Michal Španovský z Lisova

Michal Španovský z Lisova († pravděpodobně těsně po 1597 nebo 26. ledna 1601) byl český šlechtic z rytířského rodu Španovských z Lisova. Zastával zemské úřady, dvacet let byl nejvyšším zemským písařem Českého království. Byl jednou z vůdčích osobností českých novoutrakvistů, podporoval vznik České konfese. Byl také významným mecenášem předbělohorské doby.

Život a kariéra

Původ a mládí

Michal Španovský pocházel z rytířské rodiny, která se jmenovala podle vesnic Spáňov a Lisov a která byla v polovině 16. století usedlá na Pacovsku. +more Jeho otec Oldřich Španovský z Lisova († 1553) zastával v letech 1546-1547 úřad hejtmana Bechyňského kraje spolu s Jáchymem z Hradce (1526-1565), jeho matkou byla Mandaléna z Ejcinku (Magdaléna z Eincingu). Michalův starší bratr Jan doprovázel Viléma z Rožmberka (1535-1592) na kavalírské cestě do Itálie v letech 1551-1552. I Michal vstoupil v první polovině 50. let 16. století do Vilémových dvořanských služeb. Cílem výchovy bylo ovládnout základy dvorského chování a společenského tance, naučit se cizí jazyky, nechybělo ani střílení do terče, šerm, jízda na koni, míčové hry a případně ani hra na hudební nástroje. Viléma z Rožmberka doprovázel na nejrůznější slavnosti a získával své první politické a společenské zkušenosti. Zúčastnil se například svatby Zachariáše z Hradce (1527-1589) s Kateřinou z Valdštejna († 1571) 15. ledna 1553 v Polné anebo svatby Vilémovy sestry Alžběty z Rožmberka (1532-1576) s Jindřichem ze Švamberka († 1574) 7. února 1554 v Českém Krumlově. Ve sporu mezi Vilémem z Rožmberka a knížaty z Plavna o čestné postavení Rožmberků v české stavovské obci v polovině 50. let 16. století stál samozřejmě na straně svého podporovatele.

Zemské úřady

Jako příslušník rytířského stavu se již od roku 1560 uvádí jako přísedící menšího zemského soudu a člen královské rady. Kariérní vzestup v nejvyšších sférách zemské správy v mladém věku vycházel z jeho osobních schopností, nepochybnou roli ale sehrála také podpora mocného patrona Viléma z Rožmberka. +more V letech 1570-1575 zastával úřad podkomořího králové v Čechách. V letech 1576-1596 (nebo 1597), tedy po dobu dvaceti let, působil jako nejvyšší zemský písař. Z titulu úřadu byl také přísedícím většího zemského soudu. Působil za rytířský stav také u komorního a dvorského soudu. Bydlel tehdy poblíž kláštera sv. Jiří na Pražském hradě v domě, který byl určen k využívání nejvyšším písařem.

Jako nejvyšší zemský písař nesl při pohřbu císaře Maxmiliána II. +more dne 22. března 1577, tedy až pět měsíců po panovníkově skonu, ve smutečním průvodu korunovační žezlo. Přímo před rakví nesli nejvyšší zemští úředníci české korunovační klenoty, které byly přivezeny z Karlštejna. Dopraveny byly i korunovační klenoty uherské a říšské. Průvod se vydal z kostela svatého Jakuba na Starém Městě pražském přes Karlův most, Malou Stranu k Hradčanům a k Pražskému hradu, na Staroměstském náměstí však při rozhazování pamětních mincí lidu propukla panika. Snad se jim připomněla Bartolomějská noc, protestanti se obávali útoků katolíků a katolíci se báli vraždění ze strany protestantů. Michal Španovský schoval žezlo pod kabát a ukryl se v jednom z blízkých domů. K císaři Rudolfu II. se připojil teprve tehdy, až se zmatek utišil.

Byl v písemném kontaktu s nejvyšším kancléřem Vratislavem II. +more z Pernštejna (1530-1582), do jeho sídla v Litomyšli mu posílal obšírné listy s různými informacemi z Prahy. Podobné dopisy zasílal i Vilémovi z Rožmberka. V polovině 70. let 16. století se stal spolu s karlštejnským purkrabím Janem starším Vchynským z Vchynic (1536-1590) hlavní oporou vládní politiky Viléma z Rožmberka. Jihočeského velmože několikrát doprovázel na cestách po Čechách i do zahraničí.

Zápas o Českou konfesi

Jako novoutrakvista se snažil prosadit Českou konfesi, aktivně vystupoval jako zprostředkovatel jednání jednostlivých stran. Text společného vyznání víry, které vycházelo z domácí husitské tradice, z učení jednoty bratrské i z luteránství, vytvářela komise od března do května 1575. +more Mluvčím novoutrakvistů, jejichž náboženství se překrývalo s luteránstvím a také vzdávalo úctu Husově památce, byl Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkowicz (1517-1583). Jeho cílem byly náboženské poměry na základě augšpurské konfese německých luteránů z roku 1530. Staroutrakvisty vedl Jan mladší z Waldsteinu († 1576), který požadoval návrat ke stavu české kališnické církve. Českou konfesi projednával zemský sněm v roce 1575. Císař Maxmilián II. s Českou konfesi slíbil ústně, ale kvůli odporu katolíků a staroutrakvistů ji odmítl podepsat. V říjnu 1575 dokonce zakázal její tisk. Michal Španovský se také zasloužil o politická jednání o reformě dolní konzistoře, ale novoutrakvistům se ji nepodařilo ovládnout.

