Margarete Schütte-Lihotzky

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Margarete Schütte-Lihotzky ( 23. ledna 1897 Vídeň-Margareten - 18. ledna 2000 Vídeň) byla rakouská architektka. Patřila mezi první ženy, které vystudovaly architekturu v Rakousku a pravděpodobně byla první ženou, která se vystudované profesi věnovala. Řadu let žila a pracovala v Německu, Sovětském svazu a Turecku. Proslavil ji návrh „Frankfurtská kuchyně“, který vytvořila v rámci projektů Nový Frankfurt mezi lety 1925-1930. Jako jedna z prvních architektek se byla aktivní v prosazování změn při racionalizaci bydlení se zaměřením na potřeby pracující ženy. Věnovala se také publikační činnosti. Angažovala se v Komunistické straně Rakouska a během druhé světové války byla gestapem vězněna. Za svoji architektonickou práci získala řadu ocenění.

...
...
...

Životopis

Rodina a vzdělání

Margarete Lihotzky pocházela ze středostavovské vídeňské rodiny. Otec Erwin Lihotzky (1856-1923) byl liberálně smýšlející státní úředník s pacifistickými sklony, který přivítal rozpad habsburské říše a založení republiky v roce 1918. +more Matka Julie, rozená Bodeová (1866-1924), byla příbuzná německého filologa a spisovatele Wilhelma von Bode. Dědeček Gustav Lihotzky byl starostou Černovice, hlavního města C. k. korunní země Bukovina. Později působil jako dvorní rada na vídeňském Ministerstvu spravedlnosti.

Margarete Lihotzky studovala v letech 1915 až 1919 na Kunstgewerbeschule (Škola užitého umění) ve Vídni. Architekturu studovala u Oskara Strnada (1879-1935) a pozemní stavitelství u Heinricha Tessenowa (1876-1950). +more Architekt Strnad přivedl studentku Margarete k účasti v soutěži „dělnické bydlení“. V roce 1917 se zúčastnila soutěže a poprvé se tak setkala s tématem sociálního bydlení. Za svůj projekt obdržela Cenu Maxe Mauthnera.

Vídeň a Frankfurt nad Mohanem

Frankfurtská kuchyně z roku 1926 Ve Strnadově ateliéru absolvovala praxi. +more Pracovala na projektu divadla pro režiséra Maxe Reinhardta. Účastnila se soutěže na zahradnickou čtvrť Scharfberg a seznámila se s vídeňským osadnickým hnutím. Počátkem roku 1921 spolupracovala s Adolfem Loosem na projektu sídliště „Friedensstadt“ v Lainzer Tiergarten. Zůstali přáteli až do jeho smrti v roce 1933. S architektem Ernstem Eglim projektovala domy pro sídliště „Eden“ ve čtrnáctém vídeňském obvodu. Zabývala se otázkami bydlení a racionalizací hospodaření. Na toto téma napsala svůj první odborný článek. Zahradní dům ve Frankfurtu,1925 -1930 Od roku 1922 pracovala ve stavební kanceláři „Rakouského spolku pro osadní a přídělové zahrady“. Navrhla základní typy osadnických domů a založila poradenské centrum pro bytové zařízení. Při práci s architektem Loosem se seznámila s Ernstem Mayem a poznala prvky zahradních sídlišť anglických architektů, které používal. May v té době vedl stavební oddělení města Frankfurt nad Mohanem. V roce 1926 najal Margarete do oddělení typizovaných prvků do stavebního oddělení ve Frankfurtu nad Mohanem. Zde navrhla model kuchyně, která je považována za prototyp „moderně“ zařízené kuchyně. V několika variantách bylo instalováno na sídlištích „Nový Frankfurt“ celkem dvanáct tisíc kusů kuchyní.

Na stavebním úřadu se seznámila s kolegou Wilhelmem Schütte, za něhož se v roce 1927 provdala.

Pro vzorovou výstavní kolonii (Werkbundsiedlung) navrhla v roce 1932 dva řadové domy, každý o podlahové ploše 35 m². Mezi třiceti dvěma autory sídliště byla jedinou architektkou.

