Mombín sladký

Květenství Nezralé plody Zralý plod a pecka Semena

Mombín sladký (Spondias dulcis) je rychle rostoucí listnatý strom, plodící středně velké plody s jedlou dužinou, je uzpůsobený k růstu v tropech a teplých subtropech bez i jen krátkodobého poklesu teploty k bodu mrazu. Je dřevinou pocházející z polynéských a mikronéských ostrovů v Pacifiku, kde je pěstován pro ovoce. +more Přísluší do plodonosného rodu mombín (Spondias) tvořeného 16 druhy, který byl zaveden do subtropických a tropických zahrad Starého a později i Nového světa. Je nenáročnou rostlinou s poživatelnými peckovicemi, která se snadno se množí, dobře roste a je proto hojně rozšířena jak v oblastech s počasím ovlivňovaném monzuny, tak i s klimatem celoročně vlhkým.

Ekologie

Nejlépe prosperuje ve stále vlhkých tropických a subtropických oblastech, je však na vlhkost a teplotu méně náročný než jeho blízký příbuzný mangovník. Roste téměř ve všech typech půdy, obvykle až do nadmořské výšky 700 m, výjimečně až 1000 m. +more Za ideální je považována průměrná teplota 22 až 27 °C, přežívá i při rozmezí 15 až 35 °C. V období vegetačního klidu může starší rostlina přežít i krátkodobý pokles teploty k -3 °C, mladá uhyne již při 0 °C. Upřednostňuje místo s průměrnými srážkami 900 až 1800 mm, snese i 600 až 2200 mm. Na úživnost půdy není příliš náročný, postačuje, když je pro kořeny dostatečně hluboká, dobře odvodněná a její pH se pohybuje od 5,5 do 6,5, přežívá i při hodnotě pH 4,5 až 7,5. Stanoviště na kterém roste však musí být plně osluněno, jinak strom vytváří málo plodů. V oblastech s výrazným obdobím sucha listy společně opadávají a vykvétá jednou ročně, v místech se stále vlhkým počasím se listy vyměňují průběžně a kvete i plodí téměř neustále.

Popis

Mombín sladký je listnatý, do široka rozvětvený strom dorůstající do výšky 9 až 12 m (ve své domovině ojediněle až do 20 m) s krátkým kmenem, tlustým 20 až 45 cm a s dlouhými, křehkými větvemi. Jeho hladká nebo mělce rýhovaná kůra je šedavá, světle až červenavě hnědá a v mládí má patrné lenticely. +more Z hlavních kořenů někdy nad terén vyčnívají nevysoké, zploštělé, kořenové náběhy přispívající k podpoře velkých stromů. Z poraněných míst prýští viskózní pryskyřice s léčebnými účinky. Listy dlouhé 20 až 60 cm bývají nahloučené na koncích větví, vyrůstají střídavě, jsou lichozpeřené a mají 11 až 20 cm dlouhé vřeteno se čtyřmi až dvanácti páry mírně kožovitých lístků s krátkými řapíčky. Lístky jsou tmavě zelené, lysé, tvar mají eliptický až obkopinatý, jsou 6 až 10 mm dlouhé a 2 až 5 mm široké, největší koncový lichý lístek bývá dlouhý od 10 do 20 mm. Na bázi jsou lístky okrouhlé nebo klínovité, na koncích špičaté a po obvodě celokrajné nebo drobně pilovité, žilky ve čtrnácti až dvaceti čtyřech párech jsou pospojované s okrajovou žilkou. Na začátku suchého a chladného ročního období se listy zbarví zářivě žlutě a opadnou, jinak se obměňují postupně.

Květenství je tvořeno četnými drobnými květy sestavenými do hustých terminálních jehlanovitých lat dlouhých až 35 cm, které nejčastěji rostou na konci větví. Květy velké do 5 mm rozkvétající před nebo až s počátkem rašením listů, vyrůstají v jednom květenství společně oboupohlavné i jednopohlavné, mají asi 2 mm stopky a drobné kopinaté až čárkovité listeny. +more Květy jsou pětičetné, nepatrné kališné lístky jsou zelené, trojúhelníkovité, korunní lístky jsou vejčitě podlouhlé, nazpět ohnuté, bělavé a 2,5 mm dlouhé. Deset tyčinek s podlouhlými prašníky je v květu ve dvou kruzích. Kulovitý, svrchní, pětipouzdrý semeník je velký do 1 mm a nese pět čnělek s bliznami. Květy jsou opylovány hlavně včelami slétajícími se za nektarem.

