Mišna

Vilně r. 1921 Mišna ( matnitin), je záznam ústní tradice judaismu. Obvykle má formu zapsaných výroků a pouček tana'im, židovských učenců období do 2. století. Jako Mišna se označuje také sbírka těchto pouček, kterou dle tradice kolem r. 200 sestavil rabi Jehuda ha-Nasi a která je označována také jako Šest pořádků mišny (Šiša sidrej mišna) nebo zkratkou Šas . Samotné slovo mišna je odvozeno od kořene שנה - učit se, studovat, opakovat. Z toho se dá vyvodit, že jde o opakování ústní Tóry. Komentováním Mišny dalšími generacemi učenců vznikla gemara, která společně s ní tvoří talmud.

Pojem „mišna“

Mišna může znamenat: * Předmět tohoto studia - v konkrétním významu tradovaný (ústní) Zákon nebo učení jako celek (tora še-be-al pe) - člení se do halachot (ústní tradice právní povahy), midrašů (homiletických výkladů Tóry) a agadot (vyprávění, ústní tradice, která nemá právní charakter). * Užší význam - mišna = halacha - označuje tu část ústní tradice právní povahy, která nemá exegetický charakter (netýká se výkladu Písma), někdy je tato halacha označovaná v odborné literatuře jako „nemotivovaná“ - tj. +more halacha, která není přímo spojená s biblickým textem. Z tohoto důvodu jsou jednotlivá normativní právní ustanovení označována jako halachot a mišnajot.

Mišna jako literární dílo

Literární forma mišny přesně odráží způsob a podmínky, v jakých byla sestavena. Jedná se o zaznamenané výroky a tradice, které byly po staletí předávány ústně - jejich zaznamenání je tudíž spíše stručné než popisné. +more Výroky v Mišně jsou jak anonymní (pokud názor není citován, pak často představuje „anonymní většinu“), tak i připisované konkrétním učencům. Tito učenci, kteří žili a působili v Izraeli v době od 1. stol. př. n. l. až do počátku 3. stol. n. l. , se nazývají tanaité (aramejsky tana'im, sg. tana ), tj. „ten kdo učí“ ale zároveň i „ten, kdo opakuje“ (aramejské sloveso תנא/י je ekvivalentem hebrejského שנה).

Původně výraz tana označoval pouze člověka, který sloužil jako „živá kniha“ - výuka ústní Tóry probíhala tak, že tana přišel před studenty a odříkal jim zpaměti tradovaný text. Poté teprve nastoupil učitel (rav, rabi), který začal tradici přednesenou tanou vykládat a vyučovat - rovněž ústně. +more Tato praxe a především postava tany se leckdy setkávala ze strany rabínů z pohrdáním a despektem („Kouzelník mumlá, a neví co říká, tana učí, a také neví co říká. “).

Jako první tanaité jsou podle tradice většinou uváděni Šamaj a Hilel, kteří byli zároveň posledním z pěti párů (hebrejsky zugot). První tanaité, kteří začali ústní tradici zaznamenávat, byli rabi Akiva a rabi Me'ir. +more Většina anonymních výroků v mišně je později připisována těmto dvěma učencům. Od rabiho Akivy převzal dle tradice mišnu (tedy učení) rabi Jehuda ha-Nasi, nazývaný v mišně i v talmudu prostě „Rabi“, případně „Rabejnu ha-kadoš“ (náš svatý učitel). Jeho synové pak redakci textu mišny dokončili.

