Maxmilián Adam z Valdštejna

Technology

12 hours ago

Author

Maxmilián Adam hrabě z Valdštejna ( Maximilian Adam Graf von Waldstein; 1627 - 26. listopadu 1706 Vídeň) byl český šlechtic, dvořan a politik. Po ztrátě zadlužených statků v Čechách přesídlil trvale do Vídně, kde se uplatnil ve dvorských službách a nakonec získal vliv jako dlouholetý člen říšské dvorní rady (1669-1706).

Životopis

Pocházel ze šlechtického rodu Valdštejnů, patřil k žehušické linii a byl nejstarším synem plukovníka Ladislava Buriana z Valdštejna (1596-1645). Po otcově předčasné smrti byl vychováván matkou Annou, rozenou Starhembergovou (1600-1682). +more Absolvoval kavalírskou cestu po Evropě, doložen je například jeho studijní pobyt na univerzitě v Lovani. Mezitím došlo k rozkladu otcova dědictví zatíženého vysokými dluhy, po částech bylo rozprodáno panství Světlá nad Sázavou a v roce 1661 bylo prodáno panství Žehušice, které koupil hrabě Michael Osvald Thun-Hohenstein.

Po ztrátě majetku v Čechách přesídlila rodina do Vídně, kde Maxmilián Adam začal budovat kariéru s podporou matčiných příbuzných z rodu Starhembergů (strýc Konrád Baltazar Starhemberg byl dlouholetým nejvyšším štolbou císařovny a místodržitelem v Dolním Rakousku). V roce 1655 se stal číšníkem +more_Habsburský'>Ferdinanda III. a v roce 1658 získal hodnost císařského komorníka, zúčastnil se také korunovace Leopolda I. ve Frankfurtu. V roce 1669 byl jmenován členem říšské dvorní rady, později dosáhl i titulu tajného rady. I když patřil k méně majetné větvi Valdštejnů, dokázal si vybudovat vlivné postavení u císařského dvora. Často zajížděl do Čech a díky přátelským vztahům s Karlem Ferdinandem z Valdštejna z hrádecké linie pobýval často ve Valdštejnském paláci na Malé Straně. V říšské dvorní radě byl pověřován řadou důležitých úkolů právní a diplomatické povahy, po smrti Dominika Ondřeje z Kounic jako služebně nejstarší člen rady vykonával dočasně kompetence říšského vicekancléře (1705-1706). Zemřel ve Vídni a byl pohřben ve valdštejnské hrobce v augustiniánském kostele, kde již předtím byly pochovány obě jeho manželky.

Rodina

Byl dvakrát ženatý, poprvé se oženil až ve čtyřiceti letech v roce 1666 s šestnáctiletou hraběnkou Kateřinou Alžbětou z Verdenberka (1650-1667), která však zemřela již po roce. Její závěť vylepšila Maxmiliánovy finanční poměry. +more Druhý sňatek uzavřel v roce 1672 ve Vídni s hraběnkou Marií Eleonorou Pálffyovou (1651-1699). Tímto manželstvím získal příbuzenské vazby na významnou uherskou rodinu Pálffyů, jeho švagry byli polní maršálové Mikuláš Pálffy (1657-1732) a Jan Pálffy (1663-1751). Z druhého Maxmiliánova manželství pocházelo pět dětí, jediný syn Maxmilián Antonín Jan (1685) zemřel krátce po narození, v dětství zemřela také nejmladší dcera Marie Sidonie (1686-1698). Nejstarší dcera Marie Františka Josefa (1674-1734) byla manželkou císařského generála hraběte Antonína Amata Serényiho (1661-1738), majitele moravských panství Lomnice a Lysice. Další dcera Marie Alžběta (1679-1742) se provdala za císařského komorníka hraběte Jana Jindřicha Kolonicse (1679-1721).

Maxmiliánův mladší bratr Bertold Vilém z Valdštejna (1640-1724) byl dlouholetým hejtmanem hradeckého kraje, vlastnil statky ve východních Čechách a zasloužil se o barokní přestavbu města a zámku Lázně Bělohrad.

Rozměrný obraz s rodokmenem žehušické linie Valdštejnů je dnes součástí sbírek zámku v Mnichově Hradišti.