Milada Blekastad

Milada Blekastad, přechýleně Milada Blekastadová, rozená Topičová (1. července 1917 Praha - 25. října 2003 Oslo) byla bohemistka, komenioložka, překladatelka a literární historička českého původu. Působila v Ústavu slovanských a baltických studií na Univerzitě v Oslu. Specializovala se na život a dílo Jana Amose Komenského, o němž napsala disertační práci. Svým systematickým překladatelským úsilím se zasloužila o představení zásadních děl české literatury 20. století norským čtenářům. V letech 1968-1989 podporovala české spisovatele a intelektuály, kteří neměli možnost se svobodně vyjadřovat. V roce 1997 obdržela od tehdejšího prezidenta Václava Havla odměnou za celoživotní práci medaili Za zásluhy.

Dětství a mládí

Byla vnučkou známého pražského nakladatele Františka Topiče, dcerou Jaroslava Topiče a Milady Topičové. V letech 1928-1933 studovala na Vyšší dívčí škole v Praze (později vyšší reformní gymnázium). +more V tomto období ji ovlivnila profesorka dějepisu Milada Holá. Studia nedokončila. Zájem o Sever a severskou literaturu přirozeně vyplynul z orientace nakladatelství Františka Topiče na severské autory. Obdiv k severské kultuře sdílela také se svojí matkou. V roce 1933 odjela na pozvání norského spisovatele Ingeho Krokanna do Norska. O rok později se vdala za norského malíře Hallvarda Blekastada (1883-1966). Díky svému jazykovému nadání (uměla německy, rusky, francouzsky a latinsky) ovládla brzy obě varianty spisovné norštiny. Gausdalským dialektem hovořila bez přízvuku.

Ze začátku pobývala se svým manželem u rodiny norského lyrika Olava Aukrusta v Lomu. V roce 1936 se manželé přestěhovali do Gausdalu nedaleko Lillehammeru, kde si postavili dům nazývaný Bu. +more Mezi lety 1936 a 1951 se manželům Blekastadovým narodilo sedm dětí. Za války pomáhala Milada Blekastadová ohroženým českými intelektuálům a umělcům. Marně usilovala o záchranu Mileny Jesenské, než byla poslána do koncentračního tábora Ravensbrück. Po válce pomáhala uprchlíkům z Československa prostřednictvím spolupráce s Norsko-československým pomocným spolkem (Norsk-Tsjekoslovakisk Hjelpeforening).

Překladatelská činnost

Krátce po svém přestěhování do Norska začala Milada Blekastadová překládat do češtiny norskou literaturu. Jejím prvním překladem, publikovaným ještě v nakladatelství F. +more Topič v edici Bílé knihy v roce 1936, byl román Ingeho Krokanna Vichr z hor (I Dovre snø). Její další překlady vyšly v Topičově edici, kterou po smrti svého manžela Jaroslava a prodeji původního Topičova nakladatelství Jaroslavu Stránskému založila a vedla vdova Milada Topičová. Od roku 1939 začala Milada Blekastadová překládat také z češtiny do norštiny. Jejím prvním vydaným překladem byly české pohádky (Tsjekkiske folkeeventyr, Samlaget, 1939). V roce 1946 převedla do norštiny Karafiátovy Broučky (Billefolket, Dreyer 1946). Ačkoli do češtiny přeložila ještě poému Henrika Wergelanda Obraz s květinami Jana van Huysuma (přebásnil Vladimír Mikeš, Supraphon, Praha 1983) a divadelní hru norského slavisty Erika Kraga Balada o Hilébii (Dilia, 1972, orig. Den barnløse, 1966), zůstalo těžiště její překladatelské práce v převodech z češtiny do norštiny. Přeložila více než 20 titulů od autorů jako Karel Čapek, Ivan Klíma, Milan Kundera, Ludvík Vaculík, Václav Havel a další. Její překladatelské dílo shrnul Ludvík Vaculík takto: „Na tom příběhu a výsledku je až otřesně zvláštní to, že přítomnost nějaké národní literatury na cizím území záleží na jednom člověku . “.

