Cesko.wiki Marijsko
Author
Albert Flores
Zeměpis
Marij El leží na Volze východně od Nižněnovgorodské oblasti západně od Tatarstánu, na jihu sousedí s Čuvašskem.
Obyvatelstvo
Původním národem jsou Marijci. Marijci tvořili při Sčítání 2002 312 178 (= 42,88 % populace) obyvatel. +more 345 513 (= 47,46 %) lidí z 727 979 osob byli Rusové, 43 377 (= 5,96 %) Tataři, 7 418 (= 1,02 %) Čuvaši a 5 097 (= 0,70 %) Ukrajinci. Úředními jazyky jsou dva dialekty marijštiny a ruština. V náboženství převládá ruská pravoslavná církev (66 obcí), dále jsou zastoupeni příslušníci pohanského polyteistického náboženství (3 komunity), islámu (14 obcí) a protestantství (42 obcí).
Administrativní členění
(Obyvatelé 1. ledna 2005)
| Městský okres | obyvatelé | městské osídlení | venkovské osídlení |
|---|---|---|---|
| Joškar-Ola | 278 388 | 253 407 | 24 981 |
| Kozmoděmjansk | 22 679 | 22 679 | |
| - | Volžsk | 58 046 | 58 046 |
| - | |||
| Rajon | obyvatelé | městské osídlení | venkovské osídlení |
| Gornomari | 28 390 | ||
| 28 390 | Kozmoděmjansk | ||
| Jurino | 10 849 | 3 950 | 6 899 |
| Kilemary | 13 790 | 4 005 | 9 785 |
| Kuženěr | 16 228 | 5 854 | 10 374 |
| Mari-Turek | 24 505 | 5 965 | 18 540 |
| Medveděvo | 53 851 | 20 920 | 32 931 |
| Morki | 34 422 | 9 795 | 24 627 |
| Novyj Torjal | 17 810 | 6 940 | 10 870 |
| Oršanka | 15 709 | 6 907 | 8 802 |
| Paraňga | 17 553 | 6 667 | 10 886 |
| Sernur | 25 014 | 9 082 | 15 932 |
| Sovetskij | 30 390 | 10 619 | 19 771 |
| Zvenigovo | 45 468 | 23 020 | 22 448 |
| Volžsk | 23 758 | 4 217 | 19 541 |
Města
V Marijsku představuje hlavní město Joškar-Ola (255 000 obyvatel) jediné velké město. Jen dvě další města mají přes 20 000 obyvatel - Volžsk a Kozmoděmjansk.
Města (k 1. lednu 2005)
| město | ruské jméno | marijské jméno | počet obyvatel |
|---|---|---|---|
| Joškar-Ola | Йошкар-Ола | Йошкар-Ола / Joškar-Ola | 253 407 |
| Volžsk | Волжск | Юлсер-Ола / Julser-Ola | 58 046 |
| Kozmoděmjansk | Козьмодемьянск | Цӹкмӓ / Cÿkmä | 22 679 |
| Medveděvo | Медведево | Маскасола / Maskasola | 16 606 |
| Zvenigovo | Звенигово | Провой / Provoj | 12 455 |
| Sovetskij | Советский | У Роҥго / U Roňgo | 10 619 |
| Morki | Морки | Морко / Morko | 9 795 |
| Sernur | Сернур | Шернур / Šernur | 9 082 |
| Krasnogorskij | Красногорский | Лушмара / Lušmara | 7 008 |
| Novyj Torjal | Новый Торъял | У Торъял / U Torjal | 6 940 |
| Oršanka | Оршанка | Öрша / Örša | 6 907 |
| Paraňga | Параньга | Поранча / Poranča | 6 667 |
| Mari-Turek | Мари-Турек | Марий Тӱрек / Marij Türek | 5 965 |
| Kuženěr | Куженер | Кужэҥер / Kužeňer | 5 854 |
| Krasnookťabrskij | Краснооктябрьский | ||
| 4 314 | |||
| Privolžkij | Приволжский | ||
| 4 217 | |||
| Kilemary | Килемары | Кӹлемар / Kilemar | 4 005 |
| Jurino | Юрино | Йӱрны / Jürny | 3 950 |
| Suslonger | Суслонгер | Суслэҥер / Susleňer | 3 557 |
Dějiny
Oblast, kterou obývali Marijci, byla dlouhou dobu rozdělena mezi Kazaňský chanát a Rusko, tudíž byla pod vlivem islámu i ruské pravoslavné církve. Během +more_století'>16. století se definitivně stala součástí Ruska. V roce 1936 byla vytvořena Marijská ASSR, od roku 1991 Marijsko resp. Republika Marij El.
Politika
Marijsko je prezidentská republika. Hlavou státu je Leonid Igorjevič Markelov.
V parlamentu jsou zastoupeny 4 politické strany. Dávají Marijcům jen malé politické zastoupení. +more Jejich nejdůležitější stranou je Marij Ušem.
Ekonomika
Marijsko leží v zalesněné oblasti (tajga), 57 % jeho rozlohy zabírají lesy. Nejdůležitějšími odvětvími tak jsou lesnictví a dřevozpracující průmysl. +more Další místní ekonomická odvětví jsou strojírenství a elektrotechnika.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://cestovani. idnes. +morecz/marij-el-posledni-misto-v-evrope-kde-ziji-pohane-ftf-/igsvet. asp. c=A090703_165210_igsvet_tom]Marij El: poslední místo v Evropě, kde žijí pohané[/url] - iDNES. cz, 4. 7. 2009.
Kategorie:Republiky Ruské federace Kategorie:Regiony Evropy s více úředními jazyky