Muzeum holokaustu v Seredi

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Muzeum holokaustu v Seredi je specializované muzejní pracoviště, které je součástí Muzea židovské kultury v Bratislavě. Je dokumentačním, vědeckovýzkumným, metodickým a prezentačním pracovištěm s celostátní působností v rámci muzejní specializace zaměřené na holokaust. Bylo slavnostně otevřeno 26. ledna 2016 v autentických prostorech NKP, bývalého pracovního a koncentračního tábora v Seredi. Muzeum zároveň slouží i jako památník zavražděným Židům ze Slovenska. Organizačně je zodpovědné i za údržbu zařízení a prostor užívaných MŽK mimo Bratislavu.

...
...
...

Historie

První Sereď

Dne 9. září 1941 vydala vláda slovenského státu nařízení č. +more 198/1941 (Židovský kodex), které se týkalo právního postavení Židů. Nařízení zbavilo židovské obyvatelstvo lidských a občanských práv. Kromě jiného byli Židé ve věku 16-60 roků povinni vykonávat práci nařízenou ministerstvem vnitra, které zřídilo a 30. září 1941 otevřelo pracovní a koncentrační tábor v Seredi. Ten se skládal z několika manufaktur, které vyráběly stolařské výrobky, hračky, betonové výrobky, oděvy a jiné zboží. V táboře byla židovská nemocnice, jejíž personál sestával ze zaměstnanců Židovské nemocnice v Bratislavě a Nitře, kteří sem byli deportováni. Židé, kteří zemřeli v táboře před zářím 1944, byli pohřbeni na židovském hřbitově v Seredi. Na jaře a v létě 1942 bylo z tábora vypraveno 5 transportů s celkem 4 463 Židy na nacisty okupované území Polska. Byl hlídaný příslušníky Hlinkovy gardy, od března 1944 slovenskými četníky, kteří po vypuknutí Slovenského národního povstání otevřeli brány a nechali uniknout zbylé vězně. Mnoho z nich se nakonec zúčastnilo povstání.

Druhá Sereď

Dobytčí vagón, ve kterém transportovali Židy do koncentračního tábora Auschwitz Po vypuknutí SNP se přeměnil na hlavní koncentrační tábor pro druhou vlnu deportací, řízený od září 1944 německými jednotkami SS pod velením bratislavských Němců Franze Knollmayera a Josefa Häckela. +more Koncem září je vystřídal Alois Brunner, který měl mandát na „konečné řešení židovské otázky“ na Slovensku. Nový kontingent vojáků SS pokračoval v páchání závažných zločinů proti vězňům, včetně mučení, znásilňování a vraždění. V samostatných částech tábora byli uvěznění vojáci slovenské povstalecké armády, partyzáni a lidé obvinění z podpory povstání. Brunner zorganizoval 11 vlakových transportů, které deportovaly vězně do Osvětimi, Sachsenhausenu, Ravensbrücku a Terezína. Poslední transport opustil Sereď 31. března 1945 do Terezína, den před osvobozením Rudou armádou. V tomto evakuačním transportu byly odvezeny i později spálené dokumenty související s provozem tábora.

Celkem bylo v táboře internováno přibližně 16 000 lidí, z nichž byla většina vyvražděna během holokaustu.

Od roku 1945

Po válce sloužil objekt bývalého tábora jako kasárna československé, později slovenské armády.

Komplex pěti baráků bývalého tábora byl 12. května 2009 prohlášen za Národní kulturní památku pod evidenčním číslem 11604/1-6.

Muzeum holokaustu bylo slavnostně otevřeno 26. ledna 2016 při příležitosti nadcházejícího dne památky obětí holokaustu, za účasti prezidenta Andreje Kisky, premiéra Roberta Fica, předsedy NR SR Petera Pellegriniho, ministra kultury Marka Maďariče, českého premiéra Bohuslava Sobotky a místopředsedy Knesetu Jicchaka Vaknina. +more Při otevření podal svědectví přeživší Naftali Fürst, v auditoriu se nacházelo vícero bývalých vězňů.

