Městská knihovna Klatovy

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Městská knihovna Klatovy je veřejná knihovna v Klatovech. Založena byla v roce 1859. Od roku 1999 sídlí v prostorách bývalé jezuitské koleje.

Historie klatovské knihovny

Počátky klatovského knihovnictví spadají do období rozmachu národní kultury, do období vlasteneckého nadšení, které po pádu Bachova absolutismu poznamenalo celé Čechy. S rozvojem společenského života se organizuje i život kulturní, kde podstatnou roli hraje literární činnost. +more Vznikají nové časopisy, rozvíjí se žurnalistika, stoupá tvůrčí aktivita. A tak není náhodou, že počátky klatovské knihovny jsou shodné se začátkem slavné éry „Literárních Klatov“, reprezentované jmény celé řady našich významných literátů: Rudolf Mayer, Alois Vojtěch Šmilovský, Karel Klostermann, Jaroslav Vrchlický, Josef Thomayer….

Bezprostřední návrh k založení knihovny dal v roce 1859 tehdejší klatovský purkmistr Dr. J. +more Nauš. 21. prosince téhož roku pak dvacet předních klatovských občanů rozhodlo o zřízení městské veřejné knihovny, v níž by se půjčovaly zdarma knihy a časopisy. Zároveň byly schváleny i stanovy knihovny. Základem pro hospodaření klatovské knihovny se stal finanční výtěžek z hudební a deklamační zábavy, která byla k tomuto účelu uspořádána 6. ledna 1860 v sále „U zlaté koule“. Účinkoval zde hudební sbor slavného c. k. husarského pluku knížete Hesso Kasselského. Zábava vynesla čistý zisk ve výši 50 zl. 88,5 kr. Po doplnění o dobrovolné příspěvky začala knihovna hospodařit s obnosem 56 zl. Prvním knihovníkem byl zvolen gymnaziální profesor Josef Andrlík a prvním působištěm knihovny se stala místnost na radnici.

Během prvního roku činnosti vzrostl finanční obnos knihovny na 89 zl. 75 kr. +more Z něho bylo na nákup knih vynaloženo 58 zl. 25 kr. Celkem bylo v roce 1861 v knihovně přes 200 svazků knih. V následujících letech (1862-1864) byl příjem knihovny nepatrný. V roce 1866 činnost knihovny prakticky zanikla. V roce 1897 podává MUDr. A. Mašek v obecním zastupitelstvu návrh na založení „České knihovny a čítárny“ v Klatovech. Návrh byl zamítnut. Až v roce 1898 vyvolává znovu myšlenku zřízení knihovny v Klatovech klatovský akademický spolek Úhlava. 17. ledna t. r. podává dopisem obecnímu zastupitelstvu návrh na zřízení veřejné čítárny v Klatovech. Po předložení rozpočtu na její provoz (v dubnu) je návrh schválen. 1. května 1898 byla veřejná čítárna v Klatovech otevřena. Byla umístěna v 1. patře domu „U kanonu“ v Pražské ulici. Ale již v létě nastávají problémy s pronajímatelem a starostenstvo města přiděluje čítárně prostory ve starém gymnáziu (dům čp. 174/1).

Činnost Městské veřejné čítárny v Klatovech pokračuje i na počátku nového století, i když za velice obtížných až svízelných podmínek. Ty jsou způsobovány nedostatkem peněz na provoz, problémy s místnostmi, otopem apod. +more V průběhu roku 1907 začíná jednání o tom, aby byla čítárna začleněna pod správu vzdělávacího sboru „Osvětového svazu pro Klatovy a okolí“. Tak se později skutečně stalo. Město se zbavilo starostí, ale rozvoj knihovnictví v Klatovech utlumilo. Naštěstí si to však město uvědomilo. 31. března 1910 starosta města MUDr. A. Mašek vkládá 100 korun jako základ fondu purkmistra „Pro potřeby a udržování české knihovny a čítárny v Klatovech“. Na základě tohoto podnětu se obecní zastupitelstvo 14. prosince 1910 usneslo zřídit veřejnou městskou knihovnu a čítárnu.

Správa osvětového svazu nad čítárnou pokračovala dále, avšak starosti o její provoz neustále přibývaly. Zejména finanční možnosti svazu nedovolily nadále čítárnu spravovat. +more Osvětový svaz se správy vzdal 31. prosince 1911. Starost převzalo opět město a ustanovilo k ní tzv. „Kuratorium veřejné čítárny a knihovny v Klatovech“. Pro radnici, její kulturní odbor i kuratorium začalo období jednání s nejrůznějšími spolky a institucemi ve městě o zřízení jedné - centrální městské knihovny v Klatovech.

