinárodní výměně tiskovin - oficiálních dokumentů, vědeckých a literárních publikací. Od roku 1950 začala knihovna publikovat „Kroniku časopisů a novinových článků“. +more V roce 1968 uspořádala knihovna první seminář pro baltské knihovny - lotyšskou, litevskou a estonskou (LiLaEst).

Zámek světla

Nová budova lotyšské národní knihovny byla postavena mezi lety 2008-2014 na levém břehu řeky Daugavy, naproti historickému centru, v hlavním městě Rize. Je též známá jako Zámek světla . +more Autorem návrhu je americký architekt Gunnar Birkerts, jenž má lotyšský původ a pro realizaci nové budovy byl vybrán již v roce 1989.

Současnost

+more8'>Pamětní mince knihovny v hodnotě 1 LAT, z roku 1992 V roce 1992 byl přijat zákon o lotyšské národní knihovně, jenž z knihovny udělal část národního bohatství. V témže roce vydala Národní banka Lotyšska pamětní minci v hodnotě jednoho lotyšského latu, kde je zobrazena nová budova knihovny. V roce 2006 byla založena národní digitální knihovna, její významnou kolekcí je Lettonica and Baltic Collection sesbíraná Otto Bongsem (1918-2006). O rok později (2007) byla knihovna zařazena na seznam vědeckovýzkumných ústavů Lotyšska.

Národní knihovna Lotyšska je členem mezinárodních knihovnických organizací: IFLA, CENL, CDNL, CERL, EBLIDA, ELAG, LIBER, IAML, IBBY, Bibliotheca Baltica a dalších mezinárodních organizací jako je UNESCO, ISO, IASA, ICON, IGELU. Používá mezinárodní standardy a normy jako jsou ISBN, ISSN a ISMN.

Národní knihovna nabízí prohlídky s průvodcem, během níž se návštěvníci seznámí s budovou, prací knihovny a nabízenými službami.

Odkazy

Reference

Literatura

Viesturs Zanders: Bibliotheken in Lettland. In: Bernhard Fabian (Hg. +more): Handbuch deutscher historischer Buchbestände in Europa. Eine Übersicht über Sammlungen in ausgewählten Bibliotheken. Bd. 7, Teil 2: Finnland, Estland, Lettland, Litauen. Bearb. von Cornelius Hasselblatt. Olms, Hildesheim 1997. . S. 141-148. * Viesturs Zanders: Latvijas Nacionālā bibliotēka - Lettische Nationalbibliothek. In: Bernhard Fabian (Hg. ): Handbuch deutscher historischer Buchbestände in Europa. Eine Übersicht über Sammlungen in ausgewählten Bibliotheken. Bd. 7, Teil 2: Finnland, Estland, Lettland, Litauen. Bearb. von Cornelius Hasselblatt. Olms, Hildesheim 1997. . S. 151-155. * Martin Klöker: Bibliotheksgeschichtliche Einleitung. In: Klaus Garber (Hg. ): Handbuch des personalen Gelegenheitsschrifttums in europäischen Bibliotheken und Archiven. Bd. 7: Riga - Tallinn. Teil 3: Riga: Akademische Bibliothek Lettlands, Historisches Staatsarchiv Lettlands, Spezialbibliothek des Archivwesens, Nationalbibliothek Lettlands, Baltische Zentrale Bibliothek. Olms, Hildesheim 2004. . S. 21-54. Darin S. 40-42 über die Lettische Nationalbibliothek. * Silke Berndsen: „Gut zehn Jahre haben wir über unsere Bibliothek diskutiert, aber gebaut haben wir sie nicht. “ Die Lettische Nationalbibliothek und ihr Neubau. In: Bibliotheksdienst, Jg. 44 (2010), S. 930-940.

Externí odkazy

[url=http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus141/wilks_knoll.htm#sdendnote4sym]Národní knihovna Lotyšska[/url] v Knihovna plus

Kategorie:Organizace v Lotyšsku Kategorie:Národní knihovny Kategorie:Kultura v Rize Kategorie:Stavby v Rize Kategorie:Vzniklo 1919 Kategorie:Postaveno v Lotyšsku 2014