Městská spořitelna pražská v Rytířské ulici

Městská spořitelna pražská je novorenesanční bankovní palác čp. 536/I. na Starém Městě v Praze 1 v Rytířské ulici (Domovní blok Rytířská 29, Melantrichova 2, Havelská 22, Havelská ulička 2). Budova byla v letech 1892-1894 postavena podle společného návrhu významných českých architektů 19. století Antonína Wiehla a Osvalda Polívky z roku z roku 1891. Autory návrhů výzdoby soch v nikách fasády a v interiérech jsou Bernard Otto Seeling a absolventi Myslbekova ateliéru na AVU: Bohuslav Schnirch, Stanislav Sucharda, František Stránský, František Hošek, Gustav Zoula, František Hergesel, Antonín Procházka, Antonín Popp a Josef Mauder; štukové dekorace navrhoval profesor Uměleckoprůmyslové školy Celda Klouček a prováděli je jeho žáci. Na malířské výzdobě interiérů se podíleli malíři Mikoláš Aleš (návrhy), František Ženíšek, Karel Vítězslav Mašek, Jaroslav Věšín. Závěsné obrazy dodali další, například Julius Mařák nebo Adolf Liebscher. Městská spořitelna pražská vydala ke stavbě reprezentativní publikaci "Nová budova Městské spořitelny pražské". Dům je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek.

Výběr staveniště a soutěže na návrh budovy

Antonín Wiehl Městská spořitelna pražská jako stavebník vypsala na návrh budovy včetně výzdoby 2 soutěže. +more První veřejný konkurz byl vypsán v srpnu roku 1890 a dva významní architekti Antonín Wiehl a Josef Schulz byli vyzváni k honorované účasti. Soutěže se zúčastnilo 14 projektů a Antonín Wiehl se samostatným projektem "Přímou cestou" získal 1. cenu a odměnu 1000 zlatých. Dále byly oceněny projekty architektů Jana Vejrycha, Osvalda Polívky a B. Schachnera. Žádný z návrhů nebyl vybrán k realizaci. Proto byla v roce 1891 vypsána druhá soutěž a ve výzvě byly upřesněny dispozice stavby. Do soutěže se přihlásilo 25 projektů. Jako nejlepší komise ocenila projekt B. Schachnera "Licht, viel licht", který však nebyl shledán proveditelným. Proto komise pověřila provedením svých projektů a dozorem nad stavbou další umístěné architekty Wiehla (Ab ovo) a Polívku (Chi la dura, la vince). Antonín Wiehl architektonický návrh zpracoval jako jeden ze svých posledních projektů, Polívka na návrhu budovy ještě pracoval a je autorem nástavby 3. patra v roce 1931. Společně s architekty byly vybrány firmy pro stavební práce (například Quido Bělský, František Křižík). Jako staveniště byly vybrány pozemky, na kterých stály budovy pražských Kotců. V rámci demolice objektu Kotců a výkopů základů byla věnována péče možným archeologickým nálezům. V hloubce asi 50 cm byl nalezen "poklad" - dukáty z doby krále Zikmunda a Míšeňské groše. Z bourané budovy kotců byly uloženy v městském muzeu kování z dveří. Péče o nálezy při stavbě souvisela i s tím, že jeden z architektů - Antonín Wiehl pracoval jako náměstek předsedy v Komisi pro soupis památek Prahy a byl jednatelem Muzea hlavního města Prahy. Budova Městské spořitelny pražské byla stavěna v době, kdy se od roku 1893 v okolních ulicích Starého Města rozbíhala asanace, k jejímuž radikálnímu a živelnému průběhu se oba architekti stavby vyjadřovali kriticky. Polívkova odborná stanoviska oceňuje Vilém Mrštík jej ve svém manifestu Bestia triumphans a na jeho případě demonstruje na ignorování názorů odborníka - architekta na schůzi zastupitelstva.

