Mapa

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Mapa světa z roku 1689 (Amsterdam) Mapa je zmenšené, zevšeobecněné a vysvětlené znázornění objektů a jevů na Zemi, ostatních nebeských tělesech nebo nebeské sféře, sestrojené obvykle podle některého ze zobrazení na rovině a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístění a vlastnosti objektů a jevů vázaných na jmenované povrchy. Pokud se jedná o zobrazení na kouli, nazýváme ji glóbus.

Mapu můžeme označit za model reálného světa, v žádném případě není dokonalým obrazem naší reality. Nelze na ní nalézt vše, ale naopak může znázornit i jevy, které nejsme jinak schopni vnímat. +more Skutečnost může potlačit i zdůraznit. Souborně informace zaznamenané na mapách označujeme jako „prostorové informace“.

Slovo mapa je punského původu. Výraz mappa označoval kousek plátna, ubrousek.

...
...
...
...
...
+more images (2)

Zkreslení

Každá mapa má určité zkreslení, které je dané zvoleným kartografickým zobrazením. Toto zobrazení je způsob, jakým se převádí zobrazení povrchu Země (či jiného nebeského tělesa) z trojrozměrného zakřiveného povrchu referenčního elipsoidu či koule do roviny.

Zkreslení daného kartografického zobrazení deformuje plochy, délky, úhly či tvary zemského povrchu. Zkreslení je tím větší, čím menší je měřítko mapy. +more Pomocí měřítka nelze z map malých měřítek přesně odečítat ani vzdálenosti ani úhly. Zkreslení nedosahují v celé ploše mapy stejných hodnot, ale mění se. Myšlená spojnice míst se stejným zkreslením se nazývá ekvideformáta. Mercatorově zobrazení a ve skutečnosti (na referenční ploše) Různá mapová zobrazení se používají minimálně od 6. století před naším letopočtem, kdy Thalés z Milétu použil gnómonické zobrazení pro hvězdné mapy. Jedno z nejznámějších, Mercatorovo zobrazení, prezentované v roce 1569, se vyznačuje například velkým zkreslením ploch, kdy celky dále od rovníku se jeví větší, než ve skutečnosti jsou.

Druhy zkreslení

# Délkové zkreslení: Je závislé na poloze bodu a na směru úsečky, která z něho vychází. Určuje se ve směru poledníkovém a rovnoběžkovém. +more # Plošné zkreslení: Je poměr plochy na mapě k jejímu obrazu na referenční ploše. # Úhlové zkreslení: Je rozdíl velikosti úhlu na zobrazovací ploše a jeho obrazu na referenční ploše.

Obsah map

Prvky tvořící obsah mapy lze členit podle jejich původu, charakteru a významu na: Příklad matematického prvku mapy - grafické měřítko

Matematické prvky

Tyto prvky tvoří konstrukční základ mapy. Patří sem: * kartografické zobrazení * geodetické podklady (bodové pole) * měřítko mapy * souřadnicové sítě * rám mapy * klad listů * kompozice (uspořádání) mapy

Kompoziční prvky

Kompoziční prvky tvoří kompozici mapy. Některé z nich by měly být až na výjimečné případy součástí každé mapy (minimálně informace o měřítku a legenda mapy). +more Patří mezi ně: * mapové pole, * název mapy, * legenda, * informace o měřítku mapy, * tiráž (informace o zdroji dat a použitém souřadnicovém systému) * a nadstavbové kompoziční prvky (směrovka, grafy, obrázky aj. ).

Alp

Fyzickogeografické prvky

vodstvo (oceány, moře, řeky, jezera, umělé vodní plochy, atd. ) * reliéf (výškopis, kóty, atd. +more) * vegetace (a její typy) * půdy * podložní horniny * další přírodní složky krajinné sféry ČR.

Socioekonomické prvky

sídla * komunikace (pozemní, námořní, letecké, atd. ) * socioekonomické jevy a objekty (průmyslové, zemědělské, správní, atd. +more) * hranice * jiné lidské výtvory.

Dělení map

Mapy lze členit z mnoha hledisek (účel užití, způsob vzniku, vyjadřované skutečnosti, měřítka, územního rozsahu atd.).

Podle obsahu

Příklad topografické mapy +morejpg|náhled'>Mapa etnolingvistických skupin obyvatel Afghánistánu - příklad tematické mapy * topografické - místopisné, zobrazují zejména co nejpodrobněji geografickou realitu (povrchové jevy) v daném měřítku, typicky vojenské nebo turistické mapy * (vše)obecně zeměpisné - zobrazují přehledně geografické celky, s vysokou mírou generalizace (zjednodušení, výběrovost) fyzickogeografických i socioekonomických prvků * fyzické - zachycují jen prvky fyzickogeografické sféry (jen pro kontext se na nich vyznačují nejvýznamnější sídla a případně správní hranice) * politické - zobrazují administrativní členění (státy a správní celky, pomocí hranic a barevných ploch), fyzická stránka je zcela vynechána nebo jen naznačena (vodní toky, stínování reliéfu) * tematické - účelové, speciální, s přednostně vymezenou tematikou v rozsahu jednoho nebo skupiny obsahových prvků, ostatní prvky mohou být potlačeny nebo vynechány * katastrální - mapy největších měřítek, zachycují hranice a druhy pozemků (jiné prvky na nich nebývají).