Jan Amos Komenský

V roce 1955 vyšel v norském nakladatelství Dreyer překlad Komenského díla Labyrint světa a ráj srdce (Verdens labyrint og hjartans paradis) z pera Milady Blekastadové. V souvislosti s předmluvou k tomuto překladu jí bylo uděleno stipendium Norské výzkumné rady. +more Její výzkum posléze vyústil v rozsáhlou monografii publikovanou v němčině (Comenius. Versuch eines Umrisses von Leben, Werk und Schicksal des Jan Amos Komenský, Universitetsforlaget/Akademie, Oslo/Praha 1969). Na základě této práce byl Miladě Blekastadové udělen doktorský titul. Dílu Jana Amose Komenského se Blekastadová věnovala celý život. V roce 1966 přeložila do norštiny Informatorium školy mateřské (Informatoriet for skulen hennar mor, Universitetsforlaget) a posléze vydala Komenského neznámou korespondenci (Unbekannte Briefe des Comenius und seiner Freunde: 1641-1661, Henn, 1976). V roce 1977 publikovala norsky popularizační verzi své disertace Menneskenes sak (Gyldendal Norsk Forlag). Komenskému se vědecky věnovala až do své smrti a napsala v této souvislosti řadu článků a studií (nejčastěji pro odborné časopisy Scando-slavica, Acta Comeniana).

Působení na Univerzitě v Oslu

V letech 1957-1987 přednášela na Univerzitě v Oslu, kde se věnovala starší i moderní české literatuře. Na tato témata napsala dvě monografie (Millom aust og vest, 1958, a Millom bork og ved, 1978). +more Ačkoli neměla formální univerzitní vzdělání, vynikala hlubokou znalostí evropské kultury, historie a jazyků. Na univerzitě neměla stálou pozici, od roku 1970 však byla státní stipendistkou, což jí umožnilo vědecky pracovat až do konce života.

Podpora umlčovaných spisovatelů

Od roku 1968 se Milada Blekastadová systematicky věnovala podpoře českých umlčovaných spisovatelů. Byla osobní přítelkyní Ludvíka Vaculíka. +more Překládala jejich knihy a navštěvovala je. Do Československa pravidelně jezdila v souvislosti se svým komeniologickým bádáním.

Publicistická činnost

V průběhu svého života napsala Milada Blekastadová desítky odborných i popularizačních článků a sloupků do norských celostátních i lokálních deníků. Připravila také řadu popularizačních pořadů pro rozhlas - o Janu Husovi, o Janu Amosi Komenském, o Václavu Havlovi. +more V srpnu 1968 zprostředkovávala norským médiím aktuální reportáže z okupované Prahy převzaté z vysílání Československého rozhlasu. Pro časopis Syn og Segn připravila několik čísel věnovaných československé ineditní literatuře.

Členství a ocenění

Milada Blekastadová byla členkou norské vědecké akademie (Det Norske Videnskaps-Akademi) a aktivní členkou norského PEN-klubu. V roce 1969 obdržela cenu Svazu norských překladatelů (Bastianprisen) za překlad románu Sekera Ludvíka Vaculíka (Øksa, 1968). +more Za překlad díla Labyrint světa a ráj srdce J. A. Komenského (Verdens labyrint og hjartans paradis, 1955) získala také cenu Gjelsvikprisen od sdružení Norsk måldyrknigslag. V  roce 1988 jí přátelé z českého disentu udělili Cenu Edice Petlice za překlad samizdatových autorů. V roce 1997 ji Václav Havel vyznamenal medailí Za zásluhy.

Milada Blekastadová je v souladu se svým přáním pohřbena v rodinné hrobce rodiny Topičů na pražských Olšanských hřbitovech.

