Murska Sobota

Název

Stejně jako v případě dalších měst, která na území bývalých Uher obsahují dny v týdnu (např. Dunajská Streda, Subotica, Plavecký Štvrtok) i zde sobota v názvu města odkazuje na den, kdy se pravidelně konaly trhy. +more Přídomek Murska potom zdůrazňuje řeku Muru tak, aby bylo město odlišeno od některých dalších sídel v bývalých Uhrách, kde se rovněž konaly trhy v předposlední den týdne.

Město je poprvé zmíněno jako Murazombatha v listině ze 16. +more července 1348 v maďarském jazyce. V tento den obec slaví obecní svátek. Městská práva udělil Murské Sobotě císař Ferdinand II. V tomto dokumentu, který je německy psaný, se místo nazývá Olchincz.

Historie

Oblast současné Murské Soboty byla osídlena již v dávnověku. V blízkosti samotného města bylo nalezeno pohřebiště z doby 3500 let př. +more n. l. Jiné archeologické průzkumy odhalily pozůstatky hrobů z doby Římské říše a v blízkosti Murské Soboty rovněž existovala z přelomu 2. a 3. století našeho letopočtu také římská víla.

Oblast byla osídlena Slovany v raném středověku, v 11. století byla připojena k uherskému království.

První písemná zmínka z roku 1297 připomíná kostel v obci s názvem Belmura. Středověké město se začalo rozvíjet intenzivněji co do své plochy v závěru +more_století'>19. století, kdy byly postaveny nové veřejné budovy, banka, měšťanské domy a další. Postavena byla budova spořitelny, knihovna, tiskárna a nemocnice.

Až do konce první světové války bylo město součástí Uher (v rámci něj potom župy Vas), poté připadlo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, v rámci něhož bylo nejsevernějším městem. I když zde došlo ke změně hranic, bylo obyvatelstvo smíšené a do značné části stále maďarské. +more Za druhé světové války Maďarsko zabralo Murskou Sobotu zpět (stejně jako celé Zámuří). Po převratu v Maďarsku v roce 1944 byla do transportů nahnána místní židovská komunita. Po roce 1945 bylo město vráceno Jugoslávii. V souvislosti s rozvojem průmyslu byla v Murské Sobotě postavena panelová sídliště, a to v samotném centru města. Vzniklo zcela nové náměstí (Kulturní náměstí - ), které doplnila řada nových kulturních institucí, např. regionální knihovna nebo galerie apod.

Od roku 1991 je součástí nezávislého Slovinska.

Městské částí

Centrum * Ledava * Park * Partizan * Turopolje

Kultura a zajímavosti

Místní zámek byl poprvé připomínán v roce 1255 a postupem času byl z podoby středověkého hradu přebudován jako výstavní rezidence. Dlouhou dobu patřil rodu Szaparyů. +more Od roku 1955 v něm sídlí regionální muzeum . Hrad je obklopen rozsáhlým parkem.

Ve středu města se přímo v blízkosti hlavního náměstí nachází také evangelický kostel. Kostel svatého Mikuláše byl postaven ve svých nejstarších částech již ve +more_století'>13. století.

Jižně od Murské Soboty se nachází koupaliště v lokalitě zatopeného dolu (Soboška Kamenščica).

Zdravotnictví

V samotné Murské Sobotě se nenachází nemocnice, ta je umístěna v nedaleké obci Rakičan. Obsluhuje ale město Murskou Sobotu.

Doprava

Jižně od města města vede dálnice A5 z Mariboru do Lendavy a dále do Maďarska. Z města Ljutomer vede do Murské Soboty také železniční trať místního významu.

Známé osobnosti

Miško Baranja (1920-1993), hudebník * Jožef Bagari (1840-1919), spisovatel * Mihael Barla (1778-1824), evangelický duchovní a překladatel

Partnerská města

Ingolstadt, Bavorsko * Bethlehem, Pensylvánie

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20110918063329/http://www.murska-sobota.si/]Oficiální stránky města[/url]

Kategorie:Městská občina Murska Sobota Kategorie:Města v Pomurském regionu