Popis budovy

Osvald Polívka (1896 Jan Tomáš) Podle projektu byla postavená dvoupatrová budova ve stylu italské renesance,která tvoří samostatný domovní blok v Rytířské ulici (Rytířská 29, Melantrichova 2, Havelská 22, Havelská ulička 2). +more Budova má 7×7 os. V přízemí krámy, vestibuly a kanceláře, v I. patře pokladna a dvorana spořitelny, v II. patře kanceláře a byty. Z průčelí vystupují nárožní rizality, ve kterých jsou vchody do budovy. Po stranách každého vchodu jsou dva sloupy, které zároveň v I. patře nesou balkon s balustrádovým zábradlím. Přízemí budovy je zdobeno rustikou a výkladci s půlkruhovými okny. Stejný tvar mají i okna prvého a druhého patra. Na fasádě (a v celé budově) byl použit hořický pískovec. Původně mělo být na fasádě omítnuté cihlové zdivo, ale stavebník v průběhu stavby rozhodl ". by veskrz z kamene hořického, čímž monumentální ráz budovy nemálo získal. ". Návrhy sochařské výzdoby a maleb budovy tradičně zpracovali vynikající představitelé generace Národního divadla, se kterými Wiehl v sedmdesátých a osmdesátých letech spolupracoval na řadě projektů. Monumentalitě budovy odpovídá sochařská výzdoba jejího průčelí. V nikách mezi okny v 1. patře jsou sochy alegorie vlastností, hodnot a prací. Návrh každé z nich zpracoval jeden významný sochař: * Spořivost - Stanislav Sucharda * Pilnost - F. Stránský * Průmysl - František Hošek * Zámožnost - G. Zoula dle náčrtku pana J. Růžičky * Opatrnost - František Hergesel * Umírněnost - Antonín Procházka * Hospodářství - Bernard Otto Seeling * Orba - L. Wurzel Výzdobu fasády průčelí tvoří cípkové náplně se 14 alegoriemi umění a uměleckého průmyslu a 14 alegoriemi průmyslu a živností v 1. patře. Autorem cípkových náplní v 1. patře do ulice Rytířské a Havelské je Bohuslav Schnirch. Cípkové náplně ve 2. patře provedli Fr. Hošek, St. Sucharda a G. Zoula, žáci c. a k. uměleckoprůmyslové školy za dozoru jejího ředitele Josefa Václava Myslbeka . Dvoranu zdobí karyatidy, jejichž autory jsou Antonín Popp, Fr. Hergesell a A. Procházka. Plastiky podle návrhu sochařů provedli v hořickém pískovci bratranci Ducháčkové, Č. Vosmík a L. Wurzel. Fr. Ženíšek je autorem obrazu v zasedací síni. Podle návrhů Mikoláše Aleše namaloval obrazy v lunetách J. Věšín. Větší monumentalita průčelí a vstupu do budovy se po této změně podle výboru měla projevit v interiérech a ve vestibulech, dvoraně a na schodištích byl použit pravý i umělý mramor. Nákladnějším plochám pak odpovídalo i výzdoba stěn "al stucco" na místě provedených. ", ozdobné zlacené mříže a masívní dubové vyřezávané dveře pobité 1424 bronzovými hřeby. Stavba probíhala v letech 1892-94 a budova byla slavnostně otevřena v neděli 24. června 1894 za účasti nejvýznamnějších osobností. Městská spořitelna pražská vydala ke stavbě reprezentativní publikaci "Nová budova Městské spořitelny pražské",ve které jsou uvedeny všechny firmy a živnostníci, kteří se na stavbě jakkoli podíleli. Opakovaně je zde zdůrazněno, že monumentální stavba postavená ve dvou letech, je výsledkem soutěže českého umění a českého průmyslu a že v ofertách bylo bráno na zřetel, aby práce byly provedeny domácími umělci a z domácího materiálu. V tomto duchu při slavnostním otevření stavbu a její význam zhodnotil předseda ředitelství Městské záložny pražské Gustav Adámek. V publikaci jsou uváděny v té době ještě neobvyklá technická řešení. Spolu s rozhodnutím o nákladnějších přírodních materiálech na fasádě a v interiérech bylo rozhodnuto i o elektrickém osvětlení namísto původního plynového,zařízení pro čištění a chlazení vzduchu v letním období, ústřední topení, ventilátory pro cirkulaci vzduchu, akumulátory jako náhradní zdroje elektřiny, a další.