Plod je oválná, eliptická nebo hruškovitá peckovice dozrávající za šest až osm měsíců po opylení. Bývá dlouhý 6 až 10 cm a široký 3 až 8 cm, je zprvu zelený a později v plné zralosti žlutý až jasně oranžový. +more Obsahuje dřevnatou pecku velkou asi 2 cm, jenž je rozdělená až do pěti pouzder obsahující po jednom plochém, světle žlutém semeni. Pecka má vnější vrstvu roztřepenou v tvrdá vlákna vnikající do dužiny plodu, se kterou je pecka takto pevně srostlá.

Plody visí na stopkách ve svazcích, čítajících i tucet a více. Se stromů samovolně padají ještě před dosažením zralosti, jsou přitom zelené a tvrdé. +more Opadávají postupně po dobu několika týdnů, teprve na zemi dozrávají a mění barvu do zlatožlutá, často se se stromů sklízí střepáváním. Ve správné zralostí, když je ovoce ještě pevné, je dužina zabarvená žlutě a se šťavnatou a mírně nakyslou, svěží chuti se poněkud podobá ananasu. Při přezrání plod změkne, příjemná chuť se vytrácí a dužinu lze špatně dělit kvůli houževnatým a se zráním tvrdnoucím vláknům vystupujícím z pecky. Ve své domovině, v Tichomoří, váží některé plody i 0,5 kg.

Pěstování

Zasazená rostlina roste velice rychle, za rok povyroste až o 2 metry. Pokud pochází ze semene obvykle již plodí ve věku čtyř až pěti let, pokud je ze řízku plodí asi o rok dříve. +more Dosahuje plné výnosnosti asi v osmi létech, ekonomicky se vyplácí do stáří 20 až 25 roků. Dospělé a dobře zakořeněné rostliny jsou odolné vůči suchu, mladé stromky je vhodné při déletrvajícím přísušku zalévat.

Rozmnožuje se pohlavně i vegetativně. Semena si nepodržují dlouhou klíčivost a proto se vysazují brzy po dozrání plodů. +more Sází se do půdy bohaté na organické látky při teplotě 25 až 28 °C, mají však proměnlivou dobu dormance, která se průměrně se pohybuje okolo jednoho měsíce. Nejčastěji používaný způsob množení je zakořeňování řízků z vyzrálého dřeva, který se ihned po uříznutí vsadí do země na místo, kde trvale poroste. Lze je také s úspěchem roubovat či očkovat na zakořeněnou podnož. Stromy se při růstu nemusí usměrňovat prořezáváním, pouze se odstraňují větve suché a poškozené. Zkrácené větve nebudou mít v následném roce květy.

Přestože jsou rostliny od přírody přivyklé na období dešťů a následné období sucha kde mají vegetační klid, šlechtí se pro některé oblasti rostliny rychle rostoucí a hlavně přizpůsobené pro podnebí trvale vlhké a teplé, které si nevybírají období klidu a plodí průběžně. Pro jiná prostředí se zase vyhledávají rostliny dobře snášející pokles teploty k +15 °C.

Význam

Plody mombínu sladkého bývají srovnávané s mangem a přitom jsou hodnocené jako ovoce podřadné kvality. Nezralé plody obsahující velké procento pektinu se používá pro svou kyselou příchuť do sladkých omáček a polévek, po dozrání slouží pro přípravu marmelád, džemů, kompotů a různých nápojů. +more V obou stadiích se hojně jedí samostatně syrové se solí nebo v salátech s čili papričkami a kari kořením. V některých oblastech se hojně suší nebo konzervují a pak používají pro ochucení omáček. Ještě zelené se nakládají s octem, s čili a různým dalším kořením. Pro děti se plody nakládají do cukrového nálevu se skořicí. Konzumují se i listy, které se vaří jako zelenina nebo se používají v salátech.

Dřevo stromů je lehké a měkké, není příliš odolné hnilobě, v minulosti se z něj pro malou hmotnost vyráběly čluny a jejich součásti. Ovoce, listy, kůra i pryskyřice se používají v tradiční medicíně pro potlačení rozličných vnitřních onemocnění, k léčbě poranění, bolesti v krku i pro zlepšení zraku. +more Přebytečné plody jsou zkrmovány prasaty a listy dobytkem.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Ledvinovníkovité Kategorie:Flóra Tichomoří Kategorie:Ovocné stromy