Moskva a Turecko

Ekonomická a politická situace ve Výmarské republice se zhoršovala. Proto se v roce 1930 přestěhoval Ernst May se svojí pracovní skupinou do Moskvy. +more Margarete Schütte-Lihotzky pracovala v týmu jako odbornice na mateřské školy a školní budovy. V rámci první sovětské pětiletky se skupina zapojila do realizace „velkolepých“ plánů výstavby měst na jižním Uralu. Příkladem se stalo město Magnitogorsk, z něhož byla realizována pouze čtvrtina. V roce 1932 zde byla podle návrhu Margarete Schütte-Lihotzky postavena mateřská školka. Výstavní kolonie Werkbundsiedlung 61, 62, Vídeň 1932 V roce 1933 se se svými plány a projekty zúčastnila Světové výstavy v Chicagu. Se svým manželem podnikla v roce 1934 studijní a přednáškové cesty do Japonska a Číny. Mezi lety 1934-1936 pracovala v Moskevském architektonickém institutu. Navrhovala zde především dětský nábytek. V srpnu 1937 odjeli manželé z Moskvy do Londýna, Paříže a následně do Istanbulu. V roce 1938 zde získali možnost učit a pracovat na Akademii výtvarných umění. Margarete Schütte-Lihotzky na akademii navrhla mimo jiné typové projekty pro vesnické školy a přístavbu lycea v Ankaře. V Istanbulu se setkali s mnoha odbojáři v exilu, jako byli hudebníci Béla Bartók, Paul Hindemith nebo architekt Herbert Eichholzer.

Období odporu proti nacismu

Události v Evropě v roce 1939 umocnily její politickou angažovanost. Vstoupila do Komunistické strany Rakouska (KPÖ) a v prosinci 1940 odcestovala do Vídně. +more Chtěla navázat kontakt s rakouským komunistickým hnutím odporu. Jen několik týdnů po svém příjezdu však byla po zradě informátora zatčena gestapem, obviněna z velezrady a dne 9. září 1942 odsouzena k trestu smrti. Později jí byl trest změněn na patnáct let vězení. Byla převezena do ženské věznice v bavorském Aichachu, kde byla v dubnu 1945 osvobozena americkou armádou. Margarete Schütte-Lihotzky si dopisovala s manželem, který zůstal v Istanbulu, během vyšetřovací vazby i později z vězení v Aichachu. Korespondenci vyřizovala její sestra ve Vídni. Téměř všechny dopisy se zachovaly a po válce byly zveřejněny. Objevil se i dopis tureckého ministerstva školství ze 4. května 1942 pro Margarete Schütte-Lihotzky, který její právník tehdy předal soudu. V dopise byla architektka žádána o projektování a výstavbu odborných škol v Turecku. Snad právě tento dopis ji zachránil před trestem smrti. Je však sporné, zda je dopis pravý, nebo jde o padělek napsaný jejím manželem, který ji chtěl zachránit.

Poválečné období

Po válce pracovala Margarete Schütte-Lihotzky nejprve v Sofii, v Bulharsku. V roce 1947 se s manželem vrátili do Vídně, ale architektka vzhledem k svému komunistickému přesvědčení nedostávala téměř žádné zakázky. +more Vídeňská sociální demokracie byla v té době přísně antikomunistická. Kolem roku 1950 navrhla dvě veřejné budovy. Jedna z nich - mateřská škola na Kapaunplatz ve dvacátém vídeňském obvodě, se stala památkově chráněným objektem.

V roce 1951 se rozvedla. Připravovala výstavy, pracovala na soukromých zakázkách pro mezinárodní organizace nebo pro ženské a mírové hnutí. +more Vydávala se na studijní pobyty. Pracovala jako novinářka a působila jako konzultantka pro Čínu, NDR a Kubu.

V roce 1948 se konala v hlavním městě Rakouska výstava Vídeň 1848, jako připomenutí stého výročí revoluce 1848-1849. Margarete Schütte-Lihotzky tvořila spolu s Victorem Theodorem Slamou, Walterem Harnischem a Hansem Fabiganem pracovní skupinu umělců, kteří byli zodpovědní za organizaci a výtvarné řešení výstavy. +more Starosta Theodor Körner ve svém projevu při zahájení výstavy jim poděkoval za jejich práci.

