Marie Úlehlová-Tilschová

Životopis

Marie Úlehlová-Tilschová v roce 1905 Marie Úlehlová-Tilschová se narodila v rodině univerzitního profesora JUDr. +more Emanuela Tilsche 13. července 1896. Jméno dostala po své matce spisovatelce Anně Marii Tilschové. Nicméně v rodině, mezi přáteli a později i mezi spolupracovníky byla oslovována Mimi. V roce 1906 se narodil její bratr Emanuel.

Marie Tilschová nechodila do obecné školy, učila se doma. Poté vystudovala osmileté gymnázium Minerva, na němž měla trvale vyznamenání. +more Její šťastné dětství ve velké, společenské rodině skončilo tragickou smrtí otce v roce 1912. Rodina se ocitla v nelehké situaci, kterou ještě zhoršila 1. světová válka. Během války ztratila její matka dva bratry a otce. Tuto tragickou situaci ulehčoval jí dlouholetý vztah s JUDr. Karlem Chytilem, synem historika umění profesora Karla Chytila, zakladatele Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Svatba se konala 8. června 1918, svědky byli dr. Jaroslav Goll a Alfons Mucha. O čtyři měsíce později, 18. října 1918, Karel Chytil zemřel na španělskou chřipku. Pod vlivem rodinné tradice se přihlásila v roce 1918 ke studiu práv.

Ve studiu práv nepokračovala, přihlásila se však na Filosofickou fakultu ke studiu botaniky. Zde se seznámila se svým budoucím švagrem, asistentem PhDr. +more Vladimírem Úlehlou, ke kterému chodila na praktika. Jeho mladší bratr Miloš, student práv, se stal novou Miminou známostí. Marie Úlehlová-Tilschová 20. léta Sňatek se státním úředníkem, který se konal 20. 12. 1920, znamenal odchod z Prahy na Slovensko. Nejprve do Uhorské Skalice, kde se manželům narodil v roce 1921 syn Ivan. Během následujícího pobytu v Kremnici, kde JUDr. Miloš Úlehla zastával funkci okresního náčelníka, se narodil v roce 1924 syn Igor. V roce 1934 přesídlili do Banské Bystrice. Seznámení se s pestrou a inspirativní slovenskou kuchyní, které se mísila s maďarskou, německou i židovskou, bylo prvním impulsem ke změně profesní dráhy Marie Úlehlové-Tilschové. Druhým bylo její zjištění, že neexistují žádné informace o výživě dětí a o správné přípravě potravin pro ně. Začala se o otázky výživy intenzivně zajímat a danou problematiku studovat. Poslední posun k profesionalizaci vyvolala pobídka Vladimíra Úlehly, aby svoje poznatky publikovala. Pobyt na Slovensku v letech 1920-1938 představoval nejen úspěšnou profesionální kariéru pro oba partnery, ale také významné společenské aktivity. Oba aktivně podporovali sportovní i umělecké konání v městech svého působení. V Kremnici jako Anna Úlehlová redakčně připravila průvodce Kremnica a jej okolie.

Nucený odchod ze Slovenska na přelomu let 1938-1939 v důsledku politických změn nebyl snadný. Její manžel obtížně získal místo na Ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze. +more Marie Úlehlová-Tilschová byla alespoň nablízku své matce a získala možnost setkat se a spolupracovat s českými odborníky. Na konci druhé světové války umírá 16. dubna 1945 její druhorozený syn Igor. Po válce mimořádně čile publikuje, beseduje, pracuje např. pro Státní zdravotní ústav nebo Ministerstvo výživy. V roce 1956 získala Řád práce. Ve svých aktivitách pokračovala i po smrti manžela v roce 1965, který jí podporoval v její profesní dráze. Ve Společnost pro racionální výživu a v redakci časopisu Výživa lidu působila celý život. Poslední roky života se věnovala především rodinným archiváliím.

Dílo

Marie Úlehlová Tilschová 70. léta

Překlady

Marie Úlehlová-Tilschová začínala vlastní tvorbou a jako překladatelka beletrie. V roce 1919 vyšel její první překlad Mimi Pinson od A. +more Musseta, o rok později vyšel Ludvík Lambert od A. France. V překladech pokračovala až do roku 1930. Přeložila Balthazara a jiné povídky od A. France, Bartolomějskou noc od P. Mériméa, Rebely od H. de Balzaca a Hérodias od G. Flauberta. Z angličtiny přeložila čtyři romány nepříliš známých autorů. Po soustavném studiu začala v roce 1928 pravidelně přispívat do Lidových novin. V letech 1928-1941 vyšlo v Lidových novinách 1168 jejích článků.