Struktura a obsah mišny

Mišna se skládá ze šesti oddílů - pořádků (sedarim, sing. seder ). +more Každý seder se skládá z určitého počtu traktátů, hebrejsky masechtot, sg. masechet (aramejsky masechta), dosl. tkanina. Každý traktát se dělí na kapitoly (prakim, sg. perek), které se skládají z menších jednotek nazývaných mišnajot (sing. mišna). Mišna uvádí traktáty podle tématu, nikoli podle biblického pořadí. Předmětové (tematické) uspořádání Mišny se stalo i osnovou celého Talmudu. * Oddíl první: Zera'im („Semena“). 11 traktátů. Zabývá se zákony souvisejícími převážně se zemědělstvím. V tomto sederu také existuje jediná výjimka, neboť jeho prvním traktátem je traktát Berachot, tj. požehnání, který přímo s tematikou zemědělství nesouvisí. Tato anomálie je vysvětlena dvěma důvody. Prvním je ten, že traktát Brachot obsahuje kromě řady jiných i zákony o požehnání po jídle - Birkat ha-mazon. Druhý důvod je ten, že učenci schválně ustavili tento traktát, aby byl prvním, neboť i požehnání se říkají před vykonáním micvy. ** Berachot - požehnání - 9 kapitol. Recitace Šema, Amidy, požehnání díků, Birkat ha-mazon, vyslovování Božích jmen. ** Pe'a - okraj pole - 8 kapitol. Výklad Lv 19,9, 23,22 a Dt 24,19. Postavení chudých. Definice okraje pole, který má být chudým ponechán, kdo má na okraj pole nárok. ** Demaj - podezřelé - 7 kapitol. Věci, které jsou podezřelé, že z nich nebyl oddělen desátek. ** Kilajim - různé - 9 kapitol. Zákony ohledně mísení určitých plodin, zvířat a tkanin. Co je kilajim a co ne. ** Ševi'it - sedmý (rok) - 10 kapitol. Zákony ohledně sedmého roku - rok odpočinutí, milostivé léto, propouštění otroků a prominutí dluhu. Prosbul. ** Terumot - kněžské desátky - 11 kapitol. Výklad Nu 18 a Dt 18,4. Odvody levitů kněžím, jak určit velikost dávky. Znečištění trumy. ** Ma'asrot - desátky - 5 kapitol. Výklad Nu 18,21. Z čeho je povinné odvádět desátek a z čeho ne. ** Ma'aser šeni - druhý desátek - 5 kapitol. Dt 14,22 - desátek, který má být určen pro Jeruzalém. ** Chala - chléb, těsto - 4 kapitoly. Výklad Nu 15,8. Jak se odděluje chala. ** Orla - neobřezané (stromy) - 3 kapitoly. Výklad Lv 19,23. Kdy se smí jíst a kdy nesmí jíst plody stromů a vinné révy. ** Bikurim - prvotiny - 3 kapitoly. Přinášení a obětování prvotin. Rozdíl mezi prvotinami a desátkem. * 'Oddíl druhý: Mo'ed („Stanovené časy“). 12 traktátů. Zákony ohledně Šabatu a svátků. ** Šabat - 24 kapitol. Přenášení předmětů o šabatu. Rozdíl mezi soukromým a veřejným prostorem. Příprava na šabat, čeho by se měl člověk vyvarovat. 39 zakázaných prací. Mukce (to, co zůstane o šabatu stranou). Povolené činnosti na šabat. ** Eruvin - prolnutí - 10 kapitol. Eruv - ustanovení, díky kterému je možné obejít některá z ustanovení šabatu (přenášení, příprava jídla apod. ) ** Pesachim - 10 kapitol. Pesachová oběť, zničení kvasu, příprava macesů, seder. ** Šekalim - šekely - 8 kapitol. Daň půl šekelu na Chrám (Ex 30,12). chrámové nádoby, archa úmluvy, chrámové nádvoří, chrámová opona. ** Joma - (ten) den - 8 kapitol. Zákony ohledně Jom kipur. Zákony týkající se velekněze. ** Suka - stan - 5 kapitol. Zákony týkající se svátku Sukot. Zhotovení suky. Zákony ohledně lulavu a etrogu. ** Bejca - vejce - 5 kapitol. Nazývaný též Jom tov - svátek. Název podle úvodních slov „Vejce, které je sneseno ve svátek…“ Sporné výklady ohledně svátků, spory mezi Šamajem a Hilelem. Přeprava potravin o svátcích, zákaz rozdělávání ohně apod. ** Roš ha-šana - Nový rok - Druhy nových roků, nový rok letopočtů, nový rok králů, nový rok vegetativní, nový rok stromů. Určování novoluní. Šofar a troubení na něj. Požehnání na Nový rok. ** Ta'anit - půst - 4 kapitoly. Půst za déšť, kdy se postit a kdy ne, příběhy Choniho ha-Me'agele - kresliče kruhů. Postní dny. ** Megila - svitek (ve významu kniha Ester) - 4 kapitoly. Kdy se čte megila na purim. Jak se čte. Kdy se číst nesmí. Jak a kdy se čte z Tóry a proroků. Platnost a neplatnost svitků. Spory ohledně veřejného čtení. Které texty je možno překládat a které ne. ** Mo'ed katan - malý svátek - 3 kapitoly. Předpisy pro chol ha-mo'ed. ** Chagiga - pouť - 3 kapitoly. Poutní svátky. Kdy chodit do Chrámu. Rabínská ordinace (smicha). Mytí rukou. * Oddíl třetí: Našim („Ženy“). 7 traktátů.