V letech 1954 až 1956 projektovala společně s bývalým manželem Wilhelmem Schüttem, Fritzem Weberem a Karlem Ederem pro KPÖ nakladatelství Globus na vídeňském náměstí Höchstädtplatz ve dvacátém obvodu. Navrhla také tiskárnu Volkshaus v Klagenfurtu. +more Budova se stala také památkově chráněným objektem. V letech 1961 až 1963 projektovala další mateřskou školu v ulici Rinnböckstraße v jedenáctém obvodě ve Vídni.

V šedesátých letech navrhla rekreační dům pro rodinu své sestry v Radstadtu (Bürgerbergstraße 3), v Salcbursku. Od té doby zde trávila letní měsíce. +more Mezi místními obyvateli byla známa svou pozorností a zájmem o politické dění a design. Účastnila se akcí v Krajském kulturním centru v Radstadtu. Byla zde instalována stálá výstava fotografií o jejím životě.

Osmdesátá a devadesátá léta

Rakousko ocenilo její práci s velkým zpožděním. V roce 1980 obdržela Cenu města Vídně za architekturu. +more V roce 1985 vyšlo první vydání jejích „memoárů z odboje“. Následovaly další ceny. V roce 1988 odmítla čestnou medaili za umění, kterou jí udělil prezident Kurt Waldheim, s ohledem na jeho minulost. Ocenění převzala až v roce 1992 od jeho nástupce Thomase Klestila. Náhrobek Margarete Schütte-Lihotzky na vídeňském ústředním hřbitově V roce 1993 se uskutečnila první výstava, mapující její celoživotní tvorbu. Konala se v Uměleckoprůmyslovém muzeu ve Vídni pod názvem „Margarete Schütte-Lihotzky - sociální architektura - svědek století“. K výstavě byl vydán také stejnojmenný katalog.

V roce 1995 Margarete Schütte-Lihotzky spolu s dalšími odbojáři, kteří byli za nacistického režimu perzekvováni a vězněni, podala stížnost na Jörga Haidera u vídeňského obchodního soudu, za bagatelizující výroky o nacistických koncentračních táborech, které označil za „trestní tábory“.

Během oslavy svých stých narozenin v roce 1997 obdržela Čestný prsten města Vídně. Zemřela ve Vídni 18. +more ledna 2000 před svými sto třetími narozeninami. Byla pohřbena na vídeňském ústředním hřbitově (skupina 33 G, číslo 28).

Při zpracování její pozůstalosti byl nalezen nepublikovaný rukopis. Text byl vydán v roce 2004 jako kniha s názvem „Proč jsem se stala architektkou“. +more Na žádost architektky byla celá její pozůstalost předána do archivu Univerzity užitého umění (Universität für angewandte Kunst) ve Vídni pro studijní účely.

Ocenění

1985 - Medaile Johanna Josepha Rittera von Prechtla udělená Technickou univerzitou Vídeň * 1992 - Čestný odznak Za vědu a umění, 1988 * 1997 - Čestný doktorát technických věd Univerzity v Innsbrucku * 1997 - Velká čestná dekorace ve zlatě s hvězdou za zásluhy v Rakouské republice * 2013 - Margarete-Schütte-Lihotzky-Strasse, Schwabing-Freimann v Mnichově

Na její počest pojmenoval magistrát města Radstadtu v roce 1997 náměstí Margarete-Schütte-Lihotzky-Platz. V roce 2001 byl po ní pojmenován park Schütte-Lihotzky-Park v pátém obvodě ve Vídni, Margarete-Schütte-Lihotzky-Hof ve vídeňském obvodě Floridsdorfu a v roce 2013 pak Schütte-Lihotzky-Weg. +more Technická univerzita ve Vídni pojmenovala po novátorské architektce přednáškový sál Schütte-Lihotzky.