Dokončit projekt Stálé expozice Muzea holokaustu v Seredi se zavázala ve svém programovém prohlášení třetí vláda Roberta Fica. Financovaný byl z rozpočtové kapitoly Ministerstva kultury SR a částečně Ministerstva financí SR. +more Rekonstrukce budov a areálu tábora probíhala od roku 2009. Celková suma finančních prostředků na realizaci celého projektu byla 7,5 mil. eur.

V lednu 2020 začala přeměna budovy bývalé nemocnice v areálu muzea na depozitář SNM - Historického muzea.

Expozice

Táborové baráky Expozice muzea jsou umístěny v pěti obnovených barácích. +more Součástí muzea je stálá expozice, ve které jsou vystaveny dobové dokumenty, fotografie a předměty související s tragickým obdobím řešení židovské otázky na Slovensku. Muzeum slouží i jako vzdělávací středisko, které nabízí výchovně‑vzdělávací akce, semináře a školení zaměřené na seznamování veřejnosti se židovskou kulturou. Cílem těchto programů a akcí je přiblížit život Židů na Slovensku a pomoci při získávání základních vědomostí o židovské komunitě s přihlédnutím k období holokaustu.

* První barák přibližuje řešení židovské otázky na Slovensku od vyhlášení autonomie v roce 1938 až po ukončení druhé světové války. Je zaměřená na propagandu a perzekuci Židů na území Slovenska.

* Druhý barák seznamuje s pracovními tábory. Představuje informace o nezachovaných táborech v Novákách, Vyhních a stovkách malých středisek nucené práce, táborů a ghett pro Židy na Slovensku. +more Zaměřuje se i na Židy v tzv. 6. pracovním praporu a na perzekuce, které probíhaly na slovenském území v období holokaustu, jako Kremnička a Nemecká. Součástí je i Památník - vzpomínková místnost, ve které si návštěvník může poslechnout jména deportovaných ze Slovenska.

* Třetí barák mapuje přechod od pracovního tábora ke koncentračnímu. Scénickou formou přibližuje život v uzavřeném prostoru, práci v manufakturách.

* Čtvrtý barák mapuje antisemitská nařízení na Slovensku, deportace, včetně ukázek dobových listů žadatelů o udělení výjimky z deportací. Příběh útěku Alfréda Wetzlera a Rudolfa Vrby. +more Hlavní koncentrační a vyhlazovací tábory, do kterých byli Židé deportováni, především tábory nacházející se na nacisty okupovaném území Polska (Auschwitz, Auschwitz-Birkenau, Majdanek, Sobibór, Bełżec, Treblinka), na území Třetí říše a okupovaných častí Evropy (Dachau, Buchenwald, Ravensbrück, Mauthausen, Sachsenhausen, Bergen-Belsen, Terezín). Poslední část expozice zobrazuje ty, kteří během války Židy zachraňovali a bylo jim uděleno vyznamenání Spravedlivý mezi národy.

Výstava snímků rakouského fotografa Ericha Lessinga v pátém baráku * Pátý barák je víceúčelový. +more Slouží k dočasným výstavám, kulturním akcím, vzdělávacím seminářům, či diskusím s přeživšími. Zároveň se využívá jako výuková místnost. Témata vzdělávání vycházejí z dobových materiálů a z výpovědí přeživších, které jsou promítané v audiovizuální podobě. Cílem vzdělávacích programů je předcházení všem formám diskriminace, rasismu, xenofobie, antisemitismu a jiným projevům intolerance ve společnosti.

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www.inba.sk/vismo/dokumenty2.asp?id_org=600185&id=3450]HOLOKAUST NA SLOVENSKU[/url] - rozhovor s Pavlem Mešťanem, autorem Muzea holokaustu v Seredi

Kategorie:Holokaust na Slovensku Kategorie:Nacistické koncentrační tábory Kategorie:Památníky holokaustu Kategorie:Slovenské národní muzeum Kategorie:Národní kulturní památky v Trnavském kraji Kategorie:Sereď

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top