Bibliografie

;Původní díla *Blekastad, Milada, 1949. Skodespel for born. +more Oslo: Dreyer Forlag. Dramatizace norských pohádek. *Blekastad, Milada, 1955. Den heilage på Monte Albano: eit fragment. Oslo: Land og kirke. Román. *Blekastad, Milada, 1972. Tsjekkiske eventyr. Oslo: Samlaget. Volně podle K. J. Erbena a B. Němcové. *Blekastad, Milada, 1972. Slovakiske eventyr. Oslo: Samlaget. Volně podle K. J. Erbena a B. Němcové.

Překlady (do češtiny) *Krokann, Inge, 1936. Vichr z hor (I Dovre snø). +more Praha: F. Topič. *Vesaas, Tarjei, 1939. Vraní koně (Dei svarte hestane). Praha: Topičova edice. *Krokann, Inge, 1942. Závějemi (Gjenom fonna). Praha: Topičova edice, edice Topičovy bílé knihy. *Krag, E. 1972, Balada o Hilébii. Dilia, 1972. *Wergeland, Henrik, 1983. Kytice Jana van Huysuma (Jan van Huysums Bomsterstykke). Praha: Supraphon. Spolu s Vladimírem Mikešem.

Překlady (do norštiny) *Bor, Josef, 1965. Rekviem i Terezín (Terezínské rekviem). +more Přel. Milada Blekastad. Oslo: Dreyer. *Čapek, Karel, 1958. Meteor (Povětroň). Přel. Milada Blekastad. Oslo: Fonna. *Čapek, Karel, 1959. Atomkraft på ville vegar (Továrna na absolutno). Přel. Milada Blekastad. Oslo: Fonna. *Čapek, Karel, 1995. En reise til Norden (Cesta na sever). Přel. Milada Blekastad a Katrine Blekastad. Oslo: Ex libris. *Comenius, Jan Amos, 1955. Verdens labyrint og hjartans paradis (Labyrint světa a ráj srdce). Přel. Milada Blekastad. Oslo: Dreyer. *Comenius, Jan Amos, 1966. Informatorium for skulen hennar mor. (Informatorium školy mateřské). Přel. Milada Blekastad. Oslo: Universitetsforlaget. *Havel, Václav, 1985. Politikk og samvittighet. (Politika a svědomí). Přel. Milada Blekastad. Oslo: Idé og tanke, TANO. *Havel, Václav, 1987. Brev til Olga: tanker fra fengslet (Dopisy Olze). Přel. Milada Blekastad. Oslo: Aschehoug. *Havel, Václav, 1990. Forsøk på å leve i sannhet : essays og taler, 1977-1990 (Do různých stran). Přeložila Milada Blekastad. Oslo: Gyldendal. *Havel, Václav, og Milada Blekastad. 1990b. Vaněk-trilogien : innledet av essayet "Et ord om ordet" (Audience, Protest, Vernisáž, úvodní esej Slovo o slově). Oslo: Gyldendal. *Havel, Václav, Karel Hvíždala, 1989. Fjernforhør : samtale med Karel Hvíždala : Bonn-Praha 1985-1986, (Dálkový výslech). Oslo: Gyldendal. *Hodrová, Daniela, 1994. Dobbeltliv, (Podobojí). Oslo: Gyldendal. *Karafiát, Jan, 1946. Billefolket. (Broučci) Nynorskutgåve. Oslo: Dreyer. *Karafiát, Jan, 1946. Billefolket (Broučci). Přel. Milada Blekastad a Eva Berg. (Bokmålsutgave). utg, Oslo: Dreyer. *Klíma, Ivan, 1980. Karpene : en julefortelling om sammensvergelser (Ve středu ráno: vánoční spiklenecká povídka). Komentář František Janouch, přel. Milada Blekastad, Fritt ords skriftserie. Oslo: Fabritius. *Klíma, Ivan, 1968. En times taushet (Hodina ticha). Oslo: Cappelen. *Kliment, Alexandr, 1982. I dødvanne (Nuda v Čechách. ) Oslo: Cappelen. *Kohout, Pavel, 1981. Maria slåss med englene (Marie zápasí s anděly). Trondheim: Trøndelag teater. *Kundera, Milan. 1987. Latterens og glemselens bok (Kniha smíchu a zapomnění). Přel. Milada Blekastad. De nye klassikerne. Oslo: Gyldendal. *Kundera, Milan. 1975. Livet er et annet sted (Život je jinde). Přel. Milada Blekastad. Oslo: Gyldendal. *Kundera, Milan, og Milada Blekastad. 1978. Avskjedsvalsen: roman (Valčík na rozloučenou). Oslo: Gyldendal. *Vaculík, Ludvík, 1968. Øksa: roman (Sekyra). Oslo: Samlaget. *Vaculík, Ludvík, 1971. Marsvin: roman (Morčata).