Podle rozsahu zobrazeného území

mapy světa (planisféry, svět zobrazen na jednom listu) * mapy zemských polokoulí (hemisféry; západní, východní, severní, jižní polokoule) * mapy kontinentů, moří a oceánů * mapy států, jejich skupin či částí (regionů daných politickosprávním, hospodářským nebo fyzicko-geografickým vymezením)

Podle účelu

mapy pro státní správu a územní plánování (státní mapová díla, katastrální, technicko-hospodářské, politické) * mapy pro vědu, kulturu a osvětu (školní, turistické, hospodářské, politické) * mapy pro obranu státu (vojenské operační, taktické) - zpravidla podléhají utajení * mapy pro výuku (příruční atlasové, nástěnné, politické, slepé) * mapy pro orientaci (turistické, vodácké, plány měst, automapy, pohledové mapy) * mapy pro propagační, reklamní a propagandistické účely (agitační, reklamní, propagační) * mapy pro sport (lyžařské, vodácké, pro orientační běh) * mapy pro zemědělství a lesnictví (lesnické, zemědělské, myslivecké, fytocenologické) * mapy pro vodní hospodářství a meteorologii (meteorologické, vodohospodářské) * mapy pro dopravu (námořní, silniční, železniční, letecké, cyklistické)

Podle měřítka

mapy malého měřítka - měřítka menší (s větším jmenovatelem) než 1 : 1 000 000, znázorňují rozsáhlá území (celé státy, části kontinentů, celé kontinenty), typická pro školní mapy a atlasy - jsou znatelně až silně zkreslené (zkreslení působí hlavně zakřivení Země) * mapy středního měřítka - měřítka 1 : 200 000 až 1 : 1 000 000, typická např. pro automapy * mapy velkého měřítka - měřítka větší (s nižším jmenovatelem) než 1 : 200 000, zobrazují pouze malá území (správní celky, regiony, obce), typická pro turistické mapy a plány měst - jsou jen minimálně zkreslené (zkreslení způsobuje hlavně členitý georeliéf)

Podle formy záznamu

mapy digitální (mapové prvky jsou vyjádřeny v digitální formě, rozčleněny do tematických vrstev a uloženy v paměti počítače) * mapy analogové (klasické „papírové“ ručně vyhotovené mapy) * mapové transparenty (diamapy, určené pro promítání) * mapy reliéfní (plastické mapy, s fyzickým vyjádřením výškové členitosti území) * tyflomapy (mapy pro nevidomé a slabozraké)

Podle způsobu vzniku

mapy původní (vzniklé na základě přímého a původního mapování, viz topografické mapy, též prvotním využitím leteckých a kosmických snímků, nebo prvotním zpracováním statistických údajů, viz tematické mapy) * mapy odvozené (zpracované na podkladě již existujících map nebo digitálních databází, zpravidla většího měřítka a podrobnějšího obsahu)

Podle časového hlediska

mapy statické (zobrazují předměty a jevy k určitému datu) * mapy dynamické (zachycují vývoj v čase, v časové řadě) * mapy genetické (vznik a vývoj jevu v čase i prostoru za určité údobí) * mapy retrospektivní (rekonstrukce stavu objektů v minulosti) * mapy prognostické (odhad vývoje jevu v budoucnosti)

podle vzniku lze definovat také

* mapy staré (stará mapová díla, vytvořená v minulosti)

* mapy historické (zpětně rekonstruovat stav území v určitém historickém období)

Falzifikace map

Protože experti v Sovětském svazu byli schopni na základě volně dostupných informací vytvořit jedny z nejpodrobnějších map světa, a protože jakákoliv mapa nese informace, která může být zneužita, začala se ve 30. letech 20. +more století provádět v Sovětském svazu falzifikace map. Na veřejně dostupných mapách bylo měněno téměř vše, od označení domů a jejich polohy na ulicích po polohu cest a vodních těles. Zkreslování map se v Sovětském svazu provádělo až do devadesátých let 20. století, kdy se začalo pracovat s leteckou a vesmírnou fotografií.

Přesné mapy měla k dispozici pouze armáda a tajné služby. Tyto mapy byly často podrobné do takové míry, kterou neznali ani obyvatelé dané oblasti, např. +more u silnic byla vyznačena šířka, materiál, podloží a kvalita, u mostů nosnost a stavební materiál, nebo na jaké palivo jsou kamna pastevců v horách.

Podobně se „upravovaly“ údaje v mapách i řadě dalších zemí, V současné době se mění často údaje na mapách digitálních, aby bylo možné prokázat jejich zneužití neoprávněným uživatelem.

Odkazy

Reference

Literatura

SEMOTANOVÁ, Eva: Mapy Čech, Moravy a Slezska v zrcadle staletí. Praha: Libri 2001.

Související články

Atlas * Glóbus * Kartografie * Mapové zobrazení * Mapová značka * Mapování * Mappa mundi * Fotogrammetrie * Katastr nemovitostí České republiky * Soubor digitálních map Prahy * Jednotná digitální mapa Prahy * Stavební plán * Územní plánování * Generalizace * Politická mapa * Seznam volně dostupných on-line map * Seznam zkratek na starých mapách

Externí odkazy

[url=https://geoportal.gov.cz]Národní geoportál INSPIRE[/url]

Kategorie:Kartografie Kategorie:Diagramy

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top