Magdalena Jetelová

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Magdalena Jetelová (* 4. června 1946, Semily) je česko německá fotografka a výtvarnice konceptuálních projektů.

Životopis

Narodila se v roce 1946 a na začátku normalizace v roce 1971 dokončila Akademii výtvarných umění v Praze. Účast na několika výstavách mimo oficiální galerie jí prakticky znemožnila realizovat se v Československu. +more Její land artové konceptuální projekty (dočasné projekty pod širým nebem) v osmdesátých letech prováděla pro skupinu přátel, například Realizace v Šárce.

Před emigrací do Německa v roce 1985 tu Jetelová zanechala legendární projekt podzemního zahradnictví pro Jižní Město.

Nejznámější se stal projekt Domestikace pyramid uskutečněný na několika místech Evropy: nejznámější je umístění části pyramidy s lávovým povrchem do Uměleckoprůmyslového muzea ve Vídni, kde se překvapivě v novorenesanční zdobné hale setkávají přes tisíciletí různé kultury.

14 let (1990-2004) učila na renomované Státní umělecké akademii v Düsseldorfu, kde také trvale žije. Od roku 2004 je profesorkou na výtvarné akademii v Mnichově.

Po vzniku samostatné České republiky byla 3 roky konzultantkou Rady Pražského hradu. Tehdy v roce 1993 byla poprvé v Čechách k vidění její první instalace a to v Letohrádku Belveder.

V roce 2006 pak získala cenu Lovise Coryntha, jejíž součástí je vydání exkluzivní monografie, která vychází za podpory spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko.

Ocenění

1985 - Výtvarné ocenění: Philip Morris * 1986 - Nositelkou ceny ze soutěže „dimension V“, Philip Morris GmbH; * 1988 - Overbeck ocenění, Lübeck * 1989 - Výtvarné ocenění města Darmstadtu * 1991 - Cena Maxe Lützeho, Stuttgart * 1997 - Cena Roberta Jacobsena, Würth * 1999 - Ocenění Jilla Watsona, Pittsburgh * 2006 - Získala cenu Lovise Coryntha

Dílo

Kašna, Fürstenried-West, 1992 Co bylo dříve?, 2007, Bad Berleburg

Její dílo stojí někde mezi land artem, čistým konceptem, objektem a architekturou. Mystifikace, matení našich smyslů, zpochybnění lidského jednání, dokonce i otázky kulturně-historické a ekologické jsou vtisknuty do všech projektů Magdaleny Jetelové. +more * Realizace v Šárce - červené dýmovnice v malých hořících stavbičkách, z jejichž kouře se dala vyčíst mapa Československa. 80. léta.

* 2002 - Židle. Během stoletých záplav na Vltavě uplavala až do Vraňan nad Vltavou. +more Pro její monumentální dřevěné plastiky - prázdné židle, trůny a schodiště vedoucí odnikud nikam se až v cizině otevřely širší možnosti kvůli svému silnému politickému podtextu.

* Projekt Domestikace pyramid. Byl uskutečněný na několika místech Evropy: ** 1992 - Nejslavnější je umístění části pyramidy s lávovým povrchem do Uměleckoprůmyslového muzea ve Vídni, kde se nečekaně v novorenesanční hale setkávají přes tisíciletí různé kultury (viz obálka monografie). +more Zde proťala pod úhlem 45 stupňů schodiště, zábradlí, dveře, okna a sloupy budovy. ** Podobnou realizaci vytvořila o rok později v Letohrádku královny Anny na Pražském hradě. * V Hannoveru a Darmstadtu do muzejní budovy vestavěla ještě jednu. : „Stejně jako v malířství se opakují některé portréty od Warhola, zde se opakuje architektura muzea, což by asi žádný architekt nedělal. Stejně posunutí je i v akustice systému několika computerů. Je to malé pozastavení, posunutí v čase s velmi osobním charakterem, daným vlastní percepcí prostoru muzea. “ - Magdaléna Jetelová.

Event art (časově omezené umělecké dílo) Magdaleny Jetelové bývá technicky i finančně náročné, ačkoliv může být zdánlivě „neviditelné“. To je i důvod, proč se nerealizoval v Česku: * Přenesení jednotlivých bílých ploch fasády od Richarda Meyera z muzea po celé Barceloně, bylo paralelní k roztrušování pyramid po celé Evropě.

V 90. letech začala Magdalena Jetelová pracovat s laserem a radarem. +more Často využívá pouze fikci nebo světlo, uzavírá nebo přeměňuje konkrétní prostory, řeže a píše laserem, pracuje s celými světadíly i zeměkoulí. Souběžné bílé čáry laseru se podobají kolejím, železnice je srozumitelnou metaforou spojení dvou libovolných míst na zemi, představou jednotného prostoru Země je sochařka přímo posedlá. Výsledky dokumentuje, zvětšuje a vystavuje jako monumentální stříbrobromidové fotografie, pomíjivé události se tak mění na stálé obrazy. * 1991 - V projektu Atlantický val v Jutsku v Dánsku píše laserovými paprsky na bunkry atlantického opevnění myšlenky a citace z knihy francouzského filozofa Paula Virilia. Například: „Absolute war becomes theatrality“ ( Totální válka se stává teatrální). * Na Crossing King's Cross se stejným způsobem dotýkala míst, kterými v Londýně brzy povede železniční koridor spojující Velkou Británii s Evropou. * Projekt spojení Melbourne a New Yorku několika způsoby zaznamenaný satelitem. * Realizace Kampus Carnegie Mellon University zapuštěná pod zemí, Pittsburg. : „Tento prostor je závislý na změně umělého a denního světla. Totéž mělo být i na druhé straně zeměkoule, v Paříži. Vnímání prostorů se v denním a nočním čase výrazně mění a velikost jejich objemu se redukuje silným světlem. “ - Magdaléna Jetelová. * 1993 - Islandský projekt laserového paprsku v místě oddělení kontinentů.