Historie domu

Podmínky pro výstavbu budovy

Po finančním krachu na vídeňské burze v květnu 1873 následovala hospodářská krize. Nedůvěra obyvatelstva k peněžním ústavům přinesla rozvoj spořitelen, protože veřejnost v nich spatřovala záruky jistoty. +more V Praze 1. 5. 1875 vzniká Městská spořitelna pražská, jejíž kapitálová stabilita sílí a proto si buduje reprezentativní budovu v centru Prahy. Proto může být v letech 1892-1894 je podle Wiehlova a Polívkova návrhu postavena monumentální budova v Rytířské ulici. Stabilita spořitelny je též důvodem, proč mohlo být v průběhu stavby rozhodnuto o použití nákladnějších ušlechtilých materiálů a významném navýšení jejího rozpočtu. Český charakter banky se odráží ve zdůrazňování skutečnosti, že monumentální stavba spořitelny je výsledkem práce českého umění a českého průmyslu.

Úpravy v roce 1926 a nástavba v roce 1931

K dalšímu rozšiřování a úpravám budov dochází v roce 1926, ve kterém byly upraveny prostory pod budovou na dvě podzemní patra pro trezory. V roce 1931 byla podle projektu jednoho z původních autorů návrhu Osvalda Polívky provedena nástavba dalšího patra a vytvořeno přemostění do sousední budovy v Rytířské ulici 31.

Muzeum Klementa Gottwalda

Zásadní změna přichází po roce 1948. V roce 1953 byla budova spořitelny upravena podle projektu architekta Oldřicha Starého a bylo v ní umístěno Muzeum Klementa Gottwalda. +more Přitom byly částečně narušeny původní novorenesanční interiéry. Řada zásahů do konstrukcí je nevratná. Při rekonstrukci nebyl dokumentován původní stav. Muzeum Klementa Gottwalda v budově působilo až do svého zrušení v roce 1989.

Česká spořitelna a současnost budovy

Po zrušení Muzea Klementa Gottwalda byla budova v rámci privatizace převedena na Českou spořitelnu, a. s. +more jako právní nástupkyni původní Městské spořitelny pražské. Návazně na tuto změnu majitele byly v letech 1990-1993 prostory znovu upraveny pro svůj původní účel.

Generální oprava v letech 2005-2008

Česká spořitelna vychází z toho, že pro svou architektonickou hodnotu a význam v historii Prahy je dům zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek. Proto byla v letech 2005-2008 provedena ve třech etapách generální rekonstrukce, jejímž cílem bylo i restaurování maleb a architektonických prvků interiérů. +more ". Předmětem restaurátorských prací bylo zlacení, štuková výzdoba, malby celých stěn i lokální opravy (například lunety ve vstupním vestibulu, cvikly ve dvoraně atd. ), původní kamenné mozaiky, keramické dlažby, kamenné prvky z přírodního i umělého kamene, sochařská výzdoba, původní zámečnické prvky, vybraná původní svítidla, skleněné prvky, vnitřní okna, dveře a parapety. Rozsah prací vycházel z restaurátorského průzkumu a v průběhu stavby byl doplněn o nové nálezy: kamennou mozaiku v prostoru samoobslužné zóny bankomatu, malbu lunety - portréty věrozvěstů Cyrila a Metoděje v přízemí od neznámého autora, dekorativní figurální malby v 1. NP z dílny Václava Maška, odkrytí původních lunet u recepční haly s žánrovými figurálními výjevy od stejného autora a přemístění novějších lunet Mikoláše Alše do prostor pokladen v přízemí. ".