Odborné práce

Monografie *Blekastad, Milada, 1958. Millom aust og vest. +more Oslo: Universitetsforlaget. *Blekastad, Milada, 1969. Comenius : Versuch eines Umrisses von Leben, Werk und Schicksal des Jan Amos Komenský, Universitetsforlaget, Oslo/ Academia, Praha. *Blekastad, Milada, 1977. Menneskenes sak : den tsjekkiske tenkeren Comenius i kamp om en universal reform av samfunnslivet. Oslo: Gyldendal. *Blekastad, Milada, 1978. Millom bork og ved : frå tsjekkisk åndsliv i nyare tid. Vol. 219, Orion-bøkene. Oslo: Samlaget. *Blekastad, Milada, 1983. Hallvard Blekastad : glimt frå eit kunstnarliv. Oslo: Universitetsforlaget.

Články (výběr) *Blekastad, Milada, 1953. "Huss og Hieronym, martyrarar for ei ny tid. +more" Kirke og kultur nr. 58:100-117. *Blekastad, Milada, 1955. "Jan Amos Comenius - den store emigrant. " Kirke og kultur nr. 60:613-620. *Blekastad, Milada, 1957. "Unitas fratrum bohemiae 500 år. " Kirke og kultur nr. 62:619-626. *Blekastad, Milada, 1958. "300 ÅR GAMAL SENSASJON. " Pedagogisk Forskning nr. 2 (1):190-200. *Blekastad, Milada, 1960. "Eine seltene Comenius-Ausgabe in der Königlichen Bibliothek von Kopenhagen. " Scando-Slavica nr. 6 (1):35-52. *Blekastad, Milada, 1959. "Martyrsøyla : Karel Čapek 1890-1938. " Samtiden (trykt utg. ). nr. 68(1959)nr 6. *Blekastad, Milada, 1962. "Truchlivý, ein Dialog von J. A. Komenský, in einer nordischen Version von 1627. " Scando-Slavica nr. 8 (1):88-100. *Blekastad, Milada, 1964. "Der Leitfaden des Labyrinths Komenskýs. " Scando-Slavica nr. 10 (1):65-84. *Blekastad, Milada, 1968. "Zur Diskussion über Komenskýs Verhältnis zum Barock. " Scando-Slavica nr. 14 (1):59-72. *Blekastad, Milada, 1974. "Eros - paideia : Comenius og den pedagogiske eros. " In Den platonske kjærlighetstanke gjennom tidene. Red. Tore Frost a Egil A. Wyller. Oslo: Gyldendal, 1974.