Na konci života byl duševně nemocný, o posledních měsících jeho života se nedochovalo mnoho zpráv.

Majetek

Hrad Šelmberk Jako mladý vlastnil do roku 1554 ves Zahrádku. +more Po otci zdědil spolu s bratry rodové sídlo Španovských v Pacově, tam také sídlil. V roce 1584 koupil polovinu Pacova od Anny z Tovaru, vdově po bratru Janovi Španovskému z Lisova, která spravovala majetek za nezletilé syny Oldřicha a Ludvíka. Toho roku už byl jediným vlastníkem pacovského panství. Za něho byla pravděpodobně pacovská tvrz přestavěna na renesanční zámek.

V roce 1579 přikoupil zboží Mladou Vožici s hradem Šelmberkem, který asi na konci 16. století nechal přestavět, a polovinu Přeštic. +more Ve Vožici vystavěl kostel. K hradu Šelmberk, který možná koupil až v roce 1586 od Karla Mrackého z Dubé, patřil dvůr, pivovar a vesnice Bělčí, Elbančice, Bzová a Staniměřice. V roce 1581 koupil Bukovou a Noskov. Od roku 1584 vlastnil také dvůr Dolní Hrachovice. V roce 1593 bylo Španovskému převedeno do zástavní držby zadluženým Petrem Vokem z Rožmberka (1539-1611) panství Miličín. Vlastnictví bylo ovšem zpochybňováno, protože Španovský pravidelně nesplácel sjednané částky. Na spory obou feudálů dopláceli poddaní.

Také v okolí Prahy vlastnil několik vesnic.

Rodina

V masopustní neděli 16. února 1556 se oženil na zámku v Jindřichově Hradci s Annou Švihovskou, dcerou Půty (Jana Půty) Švihovského z Rýzmberka († po 1561) a jeho manželky Evy Řepické ze Sudoměře. +more Svatbu vystrojil majitel tamějšího panství nejvyšší kancléř Jáchym z Hradce. Manželka často churavěla. Narodili se jim synové Erich, Jan, Mikuláš, Jáchym (mladší) a dcera Kateřina.

Kmotrem nejstaršího syna Ericha se stal Jindřich ze Švamberka na Zvíkově a Vilém z Rožmberka. Erich se v polovině 70. +more let 16. století zapsal na Karlově univerzitě v Praze. Byl také literárně činný. Bez vědomí otce se však tajně v létě roku 1585 oženil s dcerou pražského měšťana Matyáše Pekárka, která již byl v pokročilém stupni těhotenství. Obřad vykonal říčanský kněz Jan, kterého Pekárek podplatil. Erich se odstěhoval k Pekárkům do domu na Novém Městě pražském. Aféra se provalila až v září 1585, když byl s pomocí nejvyššího kancléře Adama II. z Hradce (1549-1596) nezvěstný syn nalezen. Špinavého a zanedbaného Ericha odvezli do Pacova. Michal Španovský obvinil Pekárka a jeho dceru z veřejného poškození dobrého jména Španovských. Pekárek byl zatčen a jeho dcera následkem hrubého zacházení potratila. Michal Španovský žádal nejvyššího purkrabího Viléma z Rožmberka o potrestání Pekárka i říčanského kněze, protože pár oddal bez otcovského požehnání. Syna uvěznil a vydědil. Erich nakonec utekl z Pacova s manželkou Ludmilou na Moravu. Nějaký Erich Španovský byl však v roce 1588 pochován v Pacově.

Další synové Jan a Mikuláš zastupovali otce v době jeho nemoci a prodali v roce 1597 Krasavce a o rok později polovici Přeštic. Jan († asi 1598) byl c. +more k. panatýrem (jídlonošem). Mikuláš a Jáchym prodali v roce 1600 Miličín a o rok později horské vesnice u Smilkova. Mikuláš († asi 1617) získal díl Pacova a v roce 1604 se oženil s Annou z Doupova. Býval hejtmanem Bechyňského kraje.

Jáchym byl od roku 1595 ženat s Amálií z Puchheimu. Držel Mladou Vožici a Šelmberk, v roce 1603 je prodal nejvyššímu vojenskému zásobovatel i v Uhrách Janu Bernardu Fünfkircherovi z Fünfkircha. +more Po Ester Vchynské z Těmic zdědil v roce 1600 statky Vitanovice a Těmice, ale také je prodal.

Dcera Kateřina, která se připomíná k roku 1605, se provdala za Jindřicha Konráda Vencelíka z Vrchovišť.

Mecenáš

Michal Španovský patřil k významným mecenášům humanistické literatury v předbělohorských Čechách. Scházel se s učenci, ke kterým patřil lužický historik a latinsky píšící básník Kryštof Manlius, luteránský teolog Jan Hedericus nebo Tomáš Mitis, který provozoval knihkupectví a nakladatelství v Karolinu. +more Finančně se podílel na vydání více než deseti knih s náboženskou a právnickou tematikou. Podpořil vydání knižních titulů spisovatele, překladatele, historika a právníka Jana Kocína z Kocinétu (1543-1610) a právníka Pavla Kristiána z Koldína (1530-1589). Vycházely v pražských tiskárnách Jiřího Nygrýna, Jana staršího Šumana a Jiřího Jakuba Dačického.

V roce 1583 nechal na své náklady vytisknout druhé vydání České konfese, které opatřil svým erbem.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Kategorie:Muži Michal Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Čeští nejvyšší písaři Kategorie:Čeští podkomoří králové