Menší traktáty

Jako menší nebo mimokanonické se označují traktáty, které už do Mišny nebyly zařazeny. Sedm z těchto traktátů je zmíněno v midraši. +more Ačkoli nejsou tedy součástí běžných vydání mišny, tradice v nich zaznamenané mají stejnou právní váhu jako u „kanonických“ traktátů. V moderních edicích Talmudu jsou některé traktáty zpravidla zařazovány na konec oddílu Nezikin:.

# Gerim - zákony ohledně konverze k judaismu. # Kutim - Samaritáni - rozdíly mezi Samaritánem a Izraelcem, co mají společného, co je přijatelné od Samaritána pro Izraelce a naopak. +more # Avadim - služebníci, otroci - nařízení týkající se zacházení s otroky a se sluhy. # Sefer Tora - týká se psaní svitků Tóry. # Tfilin # Cicit # Mezuza.

Kromě toho mezi mimokanonické traktáty patří: * Avot de-rabi Natan - původně byl považován za apokryfní verzi Avot, ale současné výzkumy ukazují, že možná tento traktát je v některých věcech původní verzí Avot. * Sofrim - písaři - zabývající se zákony ohledně psaní svitků svatých písem. +more * Smachot, nebo také Evel rabati - doslova „velké truchlení“ - zákony týkající se období smutku. * Kala a Kala rabati - nevěsta - zákony týkající se svateb. * Derech erec raba a Derech erec zuta - dosl. Velká a malá cesta země - tj. způsoby, zvyky, mravy; Menší je adresován učencům, týká se pokory a skromnosti. * Erec Jisra'el * Perek ha-šalom.

Vztah mezi Tanachem a mišnou

viz Ústní tóra

Komentáře a výklady mišny

První výklad mišny byl zformován během prvních staletí po jejím uzavření a tím byla gemara. Obsáhlost a vzájemná provázanost látky mišny a gemary způsobila, že teprve v +more_století'>9. století začala být mišna opět v židovských kruzích chápána jako samostatné dílo a tak k ní bylo přistupováno. První samostatný komentář k mišně sepsal Sa'adja Ga'on v 9. století - tento komentář se nám ovšem nezachoval a známe jej pouze prostřednictvím zmínek v jiných dílech. Další úplný komentář přináší až v r. 1168 Maimonides, který ho nazval Kitáb as-siraj, Sefer ha-ma'or, kniha světla. Jeho komentář se stal slavným mj. díky úvodu k desáté kapitole traktátu Sanhedrin, kde formuloval svých třináct článků víry.

Tradiční vydání mišny mají ovšem jiné komentáře - tím prvním je komentář Ovadji di Bertinoro, častěji uváděný jako „Bertinora“ (15. stol. +more Itálie). Jeho komentář čerpá z Maimonida, ale také z gemary a z Rašiho komentáře k talmudu. K Bertinorovu komentáři napsal výklad následník Maharala, pražský rabín Jom Tov Lipmann Heller. Ten svůj komentář nazval uctivě Tosafot Jom Tov (Dodatky od Jom Tova), ačkoli se jedná o plnohodnotný a obsáhlý komentář.

Mezi další významné komentátory patřil Ga'on z Vilna, Šlomo Lurja a Akiva Eger

Kromě těchto tradičních komentářů jsou v současné době populární další komentáře: * komentář rabína Adina Steinsaltze k talmudu, který rovněž čerpá z Rašiho, * komentář Chanocha Albeka z let 1952-59, nesmírně populární v akademických i náboženských kruzích, který byl prvním opravdu moderním komentářem k mišně, * velkou oblibu si získal i obsáhlý a velmi kvalitní moderní komentář Pinchase Kehatiho z let 1955-1964, který v moderním pojetí spojuje to nejlepší ze všech předchozích komentátorů i Gemary dohromady a de facto je všechny cituje. Jeho komentář nazvaný Mišnajot mevo'arot (Vysvětlené mišny), v židovských kruzích známý prostě jako „Kehati“, byl přeložen do angličtiny a ruštiny, některé traktáty i do dalších jazyků.

Odkazy

Reference

Literatura

Kehati, Pinchas: Mišnajot mevo'arot * * * * * Porton, Gary G.: Understanding Rabbinic Literature

Související články

Halacha * Tosefta * Gemara * Talmud * Ústní Tóra

Externí odkazy

[url=http://misnajomitblog. wordpress. +morecom]Mišna Jomit[/url] - kontinuální překlad Mišny do češtiny * [url=http://mogen. org/cs/. page_id=2]Mogen Ovaus[/url] - kompletní text mišny v hebrejštině, část přeložena do češtiny * [url=https://web. archive. org/web/20101208122516/http://www. talmidim. cz/misna/]Talmidim[/url] - překlad některých traktátů mišny.

Kategorie:Talmud Kategorie:Hebrejská slova a fráze