Marta Krupičková-Johanovská

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Marta Krupičková-Johanovská (roz. Krupičková; 11. listopadu 1890 Mělník - 19. ledna 1964 Praha) byla česká lékařka, zaměstnankyně Ministerstva veřejného zdravotnictví Československa a feministka; jedna z prvních promovaných doktorek medicíny v Čechách. Roku 1938 dosáhla funkce ministerské zdravotní radové, jedné z prvních žen na tak vysoké pozici na úřadech ministerských úřadů v Československu. Podílela se rovněž na činnosti Československého červeného kříže.

Život

Mládí a studia

Narodila se v rodině mělnického advokáta. Po absolvování měšťanské školy začala studovat v Praze na nově otevřeném (1890) prvním soukromém dívčím gymnáziu ve střední Evropě Minerva, zde jí učila mj. +more Albína Honzáková či Marie Baborová. Po absolvování gymnázia začala studovat medicínu na české lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Až do roku 1900 docházely dívky na přednášky na hospitační studium (bez statutu řádné posluchačky); v roce 1900 bylo novým zákonem dívkám umožněno skládat zkoušky za celou dosavadní dobu studia. Během studia navštívila také několik politických přednášek T. G. Masaryka.

Lékařkou

Roku 1913 se stala první ženou-předsedkyní Svazu českoslovanského studentstva. V této funkci zejména výrazně přispěla k uklidnění napjaté situace toho roku v Praze, kde došlo k demonstracím za zřízení druhé česky vyučující univerzity v Čechách a studentské stávky, včetně pokojného rozpuštění demonstrace na pražských Příkopech (během podobné demonstrace roku 1905 zemřel v Brně truhlářský dělník František Pavlík). +more Po půl roce pak, zejména kvůli náročnému studiu medicíny, z funkce odstoupila. Promovala okolo 19. února 1916. Stala se tak jednou z prvních zhruba dvaceti v Čechách vystudovaných lékařek, první medička Anna Honzáková zde titul získala teprve roku 1902.

Ještě jako medička byla jmenována sekundární lékařkou na klinice prof. Josefa Thomayera, ještě nedávno skeptického k angažmá žen v lékařství, kde nahrazovala lékaře nasazené na bojových frontách první světové války. +more Po vzniku Československa roku 1918 a návratu lékařů z fronty z nemocnice odešla a zřídila si jako soukromou praxi. S Alicí Masarykovou, dcerou TGM, a dalšími se podílela na založení Československého červeného kříže, kde Masaryková působila jako předsedkyně.

Ministerstvo

Jako první žena v ČSR si zažádala o fyzikální zkoušku pro úřední lékaře, s nejistou perspektivou zaměstnání ve státních službách. Tu však začátkem 20. +more let s vyznamenáním složila a nedlouho potom byla angažována na sociálně-zdravotním odboru československého Ministerstva veřejného zdravotnictví. V této funkci se podílela zejména ve věci potírání tuberkulózy v obyvatelstvu, nově léčitelné díky tehdy nově objeveným, ponejvíce v rozvojových oblastech Podkarpatské Rusi, v rámci Masarykovy ligy proti tuberkulose.

Podílela se rovněž na založení Masarykovy státní školy pro zdravotní a sociální péči. Na jaře roku 1938 získala titul ministerského rady na Ministerstvu zdravotnictví. +more Záhy po jejím jmenování se objevil problém, jakým způsobem by měla být, vzhledem k mužskému rodu názvu úřadu, oslovována.

Po skončení druhé světové války se podílela na obnově Československého červeného kříže. O své práci u ČSČK vydala publikaci Československý Červený kříž za míru a za války.