Zásadní iniciativu převzal kulturní odbor klatovské radnice. Ta vyvrcholila na konci roku 1912, kdy odbor požádal spolky a instituce o pomoc při zřízení centrální knihovny. +more Šlo zejména o to soustředit knižní fondy spolkových knihoven a získat podporu, zejména finanční a materiální. Jednání probíhala prakticky po celý rok. Dosavadní činnost městské veřejné čítárny spravovalo zmíněné kuratorium.

Až konečně ke konci roku 1913 schválila městská rada znovuotevření městské knihovny. To se uskutečnilo 1. +more prosince 1913, v té době měla knihovna celkem 2 681 svazků knih. Byly v ní zahrnuty celé knižní fondy nebo jejich části většiny klatovských spolkových knihoven a také množství knih darovaných klatovskými občany. Knižní fond rychle rostl, stejně jako přibýval počet výpůjček a čtenářů. V roce 1915 bylo půjčeno celkem 8 475 knih (měsíční průměr 706). Celkem bylo 3 220 čtenářů (měsíční průměr 268).

O aktivitě města a zejména některých klatovských nadšenců na poli veřejné práce s knihou svědčí i další významný počin.

Dětská čítárna v Klatovech

Dne 9. března 1921 byla na popud a za obrovského osobního přispění řídícího učitele v. +more v. Josefa Aima otevřena Dětská čítárna v Klatovech. Byla první dětskou čítárnou v celé republice, která nikdy nepřestala pracovat, včetně období německé okupace v letech 1939-1945. Svoji „samostatnost“ ztratila až v roce 1951, kdy se stala součástí nově vytvořené „Městské lidové knihovny v Klatovech“.

Raritou v dosavadní práci s dětskými čtenáři se staly bibliografická představení pro mládež, kolektivní čtení, výstavy a podobné formy.

Čítárna získala podporu nejen u místních spolků, ale pravidelně na její činnost přispívaly městský i okresní úřad, školská rada, spořitelna. V čítárně byla zavedena katalogizace. +more Zprávy o dobré a prospěšné práci klatovské Aimovy dětské čítárny se rychle šířily, a tak nepřekvapí velký zájem o ni z řad odborné knihovnické veřejnosti. Fotografie klatovské čítárny se objevují jako doklad pokročilého knihovnictví na výstavě soudobé kultury v Brně v roce 1928, čítárna se prezentuje na výstavě v Praze (1929) i na pedagogické mezinárodní výstavě v Ženevě v roce 1929.

V 50. letech vstoupila klatovská knihovna do povědomí čtenářské veřejnosti (a nejen jí) zejména pořádáním vlastivědných literárních zájezdů. +more Těch za léta 1953-1957 uskutečnila 10 s průměrnou účastí 70 čtenářů. Hlavním organizátorem byl Dr. František Pacák, dlouholetý spolupracovník knihovny.

Vliv na činnost knihovny mělo její praktické spojení se sídlem knihovny okresní v domě čp. 170/1 na klatovském náměstí, ke kterému došlo na počátku 50. +more let. Klatovská knihovna tak plnila nejen svoji funkci městské knihovny, ale i úkoly v péči o místní, městské i střediskové knihovny v celém klatovském okrese.

Postupem doby se činnost knihoven na Klatovsku (včetně knihovny klatovské) dostávala z roviny dobrovolnosti knihovníků a spolupracovníků na úroveň profesionální knihovnické práce. V organizační struktuře knihovny se postupně utváří pevný základ 4 oddělení: půjčovna pro dospělé, dětské oddělení, čítárna, studovna. +more Později vzniká oddělení katalogizace, informatiky….

Dalším mezníkem v systému knihovnictví v Klatovech bylo převedení knihovny zcela pod správu města, ke kterému došlo v roce 1993. Knihovna navázala na úspěšnou minulost zejména tradičními formami, ale i některými zcela novými. +more Vzniklo nové hudební oddělení, oddělení pro nevidomé, regionální oddělení a úspěšně se rozvíjí činnost antikvariátu. Organizují se oblíbené besedy se spisovateli, novináři a publicisty, literární soutěže apod.

V roce 1998 bylo rozhodnuto o rekonstrukci bývalé jezuitské koleje, resp. jejího západního křídla, pro potřeby Městské knihovny Klatovy. +more Tato rekonstrukce byla úspěšně dokončena 1. března 1999.

Fotogalerie

Soubor:Klatovy (0034). jpg|Detail na budovu dřívější jezuitské koleje Soubor:Klatovy (0031). +morejpg|Budova jezuitské koleje zdáli, v pozadí Černá věž Soubor:Klatovy (0040). jpg|Detail na budovu jezuitské koleje.