Marie Kornelová

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Marie Kornelová (30. listopadu 1862 Smiřice – 25. února 1938 Praha) byla česká divadelní a filmová herečka, jedna z nejvýznamnějších osobností českého divadla přelomu 19. a 20. století. Po absolvování dramatického kurzu působila Marie Kornelová v několika pražských divadlech. Velký úspěch jí přinesla role Mářinky ve hře Jiřího Mahena Příchod nového předsedy, kterou hrála v Národním divadle. V Národním divadle pak pracovala až do roku 1901 a získala si zde velkou oblibu u publika i užitkových umělců. Poté působila v různých činoherních společnostech po Čechách a na Moravě. Na přelomu 19. a 20. století se Marie Kornelová stala také slavnou filmovou herečkou. Hrála ve filmech V Staří časy, Cikánka „Šejka“ (1913) či Zločin a trest (1914). Její filmová kariéra však nebyla příliš dlouhá a po roce 1914 se filmové obrazovky nedočkala. Marie Kornelová byla považována za vynikající herečku s přirozeným talentem a výjimečnou schopností proniknout do duševních stavů postav, které hrála. Její herecký výkon byl označován za sugestivní a plný detailů. Marie Kornelová byla oceněna stříbrnou medailí Národního divadla a také získala zlatý odznak Královského spolku Národního divadla v případě stylu. V roce 1918 ukončila svoji hereckou kariéru a stáhla se do soukromí. Marie Kornelová zemřela 25. února 1938 v Praze. Je považována za jednu z nejvýznamnějších českých hereček své doby a její kariéra zanechala velký stopy v českém divadle i filmové historii.

Marie Kornelová je literární pseudonym PhDr. Marie Hrubešové (15. února 1909 Chrudim - 21. listopadu 1978 Chrudim), české spisovatelky a překladatelky.

Život

Narodila se v Chrudimi, její otec byl vrchní soudní rada Josef Hrubeš (1881-1936). Bratr, JUDr. Josef Hrubeš (1898-1943), byl za okupace popraven.

V Chrudimi vystudovala nejprve dívčí lyceum (1922), na které navázala studiem na místním reálném gymnáziu. Středoškolské studium ukončila v roce 1927 a pokračovala ve studiích na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. +more Titul PhDr získala v roce 1935. Její dizertační práci Máchovy výrazové prostředky k charakteristice osob v románu Cikání vydala svým nákladem filosofická fakulta Karlovy university.

Po vystudování se uplatnila jako středoškolská profesorka, nejprve (od roku 1934) na reálném gymnáziu v Praze; v roce 1935 přešla na obchodní akademii v Chrudimi, kde pracovala až do odchodu do invalidního důchodu v roce 1947.

Mimo svoje povolání se v Chrudimi věnovala ochotnickému divadlu a recitaci. Regionální tisk zaznamenal řadu jejích veřejných vystoupení. +more Dopisovala si se spisovateli Jaromírem Johnem, Karlem Novým, Helenou Šmahelovou, Vladislavem Vančurou. Zemřela v Chrudimi a byla pochována na místním evangelickém hřbitově.

Osobní fond Marie Hrubešové-Kornelové je uložen v Památníku národního písemnictví.

Dílo

Pro své dílo používala pseudonym Kornelová, odvozený od jména chrudimského rodáka Viktorina Kornela ze Všehrd.

Historické romány

Svatební jízda (Historický román ze 14. století o Elišce Přemyslovně, vydala Družstevní práce, 1941) * Proměny (Pokračování románu Svatební jízda, vydala Družstevní práce , 1947) * Trůny milostné i kruté (společné vydání románů Svatební jízda a Proměny, Čs. +more spisovatel, 1968).

Tvorba pro děti

Sova Pálenka (vlastní pokračování knihy Kocourek Sklíčko Gottfrieda Kellera; vydáno společně, překlad G. K. +more Marie Kornelová, il. Karel Müller, vydala Družstevní práce, Praha, 1947) * Vendulčiny oříšky (pro předškolní děti, SNDK, 1955 a 1960) * Nebe, peklo, ráj (il. Vilma Vrbová, SNDK 1967).

Překlady

Marie Kornelová překládala z němčiny, angličtiny, francouzštiny, slovenštiny a lužickosrbštiny. Mezi významnější překlady patří (v závorce uveden pouze rok prvního vydání): * Gottfried Keller: Kocourek Sklíčko (spolu s vlastním pokračováním Sova Pálenka, vydala Družstevní práce, Praha, 1947) * Izrael Potter: Herman Melville (SNKLHU, Praha, 1955) * Herman Melville: Bílá velryba (překlad spolu s Stanislavem V. +more Klímou, verše přebásnil Kamil Bednář, il. Rockwell Kent, vydalo SNKLHU, Praha, 1956) ** V roce 2002 zpracováno v Českém rozhlasu jako patnáctidílná četba na pokračování, připravila: Ilona Janská, čte: Miroslav Středa, režie: Vlado Rusko. * Eduard Mönke: Mozartova cesta do Prahy (il. Karel Müller, Československý spisovatel, Praha, 1956) * Charles de Coster: Pověst o Ullenspieglovi (il. Vojtěch Tittelbach, SNKLU, Praha, 1962) * Jacob a Wilhelm Grimmové: Pohádky o skřítcích (il. Jiří Běhounek, SNDK, Praha, 1964) * Gustave Flaubert: Tři povídky (il. Hermína Melicharová, Odeon, Praha, 1975) * Jacob a Wilhelm Grimmové: Pohádky bratří Grimmů (il. Helena Zmatlíková, Albatros, Praha, 1976).

Zajímavost

Obdiv k dílu Marie Kornelové (k románu Svatební jízda) se objevil i v korespondenci dvou osobností české literatury - Jaromíra Johna a Vladislava Vančury - z ledna 1942.

John Vančurovi

Vančura Johnovi

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top