Mince v českých zemích

V minulosti se jako platidlo v českých zemích používaly různé mince domácího i cizího původu. Význam hlavního platidla si získala kvalitní stříbrná mince ve vrcholném středověku, kdy se její užívání rozšířilo na úkor starších plateb ve vážených drahých kovech a naturáliích. Stříbrná mince si toto postavení udržela až do 19. století, kdy se rozvíjí užívání papírových peněz (bankovek, resp. státovek) a začíná se přecházet na mince ražené bez užití drahého kovu a používané jen pro nižší nominální hodnoty.

K nejvýznamnějším mincím domácího původu patřily stříbrné mince, v raném středověku denáry a později brakteáty, od vrcholného středověku (r. 1300) zvláště pražský groš. +more Na začátku 16. století Šlikové razí jáchymovský tolar, který dal název tolar i dalším mincím. Po prusko-rakouské válce 1867 byla základní mince zlatý (florin), který se objevuje již od poloviny 18. století. V souvislosti s přechodem na zlatý standard byl zlatý od r. 1892 nahrazen rakousko-uherskou korunou. Roku 1918 byly zavedena koruna československá, která (kromě válečné protektorátní koruny) v různých proměnách existovala do r. 1992.

Od r. 1993 je měnová jednotka České republiky koruna česká, haléřové mince se přestaly používat v roce 2009.

Denáry

Denár Vratislava II. +more, první strana mince Denár Vratislava II. , druhá strana mince.

Denáry jsou první mince ražené českými panovníky od 10. století až do roku 1300. +more Jako první je doloženě razil již Boleslav I. Až do mincovní reformy Břetislava I. roku 1050 byly denáry tzv. velkého střížku tj. průměr 18 - 20 mm a hmotnosti více než 1 g. Nálezy velkého střížku se objevují více v zahraničí než doma. U nás např. v Praze a v okolí a v Plzni a v okolí. Po roce 1000 se objevují denáry s vyobrazením a jménem svatého Václava jako „věčného panovníka“.

Od roku 1050 až do začátku ražby brakteátů někdy okolo roku 1217 byly raženy denáry malého střížku o průměru 16 mm a hmotnosti pod 1 g. Ke konci ražby ryzost kovu výrazně poklesla. +more Denáry mohly být například šípového typu nebo mečového typu. V opisu mince mohlo být napsáno jméno panovníka, které končí slovem dux. Bývají tam také napsány názvy míst, kde mince vznikla. Později však názvy mincoven mizí a nahrazují se jmény světců a patronů.

Již z doby Boleslava II. +more na konci 10. století je nápisem na mincích doložena mincovna na Vyšehradě. Od 11. století se denáry razí i na Moravě, od druhé poloviny 11. století v rámci olomouckého, brněnského a krátce i znojemského údělného knížectví. Kolem roku 1210 se v Čechách přechází na ražbu brakteátů, v nově zřízeném markrabství moravském se denáry razí až do poloivny 13. století.

Brakteáty

Brakteát

Brakteáty byly stříbrná jednostranná mince knoflíkovitého tvaru z velmi tenkého střížku. Na českém území byly brakteáty zavedeny dle míšeňského vzoru začátkem +more_století'>13. století Přemyslem Otakarem I. a nahradily v té době silně znehodnocené denáry. Razily se až do mincovní reformy Václava II. v roce 1300 a přechodu na nový, hodnotný pražský groš.

Groše

Česká grošová měna

Pražský groš Václava II. +more České mince razili následující panovníci, v závorce je uvedeno datum ražby: * Václav II. (1300-1305) - začal razit pražský groš * Jan Lucemburský (1310-1346) * Karel IV. (1346-1378) * Václav IV. (1378-1419) * husitské války (1419-1436) * bezkrálí (1439-1453) * Ladislav (1453-1457) * Jiří z Poděbrad (1458-1471) * Vladislav Jagellonský (1471-1516) * Ludvík Jagellonský (1516-1526) * Ferdinand I. (1526-1564).

Moravská grošová měna

Moravské mince razili následující panovníci, v závorce je uvedeno datum ražby: * . (2. +more polovina 14. století) - „dutý peníz“ * Jošt (1375-1411) - peníz s „IO“ * Jošt (1375-1411) - haléř s „IO“ * Jošt (1375-1411) - peníz * Zikmund (1419-1423) - peníz * Albrecht II. (1423-1439) - peníz.

Slezská grošová měna

Slezské mince razili následující panovníci, v závorce je uvedeno datum ražby: * Matyáš Korvín (1468-1490) * Ferdinand I. +more (1526-1564).

Tolary a krejcary

tolar, mince rodu Šliků * Tolary dal razit Jáchym Šlik ze stříbra v Jáchymově. +more Tolarové mince nechali razit následující panovníci, v závorce je uvedeno datum ražby: * rod hrabat Šliků (1520-1528) * Ferdinand I. (1526-1564) - od jeho dob se všechny mince označují letopočtem, od roku 1527 i značkou mincovny a mincmistra * Maxmilián II. (1564-1576) * Rudolf II. (1576-1611) * Matyáš (1611-1619) * stavovské mince (1619-1622, 1633-1635) * Fridrich Falcký (1619-1620) * Ferdinand II. (1619, 1620-1637) ** Karel I. z Lichtenštejna a konsorcium (1621-1623) - královský místodržící si pronajal práva na ražbu mincí, mince byly znehodnoceny a vznikla tzv. „dlouhá mince“, která byla ražena až do státního bankrotu v roce 1623 * Albrecht z Valdštejna (1628-1634) - Frýdlantské vévodství mělo právo na ražbu vlastních mincí * Ferdinand III. (1637-1657) Grešle Leopolda I. * Leopold I. (1657-1705) grešle * Josef I. (1705-1711) * Karel VI. (1711-1740) Tolar Marie Terezie * Marie Terezie (1740-1780) * František Lotrinský (1745-1780) * Josef II. (1765-1790) * Leopold II. (1790-1792) * František I. (1792-1835) * Ferdinand V. (1835-1848) Rakousko-uherská koruna (1901) * František Josef I. (1848-1916) - do konce roku 1891 se používal jako měna zlatý, od roku 1892 rakousko-uherská koruna, platil až do roku 1918.

Zlatý

Koruny historické

Koruna československá - 5 Kč (1925) * Rakousko-uherská koruna (1892-1918) * koruna československá (1918-1993) - koruny a haléře * Protektorátní koruna (1940-1945)

Současné mince

Koruny

koruna česká (platnost od 8. února 1993 - dosud), haléřové do 31. 12. 2008

Euro

euromince - datum zavedení eura v Česku není stanoveno (stav rok 2021)

Odkazy

Reference

Literatura

Novotný V. , Mince Františka Josefa I. +more, 1992 * Novotný V. , Mince Františka Lotrinského, Josefa II. , Leopolda II. , 1995 * Novotný V. , Mince Františka I. , 1993 * Novotný V. , Mince Ferdinanda V. , 1993 * Novotný V. , Mince Marie Terezie, 1994 * Staněk J. , Peníze v českých zemích, 1995,.

Externí odkazy

Kategorie:Mince Kategorie:Ekonomika Česka