Stavby (výběr)

Sídliště válečných invalidů „Lainzer Tiergarten“ (společně s Adolfem Loosem), Hermesstrasse 1 - 77, 85 - 89, Vídeň, 1921 * Sídliště „Heuberg“, Röntgengasse, Vídeň, 1921 * Sídliště „Eden“ (společně s E. Egli), Edenstrasse, Vídeň, 1921 - 1922 * Dům Schlesinger, Fasangartenstrasse, Vídeň, 1923 * Obytný blok města Vídně „Otto Haas Hof“ ( A. +more Loos, F. Schuster, K. Dirnhuber), Pasettistrasse 47 - 61, Durchlaufstrasse 19, Winarskystrasse 18, Vídeň, 1924 - 1926 * Centrální prádelna a škola, Frankfurt nad Mohanem- Praunheim, 1926-1929 * Dvojdům ve výstavní kolonii (Werkbundsiedlung 61, 62), Woinovichgasse 2, 4, Vídeň, 1932 * Předmostí Karaköy (společně W. Schütte), Istanbul, 1938 * Rodinný dům Hanakam, Radstadt, 1947 * Korutanské lidové nakladatelství (s. F. Weber), Klagenfurt, 1948 * Památník odbojářů (s. W. Schütte, F. Cremer) Zentralfriedhof, Vídeň, 1948 * Obytný blok Barthgasse 5 - 7, (s. W. Schütte), Vídeň, 1949 - 1950 * Rodinný dům Schinagl (s. W. Schütte), Vídeň, 1950 * Památník na Bahnhofsplatz, (s. F. Cremer), Knittelfeld, 1950 * Prodejna aut (IFA-Fahrzeuge), Schubertring, Vídeň (1951, zbořeno) * Mateřská škola „Friedrich Wilhelm Fröbel“, Kapaunplatz, Vídeň, 1952 * Dětský dům, Mathias Corvinusstrasse 2, Herzogenburgerstrasse 65, Sankt Pölten, 1953 * Tiskárna a nakladatelství „Globus“ (s. W. Schütte), Höchstädtplatz 3, Meldemannstrasse 12, Vídeň, 1953 - 1956 * Obytný dům, Schüttelstrasse 3, Helenengasse, Vídeň, 1956 - 1959 * Mateřská škola, Rinnböckstrasse 47, Vídeň, 1961 - 63.

Odborné texty (výběr)

Racionalizace v domácnosti. In: Nový Frankfurt. +more Číslo 5, s. 120-123. Frankfurt 1927. * Úspora práce v domácnosti díky nové bytové výstavbě In: Pro staveniště a dílnu. Komunikace z Württemberského poradenského centra pro stavebnictví . Svazek 22 (1927), č. 8, s. 45-48. * Vzpomínky na odboj 1938-1945. Lidé a svět, Berlín 1985. Nové vydání: Vzpomínky z odboje: Militantní život architekty z let 1938-1945. Promedia, Vídeň. * Proč jsem se stala architektkou. Residence, Salzburg 2004. * Čínská megaměsta: obrázky a cestovní deník architektky, (1958). Editovala Karin Zogmayer. Springer, Vídeň 2007.

Reference

Externí odkazy

[url=https://www. schuette-lihotzky. +moreat/de/]Web architektky[/url] * [url=https://www. werkbundsiedlung-wien. at/cs/domy/haus-61-und-62]Vzorové řadové domy[/url] * [url=http://www. architektenlexikon. at/de/580. htm]Architektonický lexikon[/url] * [url=https://austria-forum. org/af/Biographien/Sch%C3%BCtte-Lihotzky%2C_Margarete]Austria forum[/url] *.

Kategorie:Rakouské architektky Kategorie:Rakouští aktivisté Kategorie:Aktivistky za ženská práva Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Technické univerzity Vídeň Kategorie:Nositelé Čestného odznaku Za vědu a umění Kategorie:Nositelé Čestného odznaku Za zásluhy o Rakousko IV. +more třídy Kategorie:Wiener Werkstätte Kategorie:Stoleté ženy Kategorie:Narození 23. ledna Kategorie:Narození v roce 1897 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 18. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 2000 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Ženy.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top