Publicistika (výběr) *Blekastad, Milada, 1962. "Kilden. +more" Samtiden, nr. 71(1962)nr 6. *Blekastad, Milada, 1962. "Monica, den fyrste moderne kvinna. " Kirke og kultur nr. 67:527-533 *Blekastad, Milada, 1964. "Songen frå den store angst: millom hjernevask og skriftemål. " Samtiden, nr. 73(1964)nr 4. *Blekastad, Milada, 1965. “Lemenår i kritikken. ” Morgenbladet, 1. 10. 1965,  Morgenbladet, 22. 9. 1965 *Blekastad, Milada, 1967. "Spillet om sannheten; [omkring den tsjekkoslovakiske forfatterforenings 4. kongress 1967]. " Samtiden nr. 76:374-383. *Blekastad, Milada, 1967. "To opprørere ; [Ladislav Mňačko, Ludvík Vaculík]. " Samtiden nr. 76:462-469. *Blekastad, Milada, 1968. "Ord og virkelighet ; fra Tsjekkoslovakias 1100 år lange kamp for åndelig frihet. " Samtiden nr. 77:467-479. *Blekastad, Milada, 1973. "Nykommer i vår verden. " Samtiden nr. 82 (3):136-142. *Blekastad, Milada, 1975. "Tsjekkisk litteratur i framgang. " Samtiden nr. 84 (10):649-654. *Blekastad, Milada, 1976. "Insekt i menneske; [om Karel Čapeks "Insektliv"]. " Syn og segn nr. 82:44-47. *Blekastad, Milada, 1976. "Probleme der Originalität in Ze života hmyzu der Brüder Čapek. " Scando-Slavica nr. 22 (1):79-91. *Blekastad, Milada, 1983. "Olav Aukrust og Hallvard Blekastad ; nokre blad frå ein kunstnarvenskap. " Syn og segn nr. 89 (5):259-270. *Blekastad, Milada, 1985. Jaroslav Seifert: en tsjekkisk dikter. Vol. nr 46, Meddelelser (Universitetet i Oslo. Slavisk-baltisk institutt : trykt utg. ). Oslo: Universitetet i Oslo, Slavisk-baltisk institutt. *Blekastad, Milada, 1987. "Kan dårskap berge Europa. ; Václav Havels utfordring. " Samtiden nr. 96 (5):54-60. *Blekastad, Milada, 1988. "En tsjekkisk drømmebok ; om hverdagsliv blant ikke-personer i Tsjekkoslovakia. " Samtiden nr. 97 (1):55-58. *Blekastad, Milada a Vilém Prečan. 1990. "Akademisk gjenreisning i nyfritt Tsjekkoslovakia. " Årbok / Det norske videnskaps-akademi:120-139.

Reference

Externí odkazy

Seznam děl v databázi Nasjonalbiblioteket, jejichž autorem nebo tématem je Milada Blekastad * [url=https://web. archive. +moreorg/web/20170207113548/http://www. frantisektopic. cz/mb-dilo. htm]Nadační fond Františka Topiče[/url] * [url=https://www. tandfonline. com/doi/abs/10. 1080/00806760410015048]Milada Blekastad in memoriam (en)[/url] * [url=https://miladablekastad. wordpress. com/]Stránky věnované Miladě Blekastadové[/url] * [url=http://www. rozhlas. cz/dvojka/radiozpravy/_zprava/zivot-zasvetila-komenskemu-pritom-nedokoncila-ani-stredni-skolu-osudove-zeny-milada-blekastadova--1785444]Pořad z cyklu Osudové ženy Českého rozhlasu 2 věnovaný Miladě Blekastadové[/url].

Kategorie:České spisovatelky Kategorie:Norští spisovatelé Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Narození 1917 Kategorie:Úmrtí 2003 Kategorie:Ženy Kategorie:Překladatelé z češtiny Kategorie:Překladatelé do norštiny Kategorie:Spisovatelé píšící norsky Kategorie:Narození 1. +more července Kategorie:Úmrtí 25. října Kategorie:Překladatelé z norštiny Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Nositelé Medaile Za zásluhy (Česko) Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v Oslu Kategorie:Pohřbení na Olšanech.