Kuchařky a publikace o výživě

První nově koncipovanou kuchařku Nejlepší praktická a úsporná kuchařka,  vydala společně s Marií Tippmannovou v nakladatelství Karla Vačleny v Mladé Boleslavi v roce 1927.

Samostatně debutovala v roce 1930 s osobitě pojatou knihou Moderní kuchařka s podtitulem Systém rationelního vaření. Připravila zcela nový způsob prezentace předpisů podle typů jídel uspořádaných do tabulek. +more Tento způsob uspořádání do tabulek a sestavování jídelníčků podle ročních období a typu strávníků byly typickým produktem jejího systematického přístupu k vaření a stravování. Od té doby propagovala stravu vyváženou, obsahující dostatek vitamínů a minerálů, založenou na lokálních a sezónních zdrojích. Úspěch Moderní kuchařky jí potvrdil, že se vydala správným směrem. Další moderně pojatá kniha Jak a čím se živit s podtitulem Zdravá výživa dneška z roku 1937 se v prvním díle zaměřuje na popis druhů potravin, jejich uchování, účelné zpravování a vhodné kombinace, v díle druhém pak přináší přehršel receptů. Ve své publicistické práci průkopnicky přináší informace o složení potravin, klade důraz na stravu vyváženou s dostatkem nerostných solí a vitamínů.

Ve válečných letech se Marie Úlehlová-Tilschová obrátila ke kořenům. V roce 1944 vydala knihu Výživa ve světle věků, které se věnuje stravovacím zvyklostem nejrůznějších etnik a ukazuje, jak přirozeně hledají vyváženou stravu. +more V následujícím roce vyšla nejvíce ceněná kniha doma i v zahraničí Česká strava lidová, etnografická studie, která zachycuje stravovací návyky našich předků. Pokračovala ve své publicistické práci pro Lidové noviny.

Po válce publikovala Lidových novinách, Besedě venkovské rodiny a dalších periodikách letech 1945-1956 přes 700 článků. Napsala spolu se svým nejbližším spolupracovníkem dr. +more Vilémem Honsem čtyři rozsáhlé odborné statě. Kniha Rok v naší kuchyni z roku 1949 představuje recepty staré české kuchyně (v roce 2000 vyšlo jako Staročeská kuchařka). Začala také vystupovat v Čs. rozhlase, kde působila do roku 1956. Připravila a odvysílala 364 přednášek o nezbytnosti věnovat se zdravé výživě.

Na počátku roku 1950 vyšla ve spolupráci s profesorem Honsem učebnice Výživa a vaření. Následovaly odborné práce vydané s MUDr. +more Karlem Halačkou zaměřené na hygienu a sanitaci potravin. V roce 1954 vyšla úspěšná kniha napsaná ve spolupráci s MUDr. Maškem a dalšími Vaříme účelně pro zdravé a nemocné.

V šedesátých letech přispívala do Květů. Vydává několik brožur a společně s dr. +more Honsem upravené vydání Správné výživy a stravování. Nejvýznamněji byla její práce spojená se Společností pro racionální výživu a s redakční prací v časopise Výživa lidu.

V sedmdesátých letech přispívala především do časopisu Naše rodina. V roce 1970 vyšel Chuťový místopis, regionální kuchařka s řadou původních receptů a stať o tradiční české kuchyni publikovala v brožuře Mistři kuchaři. +more Poslední článek s názvem Mizející zvyklosti vyšel v časopise Výživa lidu. Poslední roky se věnovala především Rodinné kronice, dílu o 450 stranách uloženém v Památníku národního písemnictví, které dokončila těšně před svou smrtí.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=91AFDB3AFDD311E3AEBB40618600A675&scan=1#scan1]Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Tilsch, Emanuel *1866 s rodinou[/url]

Kategorie:Úmrtí 1978 Kategorie:Narození 13. +more července Kategorie:Narození 1896 Kategorie:Ženy Kategorie:Spisovatelky Kategorie:Úmrtí 9. srpna.