Galerie České spořitelny a Window Gallery

V budově kromě pobočky České spořitelny jsou umístěny dvě galerie: v podzemí budovy a ve výlohách v Melantrichově ulici. Galerie vystavují díla z depozitářů České spořitelny a jejích předchůdkyň, které dlouhodobě investovaly do nákupu uměleckých děl a podporují studenty a nadané zaměstnance spořitelny. +more Budova bývalé Městské spořitelny pražské je tak i zajímavou turistickou atraktivitou v historickém centru Prahy.

Galerie Městská spořitelna pražská v Rytířské ulici

Galerie autorů stavby

File:Jan Vilímek - František Ženíšek. jpg|František Ženíšek File:Ales Portrait. +morejpg|Mikoláš Aleš File:Celda Klouček (1855-1935). jpg|Celda Klouček (1855-1935) File:František Hergesel ml. (1857-1929). jpg|František Hergesel (1857-1929) File:Frantisek Hosek 1895. png|František Hošek 1895 File:Antonin Prochazka 1903. png|Antonín Procházka 1903 File:Bohuslav Schnirch 1901 Vilim. png|Bohuslav Schnirch File:Bernard Otto Seeling 1895 Vilimek. jpg|Bernard Otto Seeling (1895 Vilimek).

Celkové pohledy na budovu

File:Rytířská 29, spořitelna (01). jpg|Městská spořitelna pražská File:172 Havelské Tržiště (mercat de Sant Gal). +morejpg|Městská spořitelna pražská File:Praha, Staré Město, Rytířská 536. jpg|Městská spořitelna pražská File:Sporitelna Rytirska Praha 2204. JPG|Městská spořitelna pražská File:Havelská ulička, z Havelské. jpg|Městská spořitelna pražská - Havelská ulička File:Praha, Rytířská, Česká spořitelna 01. jpg|Městská spořitelna pražská.

Detaily výzdoby fasády

File:COA Prague Old Town 2205. JPG|Detail fasády - Znak Starého Města File:COA Prague New Town 2209. +moreJPG|Detail fasády - Znak Nového Města File:COA Prague Mala Strana 2206. JPG|Detail fasády - Znak Malé Strany File:COA Prague Hradcany 2208. JPG|Detail fasády - Znak Hradčan.

Odkazy

Reference

Literatura

Prokop H. Toman, Nový slovník čsl.výtvarných umělců , díl I., Praha 1949

Související články

Antonín Wiehl * Osvald Polívka * Novorenesance * Generace Národního divadla * Česká spořitelna

Externí odkazy

[url=http://www. csas. +morecz]Česká spořitelna[/url] * [url=http://www. archiweb. cz/architects. php. type=arch&place=cr&action=show&id=800]Antonín Wiehl na ArchiWebu[/url] * [url=http://www. archiweb. cz/architects. php. action=show&id=1129&type=arch]Osvald Polívka na ArchiWebu[/url] * [url=http://www2. libri. cz/databaze/kdo18/search. php. zp=4&name=WIEHL+ANTON%CDN]Antonín Wiehl v encyklopedii Kdo byl kdo[/url] * [url=http://www. archiweb. cz/buildings. php. action=show&id=3302]Rekonstrukce pobočky České spořitelny Paláce Rytířská 29[/url] * [url=http://www. payne. cz/3xS43787/KG. htm]Detaily sochařské výzdoby průčelí Městské spořitelny pražské [/url].

Kategorie:Domy v Praze Kategorie:Kulturní památky na Starém Městě (Praha) Kategorie:Stavby Osvalda Polívky Kategorie:Stavby Antonína Wiehla Kategorie:Novorenesanční paláce v Praze Kategorie:Postaveno 1894