Lucky (folklór)
Author
Albert FloresLucky je pojmenování pro nadpřirozené bytosti nebo bytosti z pohádek a legend v českém folklóru. Jedná se o různé formy fantastických postav, jako jsou skřítkové, víly, hadi a další. Tyto bytosti mají často schopnost ovlivňovat okolní svět, ať už ve prospěch nebo neštěstí lidí. Mají specifické vlastnosti a povahy, které se liší podle regionu. Byli považováni za bytosti zla nebo prospěchu, a lidé je obvykle obdivovali nebo se je snažili získat na svou stranu. Lucky byly často spojovány s konkrétními přírodními prvky, jako jsou lesy, hory, potoky nebo jezera. Byly také spojovány s určitými místy, jako jsou kamenné kruhy nebo opuštěné stavby. Lucky byly obvykle neviditelné pro lidské oči, avšak mohly se ukázat nebo projevit se ve formě zvuků nebo světelných jevů. Některé lucky mohly mít také podobu zvířat. Ve folklóru existuje mnoho příběhů o setkáních lidí s lucky a o jejich interakci s nimi. Tito pověrčiví bytosti mohly být jak přátelské, tak i nebezpečné. Lidé se snažili získat lucky na svou stranu pomocí různých rituálů, obětí nebo nosit předměty, které lucky obdivovaly nebo je opakovaně přivolávaly. Dříve byly lucky vnímány jako velmi reálné bytosti, které ovlivňovaly každodenní život lidí. S postupem času a modernizací se však víra v lucky vytrácí a mnoho jejich příběhů a tradic je zapomenuto. Nicméně lucky zůstávají důležitou součástí českého folklóru a jsou stále součástí lidových pověstí a tradic.
Lucky jsou maskované ženské postavy, které v české a slovanské lidové kultuře vykonávají v předvečer 13. prosince - svátku svaté Lucie rituální obchůzku. Luckám se podobají další maskované ženské postavy adventu - barborky, perchty a jiné středozimky.
Česko
Podoby, množství a chování lucek je velmi rozmanité, typicky jsou však oděné v dlouhém bílém rouchu, mají zabílené tváře a kontrolují zákaz předení a šití. Může chodit pouze jedna, dvě, tři i více lucek a mohou být doprovázeny průvodem s postavami jako je kněz, poutník, řezník, kominík nebo družičky. +more V jižních Čechách měly lucky navíc dlouhé bílé zobáky a tiše vcházely do světnice a vymetaly husí perutí smetí v rámci očistného rituálu. Jinde zase měly masku koňské hlavy nebo byly vedeny dívkou, jež představovala samotnou světici.
Nejstarší zmínka o luckách, respektive o chození s Lucií podal v roce 1804 Jakub Jan Ryba, který o tomto zvyku hovoří jako o luciatství. Jednalo se o dívku v bílých šatech, plachetkou přes vlasy a obličejem pomazaným sádlem a obíleným moukou, kterou bylo hrozeno zlobivým dětem - měla si je dát do břicha. +more Václav Krolmus zmiňuje Lucku z jižních Čech, co měla velký nůž na párání břich dětí, jež v předvečer jejího svátku nedodržují půst - stejně jako činila o Štědrém dnu Perchta. V Kostelci nad Vltavou chodilo za lucky tři až šest dívek, o soumraku přicházely do stavení, nesrozumitelně pozdravily, symbolicky uklízely, káraly děti a hrozily jim, případně je obdarovávaly pokud se uměly modlit. Pokud narazily na svobodné mladíky, bitím se je snažily dostat z místnosti. V Českých Budějovic chodily lucky dvě, a to den před svátkem svaté Lucie, několikrát bouchaly na dveře, vydávaly zvuk klapání a vysokým hlasem opakovaly „Jdu, jdu, noci upiju“ nebo „Lucie nocí upije“. Jiřina Langhammerová namísto toho zmiňuje šeptané „Jdu, jdu, noci upiju“ průvodu lucek. V moravském Hrozenkově chodili namísto dívek převlečeni za lucky muži. Někde také chodila kobyla Lucka nebo namísto Lucky Perychta.
Současnost
V roce 1984 ve Velké Bystřici na Hané byla tradice obnovena etnografkou Helenou Lisickou a jejím folklórním souborem - po třech letech však zvyk opět zanikl. Znovu byl zaveden v roce 2012, v roce 2013 se za lucky převlékali mladé ženy i muži vedení Šperchtou oděnou v černém. +more V Lužné na Valašsku byly průvody lucek obnoveny po téměř osmdesáti letech v roce 2018. , v jihočeském Kovářově v roce 2018 průvod lucek navštívil místní základní školu. V muzeu v přírodě Park Rochus v Uherském hradišti obcházely lucky v roce 2019 - přes tradiční zákaz se však v tento den šlo v areálu seznámit i s draním peří.
Slovensko
Lucky chodívají také na Slovensku, především na západním a severozápadním Slovensku. Někde mezi svátkem svaté Lucie a Štědrým dnem Lucka nadělovala dětem místo Mikuláše nebo chodily průvody lucek do stavení podobně jako v Česku.
Průvody lucek pořádali v některých vesnicích také Slováci v rumunském Rudohoří, přičemž tento zvyk zpočátku dodržovali i po svém přesídlení do českého Chebska v 70. letech 20. +more století. Lucky měly podobu tří žen v bílém, se zabílenými tvářemi - jedna z nich měla v ruce husí křídlo, kterým ometala vše v domě, zatímco zbývající dvě ji jen doprovázely a stály u ní.